Senátoři projednají zrušení superhrubé mzdy. Chtějí kompenzace pro obce

Jednání Senátu v době pandemie koronaviru: Šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS, vlevo)

Jednání Senátu v době pandemie koronaviru: Šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS, vlevo) Zdroj: Facebook Senátu

Jednání Senátu v době pandemie koronaviru
Jednání Senátu v době pandemie koronaviru
Jednání Senátu v době pandemie koronaviru
Jednání Senátu v době pandemie koronaviru
Jednání Senátu v době pandemie koronaviru: Šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS, vpravo)
8
Fotogalerie

Málokdy se stává, že se ke konci roku objeví zákon, který by byl sledovanější než návrh státního rozpočtu. Letos se ovšem zraky veřejnosti více upínají k daňovému balíčku, který ruší superhrubou mzdu a má od ledna zvýšit čistou mzdu milionům zaměstnanců. Klíčové daňové změny projednají dnes senátoři. Očekává se, že stědrou normu, která do horní komory přišla ze sněmovny, částečně upraví. Senát se zejména zaměří na kompenzace obcím a krajům, které by jinak přišly o desítky miliard korun.

Balíček v minulých dnech projednávaly senátní výbory, například hospodářský a ústavně-právní. Ty se shodly, že nejlepší bude ponechat daň z příjmu na úrovních 15 a 23 procent, jak to navrhl premiér Andrej Babiš (ANO) a následně odhlasovali poslanci vládního hnutí ANO a opoziční ODS. Ve výborech se ovšem senátoři shodli také na tom, že by se daňová sleva na poplatníka měla zvýšit jen o 3000 korun ročně, a ne o 9285 korun, jak prošlo ve sněmovně hlasy Pirátů, ČSSD a dalších.

Celkový výpadek ve veřejných rozpočtech by tak dosáhl zhruba sto miliard korun. Pokud by prošel balíček v podobě, jak ho schválili v listopadu poslanci, přesáhl by výpadek 130 miliard korun. Byť jde o vyjednaný kompromis, není jisté, co bude na čtvrtečním plénu horní komory doopravdy odhlasováno.

Například nejsilnější klub Starostů a nezávislých nevylučuje, že bude chtít balíček zcela zamítnout. „Náš klub je přesvědčený, že uprostřed koronavirové krize bez znalosti jejích finančních důsledků není rozumné pro výnosy státního rozpočtu v příštím roce snižovat daně. Proto bude většina členů hlasovat pro zamítnutí daňového balíčku,“ řekl senátor a místopředseda klubu Mikuláš Bek.

Kompenzace samosprávám

Vzhledem k tomu, že zásadní snížení daní znamená velký výpadek v rozpočtech samospráv, jednaly výbory i o kompenzacích pro obce a kraje. Chtějí toho dosáhnout změnou rozpočtového určení daní, konkrétně zvýšením podílu samospráv na výnosech z daní z příjmu fyzických osob. Momentálně činí podíl obcí na daních 23,58 procent a podíl krajů 8,92 procent.

Každý ze tří senátních výborů navrhl vlastní variantu zvýšení podílu samospráv, jak je patrné z následující tabulky. Fakticky by to znamenalo zvýšení o zhruba dvacet miliard korun ročně a výpadky příjmů krajů a obcí by tak byly nahrazeny z 80 procent.

Návrhy senátních výborů na zvýšení podílu krajů a obcí na dani z příjmu
 Podíl obcí Podíl krajů
Současný stav23,588,92
Hospodářský výbor25,189,82
Ústavně-právní výbor25,849,78
Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj26,079,88

Schillerová souhlasí, Zeman ne

Kompromis vyjednaný v horní parlamentní komoře ocenila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), která přitom původně odmítala jakékoli zvýšení slevy na poplatníka. Senátní návrh nakonec označila za rozpočtově přijatelný. Bez rozporů přijala také návrh výborů na zvýšení příjmů samospráv. „Je to rozumný návrh, se kterým nelze než souhlasit,“ uvedla šéfka rezortu. Ocenila také návrh hospodářského výboru, aby se vypustil bod prosazený Piráty o zdanění prodeje akcií ve výši 20 milionů korun a více, které jsou v držení déle než tři roky.

Ať už senátoři odsouhlasí jakoukoli z navrhovaných změn, balíček bude muset znovu před poslance. Ti by měli ještě v prosinci buď přijmout jejich návrhy, nebo senátory přehlasovat a schválit původní předlohu. Pak půjde balíček k podpisu prezidentovi.

Jak ale avizoval Miloš Zeman, tentokrát nebude podpis samozřejmost. Prezident je podle svých slov připraven balíček vetovat, neboť nesouhlasí se zvýšením slevy na poplatníka, které podle něj výrazně narušuje rozpočtovou stabilitu země. „Kromě toho prezident republiky vyjádřil nespokojenost nad tím, že navzdory dohodě nebyla v zákoně o dani z příjmů explicitně uvedena doba platnosti tohoto zákona,“ uvedl jeho mluvčí Jiří Ovčáček.

Babiš se se Zemanem dříve domluvil, že snížení daní bude trvat jen dva roky. Návrh zákona se k tomu ale výslovně nezavazuje, jen je to zmíněno v důvodové zprávě. Například šéf občanských demokratů Petr Fiala v rozhovoru pro deník E15 uvedl, že pokud se příští rok po sněmovních volbách dostane k moci, daně zvyšovat nebude. Zároveň upozornil, že sněmovna má dost hlasů na přehlasování prezidentského veta.

Stravenkový paušál

Daňový balíček obsahuje několik dalších změn. Jednou z těch největších je zavedení stravenkového paušálu, který má tvořit alternativu ke klasickým stravenkám. Zaměstnavatelé by tak mohli poskytovat pracovníkům peněžité stravné rovnou do výplaty. Někteří hospodští se obávají úbytku strávníků, jiní vítají, že nebudou muset platit provize stravenkovým firmám.

Kromě toho balíček obsahuje postupné navýšení sazeb spotřební daně z tabákových výrobků v letech 2021 až 2023. Zde senátoři navrhují vyšší zdanění zahřívaného tabáku, než jaké prosadila sněmovna. Schillerová změnu podporuje.

Balíček také počítá se snížením spotřební daně z nafty o jednu korunu za litr, trvalé zvýšení hranice pro povinné odpisování majetku ze 40 tisíc na 80 tisíc korun nebo zrychlení odpisů majetku, a to i za letošní rok.