Energetika, radioaktivní odpad či BIS. Vláda chystá další paragrafy
Kabinet ANO a ČSSD nechce legislativně zahálet ani napřesrok před koncem svého mandátu. Chystá například pět úplně nových zákonů – z toho tři už přetavené do paragrafů – a patnáct novel stávajících norem. Dohromady si vytkl za cíl téměř šest desítek změn. Plyne to z návrhu legislativního plánu vlády na rok 2021, který má deník E15 k dispozici.
Nad osudem některých chystaných předloh však visí otazník i proto, že ministerstva je podle harmonogramu mají dokončit až po říjnových volbách do Poslanecké sněmovny.
Zvýhodnění samospráv
Mezi stěžejní úkoly plánu patří nový energetický zákon šéfa rezortu průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO), který má mimo jiné urychlit posun k novým bezuhelným řešením a pomoci malým výrobcům energií. „Vytvoříme jasná pravidla pro fungování trhu a všech jeho účastníků v 21. století,“ řekl náměstek ministra pro energetiku René Neděla.
Velmi sledovaná bude i další norma, pomocí níž hodlá Havlíček ošetřit zapojení obcí a jejich občanů do výběru lokalit pro ukládání radioaktivního odpadu. Samosprávám slibuje snazší přístup k penězům z takzvaného jaderného účtu.
Novým zákonem chce vláda upravit také fungování institutu finančního arbitra, který se řídí osmnáct let starými paragrafy. Předloha šéfky státní pokladny Aleny Schillerové (ANO) má více chránit spotřebitele před poskytovateli a zprostředkovateli finančních služeb.
Legislativní plán pamatuje i na premiéra Andreje Babiše (ANO), jenž připraví změny zákona o zpravodajských službách. Konkrétně půjde o Bezpečnostní informační službu, která pod něj spadá. „Cílem je zpřesnit působnost BIS,“ píše se v návrhu.
Spory o sociální služby
V harmonogramu úkolů na příští rok se objevují i některé resty. Je to třeba věcný záměr zákona o sociální práci, který měla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) předložit už letos. Problémy však byly už s loňskou novelou příbuzné normy o sociálních službách.
„V připomínkovém řízení se sešlo takové množství námitek, že bylo velmi obtížné je všechny zapracovat. Ačkoli jsem žádala o finální verzi znění se zapracovanými připomínkami, dodnes mi nebyla poskytnuta,“ uvedla místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová.
Stále nedořešená je tak klíčová změna, kterou Maláčová slibuje už třetí rok, a to způsob financování sociálních služeb v krajích. O peníze se proto hejtmani budou muset i nadále handrkovat s vládou.
„Neumím si představit, že by se projednávání do konce příštího roku stihlo,“ dodala Richterová v narážce na neshody Maláčové s ministryní Schillerovou, která úpravy financování sociálních služeb dlouhodobě odmítá. „Odložení související předlohy o sociální práci vidím v tomto kontextu jako dopad vládních neshod a nekoncepčního postupu,“ podotkla poslankyně.
Příprava zákonů vázne
V legislativním plánu naopak chybí řada vládních priorit, které ANO a ČSSD už roky slibují. Nepíše se v něm například o dlouho očekávaném zákonu o dostupném bydlení, který měla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) předložit letos. Také opozice po řešení problémů s nedostupným bydlením v Česku dlouhodobě volá. „Požádali jsme kvůli pokračujícím krizovým opatřením, která souvisejí s pandemií COVID-19, o prodloužení termínu předložení návrhu zákona vládě, a to do konce května 2021,“ uvedl mluvčí rezortu Vilém Frček.
Ve skluzu je rovněž norma ministryně spravedlnosti Marie Benešové (ANO) o preventivní restrukturalizaci firem. Ani ta v plánu není. Zákon přitom vychází z evropské směrnice, která musí být převedena do českého práva už v polovině příštího roku. Benešová podle informací deníku E15 zvažuje žádost o odklad. Pokud by jí Evropská komise vyhověla, předlohu by vypracovala až příští vláda.
„První část implementace dotčené směrnice týkající se oddlužení ovšem už minulý týden schválila vláda,“ uvedl mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.
Nesplněné sliby a ambice
Vláda Andreje Babiše před sebou tlačí desítky dalších předloh, které slíbila přijmout. Mezi nejdůležitější patří stavební zákon, který teprve minulý týden přijala v prvním čtení sněmovna. Poslanci o něm budou znovu jednat až v únoru.
Prakticky celou dekádu se vleče zákon o státním zastupitelství či hromadných žalobách. Velké neshody a obstrukce panují ve sněmovně i kolem nového exekučního řádu.
Stále chybí také nový památkový zákon, který má nahradit třicet let starou normu a který se loni neúspěšně pokusil prosadit exministr kultury Antonín Staněk. „Přípravu památkového zákona jsme pozastavili proto, že je pro nás důležité vidět, jak dopadne práce na stavebním zákonu,“ vysvětlil Staňkův nástupce Lubomír Zaorálek (oba ČSSD).
Že je legislativní plán vlády velmi pravděpodobně příliš ambiciózní, nesvědčí pouze stávající nedodělky, ale i to, že proces přípravy a schvalování zákonů trvá zpravidla dvanáct měsíců. Po samotném zformulování paragrafů je připomínkují jednotlivá ministerstva a Legislativní rada vlády. Teprve pak je dostane na stůl kabinet, který je po případném schválení posílá do parlamentu.
