Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navrhuje změnu pravidel spolufinancování projektů nestátních neziskových organizací (NNO) z evropských fondů. Navazuje tak na vydání konsolidačního balíčku. Nově by se projekty měly dělit dle rozvinutosti konkrétního regionu, v Praze tak může finanční podpora klesnout téměř o polovinu. Pro mnohé NNO by změna měla likvidační dopady, mohou totiž přijít až o desítky milionů korun. Návrh kritizuje i ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Ke schválení by dle ministerstva financí (MF) mohlo dojít už v polovině srpna. Nové podmínky by se pak vztahovaly na projekty podpořené na základě výzev, které budou zveřejněny po 1. říjnu 2023.
Aktualizace takzvaných pravidel spolufinancování má za cíl upravit výši maximálního podílu státního rozpočtu, respektive státních fondů, a zároveň minimální finanční spoluúčast příjemců na spolufinancování fondů Evropské unie (EU) v programovém období 2021 až 2027. Celková odhadovaná úspora státního rozpočtu činí 4,6 miliardy korun pro období 2024 až 2030. Výsledná úspora bude ale záležet na konkrétních projektech. V případě schválení aktualizace pravidel spolufinancování by náklady státního rozpočtu na národní spolufinancování mohly dosahovat 63 miliard korun.
Projekty jsou aktuálně z 85 procent tvořené dotacemi EU, z deseti procent státním rozpočtem a z pěti procent si je NNO financují samy – hledají finanční podporu samy. V nejkritičtějších regionech, kde se HDP na obyvatele mezi lety 2015 a 2017 pohybovalo pod 75 procenty průměru EU, navhruje MF ponechat pravidla spolufinancování v aktuálním znění.
Přechodové regiony, jejichž HDP na obyvatele mezi leti 2015 a 2017 bylo mezi 75 a 100 procenty průměru EU, by dle návrhu MF měly NNO samy shánět 20 procent financí potřebných k projektu. Sedmdesátiprocentní podporu by získaly z Evropského sociálního fondu plus (ESF+) a zbylých deset procent by financoval stát ze svého rozpočtu. Nejohroženější skupinou je již zmiňovaný region hlavního města Prahy, kde se spolufinancování NNO vyšplhalo až na 50 procent. Finanční pomoc z ESF+ je pak zde dle návrhu pouze 40procentní.
Ať se starají i kraje a města, vzkazuje stát
Dle vyjádření Gabriely Krušinové z odboru vnějších vztahů a komunikace MF by se na podpoře měly podílet i obce, města a kraje. Tím by NNO získaly dodatečné finance. „Dopad a přínos realizovaných projektů není totiž pouze na stát jako takový, ale i na příslušné obce či kraje. Navíc připomínáme, že obce mají dlouhodobě velmi vysoké zůstatky na běžných účtech a přebytkové hospodaření,“ uvedla Krušinová.
NNO ovšem situaci vidí jinak. Představa, že by část kofinancování přešla na kraje, města či na obce, je podle Jakuba Purdjaka, ředitele neziskové společnosti Agapo, která v Brně pomáhá lidem se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním najít práci, nereálná. „Již nyní mají některá města a obce problémy při spolufinancování sociálních služeb. Stát by tímto krokem pouze přenášel tuto finanční zátěž na rozpočty krajů a měst,“ dodal Purdjak.
Stejně situaci vnímá i Gabriela Šalková z DownSyndrom CZ, kde mají na starost podporu osob s Downovým syndromem. Hlavní problém je podle ní v tom, že většina NNO žádá o finanční prostředky z různých zdrojů. Kromě státní podpory tak NNO využívají i finance právě z municipalit či nadací. „Proto se obávám, že další prostředky již kraje, obce či města neziskovým organizacím neposkytnou, protože finance již dávno do tohoto sektoru dávají,“ dodala.
Ředitelka Klokánku Hostivice Hana Kupková žádá kraje, obce i města o finanční pomoc každoročně. Letos získala podporu v dostatečné výši, tedy pět tisíc korun na lůžko za měsíc. „Jedná se o tolik potřebné dofinancování a Ústecký kraj si tímto zajistil bezproblémové fungování sociálně-právní ochrany dětí,“ uvedla. Bohužel ale podle jejích slov mnoho krajů argumentuje, že mají také nedostatek finančních prostředků.
Kupková zároveň upozorňuje na to, že zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc v jednotlivých krajích nejsou primárně určena pro děti z daného kraje, kde se nacházejí. Ve všech zařízeních jsou děti z celé republiky, bez ohledu na místo jejich trvalého bydliště. „Proto se domnívám, že by financování těchto zařízení měl převzít stát, nikoli kraje, obce či města,“ dodala.
Od Jurečky se Stanjura podpory nedočká
V rámci mezirezortního připomínkového řízení se MPSV vůči návrhu MF výrazně ohradilo. MPSV především nesouhlasí s tím, že by rozdíly ve výši národního spolufinancování mezi kategoriemi regionů do budoucna nesli výhradně příjemci. „Požadujeme proto, aby se návrh změny pravidel spolufinancování nevztahoval na programy financované s využitím poměrného principu (pro-rata),“ uvedl vedoucí oddělení mediální komunikace MPSV Jakub Augusta. Dělení na kategorie regionů není u těchto programů dle MPSV žádoucí.
MPSV dále kritizuje MF z porušení stávajícího principu, kdy státní rozpočet pokrýval zvýšené nároky na spolufinancování u příjemců z přechodových regionů. Ze strany Evropské komise je zde vyžadována vyšší míra národního spolufinancování, a to ve výši 30 procent, nikoli 15 procent. „Totéž platí u příjemců v Praze, kde Evropská komise vyžaduje národní spolufinancování ve výši 60 procent,“ sdělil Augusta.
