Poslanecká sněmovna podpořila v prvním čtení vládní návrh zákona o náhradním výživném pro nezaopatřené děti. Diskuse o zálohovaném a náhradním výživném u nás probíhá již patnáct let. Pokud Parlament návrh schválí, zákon by mohl začít platit v polovině příštího roku.
Nárok na náhradní výživné podle předlohy vznikne, pokud se oprávněný rodič snaží výživné aktivně vymáhat, tedy pokud podal návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.
„Na náhradní výživné bude nárok, pokud poběží exekuce. To znamená, že výživné nebude ze strany povinného rodiče placeno delší dobu a ten druhý rodič se pokusí své právo na výživné řádně vymáhat,“ uvedla k tomu na jednání Poslanecké sněmovny ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. „Stát tedy pomáhá tam, kde selhává vymahatelnost práva,“ dodala.
Oproti původnímu návrhu již v předloze není obsažena povinnost podat na povinného rodiče trestní oznámení ani prokazovat, že má oprávněný rodič příjem nižší než průměrná mzda.
Žádost na úřadu práce
O náhradní výživné, které bude novou sociální dávkou, požádá oprávněný rodič na úřadu práce. Úřady práce pro administraci agendy přijmou přibližně 155 nových úředníků. Na posouzení žádosti bude mít úřad třicet dní.
K žádosti bude třeba přiložit vykonatelný rozsudek o určení výživného, doklad o nezaopatřenosti dítěte a informaci o podaném návrhu na exekuci. Úředníci mají podle Maláčové oprávněnému rodiči pomoci nejen s podáním žádosti o náhradní výživné, ale i návrhu na exekuci, pokud si s ním rodič nebude vědět rady.
Výše náhradního výživného
Podle odhadů Ministerstva práce a sociálních věcí by náhradní výživné mohlo pomoci přibližně 24 tisícům dětí ročně a počítá se s vyplácením dávek v ročním objemu přibližně 861,31 milionu korun. Dalších více než sto milionů korun bude stát přijetí nových úředníků, kteří mají agendu vyřizovat.
„Žádost bude nejpozději do měsíce vyhodnocena a začne výplata náhradního výživného. To bude vypláceno každý měsíc v soudem stanovené výši. V každém případě se bude jednat o maximální částku tři tisíce korun měsíčně,“ uvedla Maláčová. Limit tří tisíc korun vyplývá z analýzy Ministerstva spravedlnosti, podle které je přibližně 75 procent vyživovacích povinností stanoveno ve výši nepřesahující tuto částku.
Náhradní výživné bude stát vyplácet maximálně dva roky, přičemž každé čtyři měsíce musí být znovu doloženo neplacení výživného ze strany povinného rodiče.
Zpětné vymáhání alimentů státem
Dlužnou částku bude na povinném vymáhat stát prostřednictvím úřadu práce. Tím by se měly finanční prostředky dostat zpět do státního rozpočtu, očekávaná návratnost je ale pouze okolo 10 procent.
„Ve chvíli, kdy bude stát hradit výživné, přestanou je z velké části platit i ti, kdo je v současnosti platí,“ upozorňuje poslanec Jan Bauer (ODS), podle něj by bylo lepší zpřehlednit a zjednodušit stávající systém sociálních dávek.
Ministerstvo práce a sociálních věcí také plánuje zřídit nový informační systém. Ten bude sloužit ke zpracování údajů pro rozhodování o náhradním výživném, ale i pro přehled pohledávek, které přejdou k vymáhání na stát.
