Česká republika na summitu EU odmítne italskou žádost, aby všechny země unie převzaly svůj díl odpovědnosti za migranty zachráněné ve Středozemním moři. Před odletem do Bruselu to novinářům řekl český premiér Andrej Babiš (ANO). Doplnil, že lodě s migranty by od afrického pobřeží vůbec směrem do Evropy neměly vyplouvat. Je podle něj úkolem Itálie, Řecka, Španělska a Malty, aby zabezpečily ochranu jižní hranice Evropské unie.
"Budeme trvat na tom, že máme lidem, kteří migrují do Evropy, pomáhat v jejich zemích. Nemůžeme spasit celou planetu. Ilegální migraci musíme zabránit a ta opatření jsou jednoduchá," uvedl český premiér. Připomněl model, pro který se při svém vlastním řešení migrační problematiky rozhodla Austrálie.
Babiš to uvedl v Praze těsně před vrcholnou unijní schůzkou, kde je migrace navzdory letos daleko nižším počtům příchozích výrazným tématem především kvůli napjaté politické situaci v Německu.
"Problém Evropy je, že většina státníků připouští, že k nám proudí migranti a my je musíme akceptovat," poznamenal. Pokud budou evropští politici neschopní migrační problematiku radikálně řešit, mohou podle něj příští rok v eurovolbách posílit jasně protimigračně a radikálně zaměřené strany a hnutí.
Za hlavní problém nynější situace kolem migrace má Babiš to, že na migrantech výrazně vydělává organizovaný zločin. "Europol tvrdí, že v roce 2016 pašeráci dostali 2,7 miliard euro. To je ten hlavní problém. Kdo přichází do Evropy, určují pašeráci, protože to je jejich kšeft," poznamenal český premiér.
Lidé v lodích si podle něj zaplatili za naději na lepší život, který je ale nečeká, protože situace v evropských zemích se zásadně mění.
Babiše před summitem čeká společně s předsedy vlád dalších zemí visegrádské skupiny, tedy Slovenska, Polska a Maďarska, také setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. S ním chce mluvit o nedávných výrocích Paříže k migraci nebo o francouzském odporu k rozšíření Evropské unie.
Hlavním tématem summitu dnes bude migrace. Očekává se, že diskuse lídrů potrvá dlouho do noci, ačkoliv do Evropy se snaží dostat výrazně méně lidí, než na vrcholu migrační krize v roce 2015.
Summit by kromě jiného měl odsouhlasit nový přístup k migrantům zachráněným ve Středozemním moři. Místo do evropských přístavů by měli být převáženi zpátky na severoafrické pobřeží, kde by bylo rychle rozhodnuto, kdo se může ucházet o azyl v EU a kdo bude vrácen domů.
Kromě migrační problematiky by měl dnes summit, kterého se na počátku zúčastní také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, jednat o spolupráci v obraně a bezpečnosti či o několika hospodářských tématech.
Summit se bude zabývat také zahraničněpolitickou agendou, přípravou víceletého finančního rámce, digitalizací a dalším pokrokem v procesu vystupování Británie z EU.