Finální verze materiálu bude podle MPSV ještě záviset na výsledku diskuze ministrů a na rozhodnutí vlády jako celku. „Platí, že MPSV bude i nadále prosazovat zachování stávajícího nastavení spolufinancování nebo takovou úpravu pravidel, která nebude znamenat překážku pro příjemce při realizaci veřejně prospěšných projektů,“ dodal na závěr Augusta.
Už teď nám docházejí finance, stěžují si neziskovky
Organizace Darmoděj se zaměřuje na pomoc občanům širokou škálou služeb a aktivit včetně zajišťování sociální podpory či potravin. Služby poskytuje v Jeseníkách ve 26 obcích s 35 zaměstnanci. „V případě, že by byl schválen návrh ministerstva financí na změnu pravidel, museli bychom zajistit 13,5 milionu korun z dalších zdrojů (města, obce, kraj, občané), což je v případě odlehlého regionu v pohraničí nereálné,“ uvedl zakladatel organizace Josef Vondrka.
Ani snížením nákladů provozu, třeba redukcí počtu zaměstnanců, nebudou podle Vondrky finanční prostředky stačit k udržení organizace. A to z důvodu vysokých poplatků za energie a nájmy. Uzavření organizace by dle něj mělo výrazně negativní dopady. „Nebyly by zajištěny služby v regionu, ruku v ruce s prohlubující se chudobou a zvyšující se kriminalitou by mohlo dojít k sociálnímu kolapsu,“ dodal. Stát by podle něj daný kolaps mohl řešit systémem sociálních dávek. „Úspora na NNO by se státu nakonec prodražila,“ uzavřel svůj komentář.
Změna financování by kriticky ohrozila i fungování České federace potravinových bank (ČFPB). „ Předpokládáme, že regionální banky by musely snížit své kapacity a služby až o 60 procent, což by mělo samozřejmě výrazný dopad na pomoc potřebným,“ uvedla za ČFPB Vendula Seifertová. Situace se ovšem v jednotlivých regionech velmi liší.
Potravinové banky dle svých účetních závěrek na svůj provoz potřebují zhruba sto milionů korun ročně. Svou činností zachrání potraviny v hodnotě 700 milionů korun ročně. V hospodaření s potravinovým odpadem jsou tak důležitým článkem. Podle Seifertové ale ČFBP nepředpokládá, že by se stát choval neefektivně.
„Již nyní nám na provoz našich 14 zařízení Klokánek chybí ročně více než 15 milionů korun,“ stěžuje si Kupková. Přitom upozorňuje na to, že je potřeba zvýšit mzdy personálu, aby získala kvalifikovanější kolegy. Kraje podle ní není možné donutit na tato zařízení přispívat. „Žádat každoročně o podporu je samozřejmé, ale nestabilní. Nikdy nebudete vědět, kolik financí budete na daná zařízení mít,“ dodává.
Také přechodných pěstounů není podle slov Kupkové dostatek. Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc mají plné kapacity a uzavřené byty z personálních důvodů, diagnostické a výchovné ústavy zase nemají místa. Potřebné děti zkrátka není dle Kupkové kam umisťovat. „Těmito změnami docílí stát jediného: zcela mu selže systém sociálně-právní ochrany dětí, který je již nyní na hranici udržitelnosti,“ uzavírá s dodatkem, že tvrzení MPSV, které popírá nedostatek ubytovacích kapacit pro ohrožené děti, je lež.
Nedostatku finančních prostředků už dnes čelí i organizace DownSyndrom CZ, a to zejména na provoz organizace. Konkrétně jde o částku půl milionu korun. „V grantech a dotacích, o které jsme pro letošní rok žádali, nám byly významně kráceny provozní náklady,“ stěžuje si Šalková. Tyto prostředky jsou ale nezbytné pro pokrytí zejména mzdových nákladů, ale i nákladů na nájem, elektrickou energii, telefony a internet. Zvýšená spoluúčast by tedy pro tuto organizaci představovala nepřekonatelnou finanční zátěž, kterou by nebylo možné dlouhodobě zajistit z jiných zdrojů.
Podpora osob s Downovým syndromem státem je dle Šalkové nedostatečná. „Organizace, jako je ta naše, hrají klíčovou roli v poskytování podpory, péče a vzdělávání osobám s Downovým syndromem,“ uvádí. Organizace čítá na 350 členů, tedy rodin, které vychovávají a pečují o osobu s Downovým syndromem. Skládá-li se průměrná rodina ze tří až čtyř osob, jde zhruba o tisíc až 1400 osob, které organizace podporuje. „Zánik organizací, jako je naše, by mohl mít katastrofální důsledky pro celou komunitu osob s Downovým syndromem a jejich rodiny,“ dodala na závěr.
Kde je 270 milionů eur, ptají se neziskovky
Mimo možné změny ministra Stanjury trápí NNO i chybějících 270 milionů eur v ESF+. Ty ve svém volebním období převedl tehdejší premiér Andrej Babiš do infrastrukturních fondů s příslibem, že finance v případě zhoršení socioekonomické situace vrátí zpět. K tomu ovšem nedošlo a ani vláda Petra Fialy se k tomuto kroku nemá.
„Nyní schází 270 milionů eur. 270 milionů eur, které ve fondu byly a které se vláda ostýchá vrátit na pomoc těm, kteří pomoc potřebují,“ stěžuje si Kateřina Dosoudilová z Člověka v tísni. Kvůli nepřevedení prostředků zpět do ESF+ už nyní nemůže podle Dosoudilové organizace realizovat několik sociálních programů zaměřených mimo jiné na děti ve věku 5–14 a jejich pečující osoby. Návrh MF pak společně s iniciativou Za bydlení označuje Člověk v tísni za likvidační.
