Polky jezdí za potraty i do Česka. Místní úřady se ale neshodují, zda je povolovat | E15.cz

Polky jezdí za potraty i do Česka. Ne všude jim vycházejí vstříc

Kristina Veinbender

Několik týdnů probíhaly v Polsku protesty po vynesení verdiktu ústavního soudu, podle něhož je přerušení těhotenství i v případě vážných vývojových vad plodu porušením ústavy. Povoleny měly zůstat jen interrupce v případě ohrožení života či zdraví matky, anebo pokud je těhotenství důsledkem znásilnění, či incestu. Vláda v reakci na protesty zákon odložila. I tak ale nadále Polkám v mnoha případech nezbývá nic jiného, než využít nelegální možnosti potratu v domovské zemi, nebo vycestovat do zahraničí včetně sousedního Česka. Tuzemské úřady a porodnice se ovšem neshodují, zda je potrat pro cizinky legální.

Poslední mé těhotenství bylo pro mě překvapením, vyprávěla Ewelina, učitelka na základní škole a matka dvou dětí polskému serveru Wyborcza.pl, který se tématu dlouhodobě věnuje. Nechtěla přijít o finanční stabilitu rodiny a možnost věnovat se práci a dospívajícím dětem, proto se rozhodla podstoupit interrupci v Česku. „Někdy si říkám, že v Polsku pravděpodobně existuje jiný Bůh než v České republice, nebo v Německu. Zdá se, že ten druhý více miluje ženy,“ říká Ewelina.

Její zkušenost není ojedinělá. Podle údajů polské Federace žen a plánování rodiny podstoupí v zemi nelegální potrat až 150 tisíc Polek ročně. Odhaduje se, že zhruba 15 procent z celku proběhne v sousedních státech včetně České republiky.

Z tři roky starého výzkumu polského potratového turismu pod vedením Ewy Hirvonenové vyplývá, že skoro desetina dotazovaných žen podstoupila potrat v Česku. Mohlo by tedy teoreticky jít až o dva tisíce uměle přerušených těhotenství.

(Ne)viditelné téma

O nezanedbatelné roli Česka v životě polských žen svědčí například nedávná reakce polského poslance Macieje Kopiece, který na svém twitterovém účtu nabídl pomoc všem Polkám usilujícím o interrupci. „Všem ženám, které si budou přát využít lékařskou péči v České republice v pohraniční oblasti Rybník poskytnu veškerou podporu – míním to vážně,“ napsal politik.

Sdružení polských žen žijících v Česku s názvem „Ciocia Czesia“, které by se dalo přeložit jako „Teta Češa“, vyhlásilo sbírku, ze které bude pomáhat hradit Polkám v těžké finanční situaci potrat v Česku. Od minulého pondělí, kdy sbírku založily, v ní během týdne vybraly v přepočtu přes 100 tisíc korun od asi 200 lidí převážně z Polska.

„V současné době komunikujeme s klinikami a několik klinik a nemocnic nám potvrdilo, že přijmout těhotné ženy z Polska nebude problém,“ vysvětluje spoluzakladatelka sdružení Katarzyna Byrtek.

Stranou tématu nezůstávají ani čeští poslanci. Začátkem minulého týdne poslal poslanec za Pirátskou stranu František Kopřiva otevřený dopis, v němž žádá premiéra Andreje Babiše o to, aby vláda a příslušné české úřady a zdravotníci oficiálně umožnili přístup k interrupcím polským ženám.

„Umožněme prosím v rámci solidarity občankám Polska podstupovat tento zdravotní úkon u nás, když jim jejich vlastní země tuto možnost odepírá,“ vyzývá v dopise.

Zásadní neshoda

Do jaké míry je toto vůbec možné? Výklad současné legislativy ohledně přístupu cizinek k interrupcím v Česku je komplikovaný a nejednoznačný. Zatímco některé české porodnice se řídí zákonem z roku 1986, zakazujícím provádět potraty osobám bez trvalého pobytu na území ČR, jiné novým výkladem ministerstva zdravotnictví, podle něhož občanky zemí Evropské unie nejsou za takové osoby považovány. 

Některé porodnice tak odmítají nejen občanky mimoevropských, ale i evropských zemí. „Cizinkám bez trvalého bydliště na území ČR se umělé přerušení těhotenství v naší porodnici neprovádí,“ popisuje Marek Střecha, primář gynekologicko-porodnického oddělení Oblastní nemocnice Náchod, proč porodnice nepřijímá polské pacientky. 

„Provádění interrupce cizinkám je v ČR nelegální, tudíž tento zákrok samozřejmě neumožňujeme ani polským občankám. A vzhledem k tomu, že je tato skutečnost v Polsku známá, není v našich nemocnicích ani poptávka,“ sděluje Lucie Chytilová, PR manažerka Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje, který provozuje nemocnice v Trutnově, Jičíně, Náchodě a ve Dvoře Králové.

Ostravská fakultní nemocnice má jinou praxi. „Ženy z Polska k nám jezdí již několik let, je jich odhadem několik měsíčně. Občas přijedou i ženy, které mají zájem o fetoredukci, to znamená snížení počtu plodů u vícečetných těhotenství, například u trojčat,“ říká vedoucí oddělení komunikace nemocnice Petra Petlachová. 

Podle primáře Nemocnice Havířov Michala Mrózka jejich gynekologické oddělení neeviduje zatím žádné žádosti o interrupci ze strany polských občanek. „V případě žádosti se nabízí postup ve smyslu právního vyjádření ministerstva zdravotnictví,“ zamýšlí se primář. 

Jak postupovat správně

Z celkem šesti redakcí dotazovaných porodnic v příhraničí polovina polské pacientky odmítá, zatímco zbytek se řídí novým výkladem a interrupci ženám z jiných evropských států umožňuje.

„Ministerstvo zdravotnictví neeviduje, kolik zdravotnických zařízení v ČR se řídí tímto výkladem, a kolik naopak zákonem z roku1986,“ odpovídá mluvčí ministerstva Martin Novotný. Podle rezortu je nicméně provedení potratu občankám jiných členských států Evropské unie v souladu s právním řádem České republiky.

Důvodem nedorozumění je podle ministerstva zákon, který nebyl od roku 1986 novelizován a který zakazuje provádět umělé přerušení těhotenství cizinkám bez trvalého pobytu na území Česka. Evropské občanky ale podle ministerstva mají výjimku. „Na pacienty z jiných členských států se vztahuje zásada zákazu diskriminace z důvodu státní příslušnosti,“ poznamenává mluvčí.

Odlišný názor má právník České lékařské komory Miloš Máca. „Lékařům velmi doporučujeme držet se opatrnosti jako dosud a jednoznačně varujeme, aby se lékaři v rámci své právní ochrany v této velmi citlivé oblasti do umělého přerušení těhotenství cizince nepouštěli,“ upozorňuje.

V opačném případě by podle právníka mohli čelit trestní odpovědnosti za spáchání trestného činu nedovoleného přerušení těhotenství, za což hrozí trest odnětí svobody na jeden rok až pět let nebo zákaz činnosti. 

„Budou-li mít orgány činné v trestním řízení a trestní soud jiný názor než ministerstvo zdravotnictví, pro daného lékaře, který umělé přerušení těhotenství cizince provedl, to může být možná maximálně polehčující okolností, že se řídil nesprávným výkladem ministerstva, nikoliv však důvodem k beztrestnosti,“ dodává.

Autorka je spolupracovnicí redakce

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!