Po krachu jednání odborů a zaměstnavatelů o dalším zvýšení minimální mzdy od příštího roku, která nyní činí 13 350 korun, o tématu znovu debatuje vláda. Šéfka rezortu financí Alena Schillerová (ANO) navrhuje, aby nejnižší výdělek do určité míry vycházel z průměrné mzdy. ČSSD požaduje nárůst o 1350 korun. Zaměstnavatelé hovoří spíše o poloviční částce.
„Budu podporovat jen smysluplný návrh. Například to, aby navýšení kopírovalo růst průměrné mzdy,“ řekla deníku E15 Schillerová. Dodala, že ANO zatím nepřišlo s konkrétní představou, protože upřednostňovalo dohodu mezi zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů.
Oproti tomu ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) chce alespoň desetiprocentní zvýšení stávající minimální mzdy. „Má ochránit zaměstnance před chudobou a motivovat lidi pracovat. Výsledných 14 700 korun není žádná sláva,“ uvedla s tím, že v mezinárodním měřítku má Česko stále levnou pracovní sílu.
Šéf socialní demokracie Jan Hamáček chápe odbory, které žádají nárůst o 1650 korun. „Neměli bychom příliš zaostávat za Slovenskem, kde minimální mzda v přepočtu dosahuje patnácti tisíc korun,“ míní.
Například polská vláda v září schválila nárůst minimální mzdy pro příští rok o 350 zlotých na 2600 zlotých (15 500 korun) a do roku 2023 ji hodlá navýšit na 4000 zlotých (24 tisíc korun).
Jak vypadá výpočet čisté mzdy a jak vysoké jsou odvody státu? Použijte naši kalkulačku >>>
Svaz průmyslu a dopravy by podobně jako Schillerová přiblížil nejnižší výdělek růstu průměrné mzdy. „Rozdíl mezi představou odborů a zaměstnavatelů je tak zásadní, že musíme věc předat politikům, aby rozhodli,“ uvedl v úterý po neúspěšném jednání viceprezident podnikatelského sdružení Jan Rafaj.
„Za určitých okolností bychom souhlasili s maličkým nárůstem navíc oproti našim představám, kdyby se zafixoval mechanismus navyšování,“ podotkl s poukazem na to, že zaměstnavatelé po vzorci pro stanovení minimální mzdy kvůli předvídatelnosti jejího růstu dlouhodobě volají.
Podle Rafaje by se nejnižší výdělek mohl navázat na průměrnou mzdu a mohl by odpovídat 44 procentům její výše z předchozího roku. Se zavedením pravidelné valorizace souhlasí i odbory. Požadují však minimálně poloviční podíl z průměrné mzdy.
