Do Česka přestala téct ropa z ropovodu Družba

Ropovod Družba

Ropovod Družba Zdroj: Profimedia

Zásobníky ropy
Zásobníky ropy
3
Fotogalerie

Do Česka aktuálně ropovodem Družba neteče žádná ropa kvůli jejímu znečištění organickým chloridem. V pátek to řekl předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr. Litvínovská rafinerie, která patří petrochemickému holdingu Unipetrol, má podle Švagra zásoby komodity přibližně na sedm dnů. Situaci označil za vážnou a komplikovanou. Zda budou zásoby Unipetrolu stačit, než se do Česka dostane neznečištěná ruská ropa, není jasné. Firma uvedla, že je zajištěno nepřetržité zpracování ropy v českých rafineriích.

Unipetrol v Česku provozuje vedle litvínovské rafinerie také rafinerii v Kralupech nad Vltavou. Ruskou sirnou ropu zpracovává však pouze rafinerie v Litvínově. Roční kapacita obou českých rafinerií je dohromady zhruba devět milionů tun ropy, z čehož na litvínovskou rafinerii připadá necelých šest milionů tun.

Kralupská rafinerie naopak zpracovává nízkosirné ropy přepravované do Česka z italského Terstu přes Ingolstadt ropovodem IKL, který byl uveden do provozu v lednu 1996. Podle odborníků však lze tuto ropu použít v Litvínově jen velmi obtížně.

"Pokud do sedmi dnů nenaběhne běžný režim, tak jsou pouze dvě varianty. Buď se bude muset rafinerie odstavit, anebo to bude řešení na vrub zásob hmotných rezerv," uvedl v pátek Švagr. V potrubí se nachází 250 000 až 300 000 tun kontaminované ropy, řekl. Dovoz ruské ropy ropovodem Družba kvůli jejímu znečištění zastavily už ve čtvrtek Polsko, Německo, Bělorusko a Slovensko. Místopředseda ruské vlády Dmitrij Kozak v reakci uvedl, že čistá ropa by se měla dostat ropovodem na hranici s Běloruskem znovu v pondělí 29. dubna.

Informaci o přerušení dodávek potvrdila také mluvčí státního provozovatele ropovodů Mero Radomíra Doležalová. "Od dnešního dne je přeprava ropy ropovodem Družba na slovensko-ukrajinské hranici zastavena. Ve spolupráci s Unipetrolem a SSHR analyzujeme možnosti řešení stávající situace," řekla Doležalová.

Podle mluvčího Unipetrolu Pavla Kaidla rafinerie v Plocku, Litvínově, Kralupech a Mažeikiu patřící do skupiny Orlen fungují v normálním režimu a mají zajištěné dodávky surovin. "Nepřetržitost zpracování ropy v českých rafineriích a dodávek paliv na čerpací stanice v regionu je zajištěna," podotkl. Unipetrol je podle něj v trvalém kontaktu s firmou Mero. "Pohonné hmoty nabízené na všech stanicích skupiny Orlen v regionu splňují všechny normy týkající se kvality," doplnil.

Už ve čtvrtek Švagr oznámil, že svolal na pondělí poradní skupinu, kde jsou zastoupeni všichni velcí hráči na trhu s pohonnými hmotami. "Význam jednání je v aktuálním kontextu ještě důležitější," dodal Švagr. Už v pátek se uskutečnilo jednání, kterého se účastnili zástupci Unipetrolu, Mera a SSHR.

Objem ropy dodané do Česka zveřejňovalo Mero do doby, než se Unipetrol stal v roce 2015 jediným vlastníkem někdejší České rafinérské. V roce 2014 bylo do Česka dodáno celkem 7,48 milionu tun ropy, z toho ropovodem Družba 3,85 milionu tun.

Švagr v pátek dále uvedl, že je v pravidelném telefonickém kontaktu se svým slovenským a polským kolegou. "Monitorujeme a vyhodnocujeme, abychom ty informace, které máme, měli vzájemně komplexní a úplné," řekl. Polsko podle něj už do nouzových zásob sáhlo.

V polovině dubna předseda SSHR uvedl, že nouzové zásoby ropy a ropných produktů v Česku ke konci března meziročně klesly zhruba o tři dny na 83,71 dne průměrných čistých denních dovozů. Česká republika tak už třetí rok neplní směrnici EU, podle které má být zásoba na 90 dní. "Pokud bude potřeba, jsme připraveni uvolnit na trh v ČR nouzové zásoby," ujistil nicméně v pátek.

Růst cen pohonných hmot v ČR podle Václava Louly z České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu aktuální situace zatím nezpůsobí. "Vliv by mělo, kdyby výpadek trval delší dobu, řekněme tři týdny, měsíc," řekl v pátek. Na růst cen benzinu a nafty u tuzemských pump podle něj mají větší vliv mimo jiné sankce proti Íránu a Venezuele nebo kurz koruny vůči dolaru.

Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda míní, že pokud se výpadek dodávek ruské ropy protáhne do května, domácnosti i podniky mohou pocítit citelný růst cen benzinu nebo nafty, protože pro rafinerie bude nákladnější dostat se k surovině. "Německý, ale i český průmysl, stejně jako průmysl některých dalších evropských zemí, se kvůli znečištěné ropě rovněž může ocitnout pod ještě silnějším nepříznivým tlakem než doposud," dodal.

Organický chlorid se používá ke zvýšení produkce ropy. Před transportem je ale potřeba ho od ropy oddělit, protože může poškodit rafinerie. V Rusku se kontaminace ropy objevuje zřídka. Podle obchodníků se vyšší podíl organického chloridu objevil v ruské ropě zhruba před deseti lety, avšak znečištění bylo mnohem nižší.

S výpadky dodávek ropy prostřednictvím Družby jsou už z minulosti zkušenosti, a to zejména z 90. let. Přerušení dodávek přitom mělo nejrůznější příčiny - od požadavku SSSR na platbu ve volně směnitelné měně přes spory mezi Ruskem a Ukrajinou o výši tranzitních poplatků až po zaplněné české zásobníky. Potíže s dodávkami občas působilo i počasí.

Ropovod Družba

V tehdejším Československu začal ropovod Družba fungovat v únoru 1962, kdy do rafinerie bratislavského Slovnaftu začala proudit ropa ze Sovětského svazu. Poté trubky přivedly surovinu také do českých rafinerií v Kolíně, Pardubicích, Kralupech nad Vltavou a v Litvínově. O necelých 30 let později si pak surovinová závislost na nevyzpytatelném Rusku vynutila výstavbu druhého ropovodu, tentokrát z německého Ingolstadtu.

Ropovod Družba v ČR přímo navazuje na jeho slovenskou část, která je napojena přes Ukrajinu a Bělorusko na síť ruských ropovodů. Česká část byla uváděna do provozu postupně - základní část v letech 1964 a 1965. Později se ropovod dostavoval, a pro přepravu suroviny se tak využívají příslušná zdvojení. Celková délka trasy ropovodu Družba v České republice včetně zdvojení a odboček je 506 kilometrů.

Ropa zde rourami převážně o průměru půl metru (někde i 70 centimetrů, menší úseky 20 a 35 centimetrů) teče rychlostí zhruba 3,5 až pět kilometrů za hodinu. Potrubí je většinou uloženo 130 centimetrů metru pod zemí, pouze v místech s nestabilním podložím (vytěžené doly na severu Čech a v lužních lesích u Hodonína, kde trasa vstupuje na území ČR), vede Družba na pilířích či patkách nad zemí.

V současnosti proteče českou částí Družby podle odhadů kolem čtyř milionů tun ropy ročně (její celková kapacita je dvojnásobná). Přesný objem dodané ropy zveřejňoval podnik Mero do doby, než se Unipetrol stal v roce 2015 jediným vlastníkem někdejší České rafinérské. Podle posledních dostupných čísel bylo v roce 2014 do ČR dodáno celkem 7,48 milionu tun ropy, z toho ropovodem Družba 3,85 milionu tun.

S přípravou výstavby Družby začal Sovětský svaz a jeho satelity v 50. letech, měla vyřešit nevyhovující zásobování ropou. Někdejší „tepna přátelství“ vyrostla jako společné dílo Polska, Maďarska a Československa, NDR a SSSR. O stavbě se rozhodlo v prosinci 1958. Ropovod se táhne asi 5500 kilometrů - začíná v Rusku na východním břehu Volhy a v běloruském Mozyru se dělí na severní (směřuje přes Polsko do Německa) a jižní větev (přes Ukrajinu a Slovensko do ČR).

Po pádu komunistického režimu se stala jednou z priorit čs. a české vlády snaha zbavit se jednostranné surovinové závislosti na Rusku. Četné výpadky dodávek a špatný technický stav Družby urychlily budování ropovodu IKL z Ingolstadtu. Byl uveden do provozu v lednu 1996 a díky kapacitě deset milionů tun ročně může při přerušení dodávek z Ruska zajistit plné zásobování České republiky. Ropovody Družba a IKL se setkávají v Centrálním tankovišti ropy Nelahozeves.

S výpadky dodávek ropy prostřednictvím Družby jsou už z minulosti zkušenosti, a to zejména z 90. let. Přerušení dodávek přitom mělo nejrůznější příčiny - od požadavku SSSR na platbu ve volně směnitelné měně přes spory mezi Ruskem a Ukrajinou o výši tranzitních poplatků až po zaplněné české zásobníky. Potíže s dodávkami občas působilo i počasí.