Sto dní hájení nebude. Nadcházející rok staví před nový vládní kabinet mix několika naléhavých výzev. Kromě pokračující koronavirové pandemie se v plné výši projeví například dopady zvyšujících se cen energií, s nimiž budou bojovat domácnosti i firmy. Vláda Petra Fialy (ODS) zdědila také vysokou inflaci a deficitní hospodaření státu. Kromě toho se budou muset ministři ujmout několika výsostně politických úkolů.
Hlasování o důvěře
V první řadě musí nový kabinet přijít se svým programovým prohlášením. To má vycházet z koaliční smlouvy, kterou vládní pětikoalice uzavřela již začátkem listopadu. Někteří koaliční poslanci i ministři už zmínili, že text chtějí předělat či doplnit. Například ODS by ráda do prohlášení dodala slib navýšení limitu pro využití daňového paušálu z jednoho milionu korun na dva miliony. Na prohlášení by měl navázat legislativní plán vlády, tedy seznam zákonů, které vláda hodlá v příštím roce předložit.
S programovým prohlášením následně musí vláda do poloviny ledna předstoupit před Poslaneckou sněmovnu a získat její důvěru. To by neměl představovat problém, ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Piráti mají dohromady ve dvousethlavé sněmovně 108 hlasů. Opoziční poslance z ANO a SPD díky tomu kabinet k ničemu, alespoň prozatím, nepotřebuje.
Státní rozpočet
Česká republika vstoupí do nového roku v rozpočtovém provizoriu a stát se tak bude řídit rozpočtem z roku 2021. Rezorty kvůli tomu nebudou moci pracovat naplno, nebudou moci vzniknout nové úřady, zřejmě nebude možné čerpat všechny evropské peníze. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dokonce varuje, že nepůjde vyplácet peníze z podpůrných covidových programů.
Nová vláda nicméně trvá na tom, že rozpočet Schillerové se schodkem dosahujícím téměř 380 miliard korun hodlá přepracovat. Z deficitu chce škrtnout alespoň 80 miliard korun, stále ovšem není jasné jak. Podle nového ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by mělo provizorium trvat nejdéle do března. Vláda je podle něj schopná připravit přepracovaný návrh rozpočtu na příští rok do šesti týdnů, tedy do přelomu ledna a února.
Revize stavebního zákona
Nová vláda chce také předělat nový stavební zákon, který prosadil minulý kabinet Andreje Babiše s ambicí zrychlit a digitalizovat povolovací řízení. Fialova vláda by ráda odložila účinnost některých částí zákona o rok, do té doby má ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) předložit přepracovanou verzi normy. Nové vládě se nelíbí zejména to, že má vzniknout státní soustava stavebních úřadů, přičemž by došlo ke zrušení stovek stavebních úřadů na obcích. Nejvyšší stavební úřad nicméně od ledna vznikne, kvůli rozpočtovému provizoriu ale jen jako organizační jednotka na ministerstvu pro místní rozvoj.
Předsednictví Radě EU
Celé jaro čeká kabinet, zejména pak ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (za STAN) a ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) příprava druhého předsednictví České republiky Radě EU, které započne ve druhé polovině roku. V prosinci již unijní státy schválily společný program předsednického tria Francie, České republiky a Švédska. Země se chtějí zaměřit na klimaticky šetrné zotavení ekonomik po pandemické krizi, posilování zdravotní unie či na lepší zabezpečení vnějších hranic bloku.
Fialova vláda musí během následujícího půlroku přijít s podrobným programem českého předsednictví, připravit summity a další setkání vrcholných lídrů v Česku, velkou roli bude hrát i komunikační kampaň. Expremiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že bude předsednictví z opozice podporovat. „Jsme přesvědčeni, že předsednictví musí být mimo vnitropolitickou soutěž, že to nesmí být politické téma, že se musíme spojit,“ uvedl Babiš. Narážel na fakt, že první české předsednictví v roce 2009 bylo poznamenané pádem vlády Mirka Topolánka (ODS), kterou vyvolala tehdejší opozice vedená Jiřím Paroubkem (ČSSD).
Green Deal
Velkým úkolem, který se bude prolínat i předsednictvím, je vyjednávání o konečném znění klimatického balíčku Fit for 55, který uvede evropskou zelenou dohodu, tzv. Green Deal, v život. Unijní země chtějí snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů alespoň o 55 procent oproti roku 1990. Balíček obsahuje třináct legislativních návrhů, které se zabývají snížením emisí, emisními povolenkami, ale i novými pravidly pro výstavbu domů či pro zemědělství a lesnictví.
Programové priority nové vlády
Komunální a senátní volby
Soudržnost vládní koalice mohou narušit podzimní komunální a senátní volby. Zejména v Praze dojde k zajímavému souboji. Dosavadní koalice Spojené síly pro Prahu složená z TOP 09, STAN a z KDU-ČSL se s nejvyšší pravděpodobností rozpadne. Pražští politici totiž chtějí zopakovat celostátní úspěch Spolu a vyjednávají nyní o volební koalici ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. „Programově máme přece jenom blíž k ODS než ke STAN,“ říká předseda pražské TOP 09 Jiří Pospíšil. ODS je v současné sobě spolu s hnutím ANO v pražském magistrátu v opozici. Piráty do voleb povede primátor Zdeněk Hřib, který se do koalice po zkušenosti ze sněmovních voleb nehrne. Jan Čižinský povede Prahu sobě, STAN zůstává prozatím osamoceno.
V příštím roce se vymění také třetina Senátu. Současná vládní koalice si chce v horní komoře udržet většinu. Už nyní se hovoří o nasazení společných kandidátů. Mandát skončí mimo jiné i předsedovi horní komory Miloši Vystrčilovi (ODS). V minulých senátních volbách utrpěly ANO, ČSSD i KSČM debakl, nyní budou chtít tyto opoziční strany své postavení posílit.
Příprava na prezidentské volby
Prezidentu Miloši Zemanovi skončí oficiálně druhý mandát 8. března 2023. Prezidentské volby se budou konat v lednu toho roku, celá prezidentská kampaň proto započne už v příštím roce. Už nyní se rýsuje řada kandidátů. Velké šance má zejména šéf ANO Andrej Babiš, který má podporu Zemana a který naznačuje, že by o nejvyšší úřad měl zájem.
Proti němu se postaví řada osobností z politického i společenského života. Od bývalého ministra Miroslava Kalouska přes ekonomku Danuši Nerudovou po miliardáře Karla Janečka. Do hry mohou vstoupit senátoři a bývalí prezidentští kandidáti Marek Hilšer či Pavel Fischer. Uskupení Pirátů a STAN se v koaliční smlouvě zavázalo ke společnému postupu ve volbách, tedy že postaví vlastního kandidáta nebo některého společně podpoří. U koalice Spolu se dá očekávat stejný postup.
