Necelých dvě stě Afghánců požádalo za minulou dekádu o azyl v Česku. Nyní po ovládnutí blízkovýchodní země extremistickým hnutím Tálibán by mohly být žadatelů stovky, odhadují někteří experti.
Počet všech žádostí o dočasné útočiště v tuzemsku vybočil z dlouhodobého průměru pouze v roce 2015, kdy takových cizinců z různých částí světa bylo 1440. Plyne to z údajů ministerstva vnitra.
V minulosti fungovaly programy k přesídlení například ukrajinských krajanů, iráckých křesťanů či barmských uprchlíků. Speciální program měli i afghánští spolupracovníci českých vojáků a civilistů, který však v roce 2017 skončil.
„Mnozí lidé se jistě budou snažit zemi opustit. Jejich množství ale bude ovlivněno chováním Tálibánu a také mírou jejich přesvědčení, ze se do Evropy dostanou a budou tam moci zůstat. Takže jejich rozhodování bude záležet i na evropské rétorice a konkrétní politice,“ míní bývalý velvyslanec v Izraeli a odborník na Blízký východ Tomáš Pojar.
Jan Žižka, který se zúčastnil osmi misí české armády v Afghánistánu, připomněl, že země je hornatá a nemá přístup k moři. „Afghánci nemají mnoho možností, jak odejít. Hlavní letiště začíná ovládat Tálibán a situace bude den ode dne horší. Navíc Čína nebo Tádžikistán uzavřely hranice, takže není příliš možností, kam utéct,“ uvedl.
Za hlavní faktor, který omezuje vzedmutí větší migrační vlny, považuje Žižka nesmírnou chudobu obyvatelstva. Afghánistán patří do desítky nechudších zemí světa, pod hranicí chudoby žije podle Asijské rozvojové banky přes 47 procent obyvatel. „Ti lidé nemají peníze, aby odešli někam jinam,“ dodal Žižka.
Ministerstvo vnitra, které zodpovídá za azylovou politiku, zatím nechce počet afghánských žadatelů o azyl odhadovat. Šéf rezortu Jan Hamáček (ČSSD) bude o pomoci utečencům jednat s hejtmany ve čtvrtek. „Ještě nějaké lety z Kábulu bychom potřebovali,“ řekl. První letadlo dopravilo v pondělí 46 českých diplomatů a afghánských pracovníků ambasády, ve stejný den odstartoval do Kábulu druhý speciál.
Český azylový systém počítá s tím, že se každý případ posuzuje individuálně. Současně nelze nepřijmout někoho, kdo je v ohrožení, což podléhá soudnímu přezkumu. Nutné je rovněž odlišovat ekonomickou migraci.
Vláda v posledních dnech čelila kritice, že pružně nezareagovala a nepomohla afghánským tlumočníkům, bez nichž by se čeští vojáci a civilisté při působení v zemi neobešli.
„Naším cílem je dostat do Česka co nejvíce lidí, kteří jsou v tomto programu,“ podotkl Hamáček. Situaci v Kábulu popsal jako absolutní kolaps vlády a bezpečnostních sil, postup Tálibánu jako bezprecedentně rychlý.
Česko udělilo za poslední desetiletí azyl 21 lidem z Afghánistánu. Dalším 43 osobám poskytlo dočasné útočiště. Celkem stát od roku 2011 do konce loňska dostal od Afghánců 188 žádostí o mezinárodní ochranu. Vůbec nejvíce jich bylo v roce 1999, a to 2313.
S povolením k pobytu v Česku žijí více než tři stovky Afghánců, jsou to zaměstnanci, podnikatelé či studenti. Vyplývá to z výročních statistických zpráv ministerstva vnitra.
„Cizinci, kteří se do Česka dostali díky přesídlovacím programům, obvykle získali azyl rychle. Stát podporoval jejich integraci, aby se mohli co nejdříve začlenit. Zapojovaly se i obce, které nabízely bydlení,“ uvedla šéfka Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) Magda Faltová.
Některé programy měly podle ní větší podporu a asistenci. Řešilo se zaměstnání, uznání vzdělání nebo umístění dětí do škol. „Obce mohou nabídnout ubytování, což se v minulosti dělo,“ dodala ředitelka SIMI.
Faltová by do přesídlení zahrnula tlumočníky, spolupracovníky ambasády i další lidi, kteří pomáhali českým vojákům například při výcviku afghánské armády a policie nebo se účastnili prací tuzemských rekonstrukčních týmů, které v Afghánistánu stavěly nemocnice, školy či vodní zdroje.
Česká republika dostala v letech 2011 až 2020 od cizinců z různých zemí přes 12,5 tisíce žádostí o ochranu. Část z nich podali lidé opakovaně. Azyl získalo v minulé dekádě 732 mužů, žen a dětí ze zahraničí. Česko patří v Evropské unii k zemím, které udělují azyl nejméně.
