Boj o vlastnictví lékáren přiostřuje | E15.cz
KoronaHelpdesk E15

Jak uspět v krizi

Boj o vlastnictví lékáren přiostřuje

Boj o vlastnictví lékáren přiostřuje
Lékárna Dr. Max
• 
ZDROJ: Profimedia
Ondřej Souček

Ondřej Souček

V Česku vzniklo evropské sdružení lékárenských řetězců, jehož cílem je bránit tomu, aby lékárny přešly výhradně do rukou lékárníků.

Středoevropští provozovatelé lékárenských sítí se rozhodli spojit proti stále častěji diskutované regulaci, která by vlastnictví lékáren přenesla na samotné lékárníky. Ve čtvrtek tak vznikla evropská federace lékárenských sítí EFPC, jejíž součástí jsou řetězcové asociace z Česka, Maďarska a Slovenska.

„Princip lékárny lékárníkům nemá obdobu v žádném oboru, jednoznačně přitom prospívá jen úzké skupině, tedy lékárníkům, kteří už dnes lékárny vlastní a regulací si chtějí ochránit svůj byznys,“ okomentoval hrozbu kolektivní změny vlastnictví lékáren Daniel Horák, předseda Asociace provozovatelů lékárenských sítí, kam patří například řetězce Dr.MAX nebo Benu.

Zatímco na Slovensku se model přenesení vlastnictví do rukou lékárníků nakonec zastavil, v Maďarsku už byl zaveden. V praxi je to tak, že lékárník musí mít v lékárně nejméně 51procentní podíl.

„Regulace navíc platila nejen pro nové, ale i starší lékárny, jednalo se tak de facto o vyvlastnění, aniž by k tomu měla vláda podporu samotných lékárníků,“ upozorňuje výkonný ředitel APLS Josef Vaníček. Evropská komise proto podle něho proti Maďarsku zahájila proces takzvaného infringementu, který má přimět členské státy k dodržování standardních unijních pravidel.

Prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba ale připomíná, že ve většině západních zemí výhradní vlastnictví lékáren lékárníky funguje mnoho desetiletí a má své opodstatnění.

„V případě, že lékárník není většinovým vlastníkem lékárny, nemá šanci nést osobní odpovědnost za svobodný a odborný výkon profese výhradně ve prospěch pacientů. I proto část zemí bývalé střední a východní Evropy začíná opět lékárenský trh důsledně regulovat,“ míní Chudoba.

Podle něho se tak děje proto, že si státy uvědomily riziko obchodního propojení lékáren s nadnárodními distribučními firmami. „Tento vztah pak diktuje sortiment a ceny léků v zemi. A to především podle toho, jak velké finanční bonusy od výrobce řetězec dostane,“ doplňuje Chudoba.

Sám zákon je podle něho připravený, regulace by se měla podobat maďarské. Přiznává ale, že norma nemá podporu politiků.

Evropská federace lékárenských sítí chce v budoucnu spolupracovat i s dalšími evropskými národními asociacemi.

Do roku 2020 by chtěla mít federace alespoň osm členů. Přibýt mají státy, jako jsou Polsko, Estonsko, Litva, Polsko, Rumunsko nebo Srbsko. Do čela nově vzniklé federace se postavil bývalý šéf Státního ústavu pro kontrolu léčiv Zdeněk Blahuta.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!