Okamura za výroky o táboře v Letech zřejmě odvolán nebude. Podrží ho poslanci ANO

Tomio Okamura - předseda SPD na tiskové konferenci v Poslanecké sněmovně

Tomio Okamura - předseda SPD na tiskové konferenci v Poslanecké sněmovně Zdroj: ČTK

Tomio Okamura (SPD) během prvního dne jednání nové Poslanecké sněmovny
Tomio Okamura (SPD) během prvního dne jednání nové Poslanecké sněmovny
Okamura na sjezdu SPD
volební štáb Miloše Zeman v pražském Top Hotelu
Tomio Okamura a Radim Fiala na tiskovce ve Sněmovně
7
Fotogalerie

Předseda SPD Tomio Okamura se o post místopředsedy Poslanecké sněmovny příliš obávat nemusí. Nesouhlas s jeho výroky o bývalém koncentračním táboře v Letech vyjádřila většina opozičních stran, které chtějí místopředsedu Poslanecké sněmovny Okamuru potrestat odvoláním z čela dolní komory. Potřebují však k tomu hlasy části poslanců ANO, těm se však do odvolávání nechce.

Zatímco hnutí ANO v čele se svým předsedou Andrejem Babišem pokračuje v čilých jednáních s SPD o programových prioritách, opoziční strany se snaží sehnat dost hlasů pro odvolání místopředsedy sněmovny Tomia Okamury z funkce. Nápad iniciovali lidovci a připojili se k nim také Starostové, Piráti, TOP 09 a někteří představitelé ČSSD a ODS.

Zatímco poslanci SPD a komunistů se za Okamuru postavili, poslanci ANO vůči němu nejsou jednotní. Někteří představitelé Babišova hnutí se sice rázně vyslovují proti vládní spolupráci s SPD, ohledně odvolávání Okamury ale ještě jasno nemají. 

Konkrétně ministři dopravy Dan Ťok, spravedlnosti Robert Pelikán a zahraničí Martin Stropnický (všichni ANO) jsou zásadně proti vládě, která by se opírala o podporu SPD. Ťok by podle svých slov dokonce radši odešel úplně z politiky. „Nechtěl bych být ve vládě s podporou Tomia Okamury. V takovém případě bych já sám řekl, že nechci. Ale jestli bude od pana Babiše zájem, jsem připraven. Kdybych nebyl poslancem, čekala by mě půlroční dovolená a pak bych si dělal svůj byznys,“ řekl úterním Hospodářským novinám.

Jestli ale bude hlasovat pro odvolání Okamury, nechtěl říct. „Ještě nejsem rozhodnutý, uvidím, jak proběhne rozprava k tomuto bodu,“ řekl Ťok deníku E15.

Ministr Pelikán, který dříve předsedu SPD za výroky k táboru v Letech ostře kritizoval, v úterý uvedl, že si nepřeje Okamuru odvolávat. „Já si myslím, že to není důstojné, abychom toto téma spojovali s nějakým politickým bojem a s odvoláváním někoho z nějakých funkcí,“ řekl s tím, že by bylo vhodnější zavedení významného dne, který by připomínal oběti romského holokaustu.

Podle ministra pro životní prostředí Richarda Brabce se část poslanců včetně něj chce podobně jako Ťok rozhodnout na základě toho, co k tomu Okamura řekne přímo na plénu. „Předpokládáme, že se k tomu pan Okamura vyjádří na schůzi. Podle toho, co tam zazní, se někteří z nás rozhodnou," řekl Brabec deníku E15.

„My si také myslíme, že ta vyjádření byla přes čáru. Určitě nemůžeme popírat holokaust, to je základní pravidlo demokratické společnosti, to je nepřekročitelné. Pokud to pan Okamura vysvětlí a upraví svá vyjádření, pak nevidíme důvod k nějakému odvolávání,“ dodal Brabec.

Předseda poslanců hnutí ANO Jaroslav Faltýnek na tiskové konferenci řekl, že většina poslanců Babišova hnutí prý nesouhlasí s návrhem na odvolání Okamury z funkce místopředsedy sněmovny. Shodují se tak s názorem jejich šéfa Andreje Babiše, že se Okamura za svá slova již dostatečně omluvil.

Okamura v lednu řekl, že tábor v Letech nebyl oplocený a byl v něm volný pohyb. Později se omluvil za vyjádření, že tábor nebyl oplocený, uvedl však, že ho většinou nikdo nehlídal a lidé v něm se mohli volně pohybovat. Vyjádření kritizovala pražská židovská obec i Muzeum romské kultury, které v něm spatřují popírání holokaustu. Na Okamuru kvůli tomu podalo několik skupin trestní oznámení.

Na památník v Letech přispějí norské fondy

Do vybudování památníku Romů na místě někdejšího koncentračního tábora v Letech u Písku se chtějí zapojit i takzvané norské fondy, řekla norská velvyslankyně v Praze Siri Ellen Sletnerová. Budoucí památník zajistí, aby oběti romského holokaustu měly konečně pietní místo, které si zaslouží, uvedla. 

Velvyslankyně ocenila rozhodnutí české vlády, která po 20 letech debat vykoupila vepřín na místě tábora vybudovaný v 70. letech. Kromě pietního místa by podle Sletnerové měl být památník základním prvkem pro podporu romské kultury v Česk0 republice.

Smlouva o odkupu vepřína za 450 milionů korun nabude platnosti 15. února. Bourání, sanace pozemku a vybudování pietního místa přijde na dalších asi 120 milionů korun. Ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová dnes uvedla, že vepřín se nyní vyklízí, poté se bude bourat.

Místopředseda představenstva firmy AGP, provozovatele vepřína, Jan Čech, řekl, že vepřín firma ještě nepředala a v objektu jsou ještě zvířata. Ta by měla vepřín opustit podle plánu do konce února, v březnu se má podle něj objekt zcela vyklidit.