Kolize s ústavou a trestní oznámení na ministry. I to přinesl boj vlády s koronavirem

Šéf Ústavního soudu Pavel Rychetský přišel na Hrad za Milošem Zemanem, který chtěl se soudci řešit H-System

Šéf Ústavního soudu Pavel Rychetský přišel na Hrad za Milošem Zemanem, který chtěl se soudci řešit H-System Zdroj: ČTK

Šéf Ústavního soudu Pavel Rychetský přišel na Hrad za Milošem Zemanem, který chtěl se soudci řešit H-System
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský čte nález v případu „lex Babiš“, vedle soudce Jan Filip
Advokát Andreje Babiše Michael Bartončík.
4
Fotogalerie

Na inventuru škod způsobených koronavirem je ještě brzy. Jisté je, že budou velké. A že sčítání ztrát nezahrne jen data zdravotníků a ekonomů, ale také právní přešlapy vlády ANO a ČSSD. Klíčové budou závěry Nejvyššího správního soudu a hlavně Ústavního soudu, který zváží přiměřenost zákazů a omezení vůči ústavě a její součásti – Listině základních práv a svobod.

Stěžovatelé nejsou bez šance, Nejvyšší správní soud jim už dvakrát vyhověl. „Na straně moci výkonné je určitý problém v tom, jak krizová oprávnění chápe,“ řekl ústavní právník Jan Kysela s tím, že předpokládá další soudní verdikty k rozsahu a povaze kroků vlády včetně toho, že zabránila otcům být u porodů.

Ze závěrů správních soudců plyne, že z dosavadních usnesení vlády byl nezákonný odklad doplňovacích voleb do Senátu na Teplicku a zpochybnění nestrannosti Městského soudu v Praze, který se zabývá jedním z podnětů proti krizovým opatřením. „Námitka podjatosti soudců podaná vládou a ministerstvem zdravotnictví je nedůvodná,“ píše se v rozsudku Nejvyššího správního soudu z 8. dubna.

Zpochybňováno je i omezení krajských a obecních zastupitelstev, které bylo zřejmě protiústavní. Minimálně sporné jsou zásahy do podnikání, sdružování a vzdělávání. 

Vláda navíc opřela represe nikoliv o krizový zákon, ale o normu chránící veřejné zdraví. Ministerstvo zdravotnictví tak získalo nebývalou moc diktovat nejrůznější opatření, která nevycházejí ani ve Sbírce zákonů. Šéfka státní pokladny Alena Schillerová (ANO) přiznala, že cílem bylo zabránit arbitrážím proti státu, tedy požadavkům firem na náhradu škod.

Nejdrastičtější je obousměrné uzavření hranic, které jako neústavní kritizuje řada právníků. „Svoboda pohybu a pobytu je zaručena,“ stojí v Listině základních práv a svobod, která připouští omezení pouze v nevyhnutelných případech a v nezbytné míře. Zároveň nabádá, aby byla šetřena podstata a smysl ustanovení daných Listinou. V ústavním zákoně o bezpečnosti se pak výslovně říká, že základní práva se omezují v souladu s Listinou.

„To, jak vláda, respektive ministerstvo zdravotnictví vykládají své kompetence, je velmi rozšiřující výklad zákonů, protože pod omezením svobody pohybu a pobytu chápou kde co. Ze zákonů nelze úplně vyčíst, že je možné uzavřít hranice zejména směrem zevnitř,“ uvedl Kysela.

Podobný názor má i advokát Aleš Rozehnal. „Krizový zákon nic takového neumožňuje. Hovoří sice o možnosti nařídit ochranu hranic, ale bezpochyby tím myslí ochranu vnějších hranic před zásahy ze zahraničí, a nikoli ochranu vnitřních hranic před českými občany,“ míní.

Ústavní soud bude zkoumat takzvanou proporcionalitu, tedy to, zda mimořádné kroky vlády odpovídaly a odpovídají mimořádnosti situace, v níž se Česko ocitlo. Ústavní stížnost podali advokáti Vendula a David Záhumenští. „Ústavní soud by měl důrazně odmítnout, že státní moc může zakázat lidem vycestovat z území ČR. Byť by existovala jen jediná země na světě, která by stěžovatele byla ochotná přijmout, byť by se tam stěžovatelé měli dostat pěšky či přeplout Atlantik na voru, stát jim to musí umožnit,“ napsali soudu.

Odborníci, na něž se obrátil spolek Rekonstrukce státu, apelují na ANO a sociální demokracii, aby právní formu všech zákazů a omezení vyjasnily. „Jen dostatečné odůvodnění krizových opatření budí důvěru občanů, že vláda k nezbytnému omezování základních práv a svobod přistupuje šetrně a přemýšlí o přiměřenosti svých kroků. Nedostatečné odůvodnění zvyšuje riziko jejich zrušení soudem,“ stojí v textu, pod nímž jsou podepsaní Jan Kysela, Jan Wintr, Tomáš Havel a Ondřej Preuss z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, Robert Zbíral z brněnské Masarykovy univerzity a Maxim Tomoszek z Univerzity Palackého v Olomouci.

Kabinet by měl objasnit také to, proč přešel z vládních usnesení na nařízení ministerstva zdravotnictví. „Změna právní formy vydávaných nouzových opatření vede k určité právní nejistotě, což je možné sledovat na diskusi o odpovědnosti státu za způsobenou škodu,“ uvádějí právníci.

Upozorňují rovněž na způsob schvalování zákonů ve stavu legislativní nouze. Například minulé pondělí vláda přijala pět návrhů norem, které Poslanecká sněmovna začala schvalovat hned následující den. Zákonodárci neměli dostatek času se s předlohami seznámit.

Kvůli možným pochybením čelí vláda nejen kritice, ale i trestním oznámením. Jde o premiéra Andreje Babiše (ANO), ministra vnitra Jana  Hamáčka (ČSSD), šéfa rezortu zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO) a epidemiologa Romana Prymulu.

Vendula a David Záhumenští podezírají Babiše a spol. v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu z řady trestných činů, mimo jiné z šíření nakažlivé nemoci kvůli tomu, že údajně ignorovali lednová doporučení Světové zdravotnické organizace a Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí. Dále je viní z poškozování cizích práv či z nedbalostního obecného ohrožení, kterého se měli dopustit tím, že nezajistili dostatek roušek, respirátorů a dalších ochranných prostředků.

„Trestní oznámení může podat kdokoliv na kohokoliv. Překvapilo mě, že byla podána za to, že se snažíme bojovat s epidemií. Ale asi to k současné situaci patří, příslušné orgány to vyšetří. Obecně to považuji za absurdní,“ reagoval Hamáček.