Na první pohled je to nenápadný dům v pražských Holešovicích. Přesto se v Domovině, jak se budova nazývá, před 87 lety stala událost, která zásadně ovlivnila osud Československa. Ve zdejším sále se tehdy uskutečnil 5. sjezd komunistické strany, při němž se do jejího čela dostal Stalinův stoupenec Klement Gottwald se svojí radikální partičkou přezdívanou karlínští kluci.
Dům stojí v ulici Na Maninách a stále ho zdobí pamětní deska připomínající onen přelomový sjezd z února 1929. Někteří obyvatelé čas od času usilují o její odstranění, ale zatím neuspěli. Text na desce je poplatný své době, ale svým způsobem se jedná o cennou připomínku naší novodobé historie.
„V této budově se konal ve dnech 18. až 23. února 1929 historický V. sjezd Komunistické strany Československa. Zde byl zvolen do čela strany soudruh Klement Gottwald. Pod jeho vedením komunistická strana nastoupila slavnou cestu boje k vítězství pracujícího lidu,“ uvádí se na tomto malém památníčku komunismu.
Podřízení Moskvě
Karlínští kluci, radikální křídlo mladé generace komunistů kolem Gottwalda, se na sjezdu zmocnili vedení strany. Výsledkem jejich nástupu byly hluboké personální změny a masový odchod členů. KSČ se poté zradikalizovala a podřídila Moskvě. Jenom pro zajímavost: označení karlínští kluci je odvozeno od sídla pražského sekretariátu KSČ, kde Gottwald pracoval.
Po válce jak známo se komunistům pod vedením Gottwalda podařilo uchopit moc v Československu. Gottwald se stal prvním komunistickým prezidentem, přičemž zemi připoutal ke stalinskému Sovětskému svazu a nastolil tuhý totalitní režim. Řízení ekonomiky podle sovětského vzoru přivedlo republiku k postupnému zaostání za Západem.
Vraťme se ale k zajímavé historii Domoviny. Počátkem 20. let minulého století ji nechalo postavit družstvo železničních dělníků jako obytný dům pro své členy. Zároveň s byty vznikla ve vnitrobloku i takzvaná Lidovýchovná budova s velkým sálem. V něm se právě konal přelomový komunistický sjezd.
Sál kromě sjezdů sloužil a v současnosti stále slouží pro koncerty, divadla či plesy, navíc v hudební branži má vynikající renomé díky výborné akustice. „Orchestry jej využívají ke zkoušení a nahrávání zejména vážné hudby. Měli jsme tu skutečně velká jména našich i zahraničních hudebníků, dirigentů a operních zpěváků,“ upozornila Anna Prchalová, ředitelka Lidového bytového družstva Praha 7, které dům se sály vlastní a provozuje.
V suterénu budovy se nachází ještě menší sál, v kterém bylo kino Domovina. Tento podzemní prostor zničila v roce 2002 povodeň. Později jej družstvo zrekonstruovalo a dlouhodobě pronajalo firmě Pro7sport. Ta jej využívá jako tělocvičnu pro bojové sporty.
Dům se díky zdařilé architektuře stal v 70. letech kulturní památkou. Do roku 1993 jej vlastnilo Lidové bytové družstvo Praha. Po jeho rozpadu se ale budova administrativně rozdělila na dvě části. Objekt se sály ve vnitrobloku tak má jiného majitele a popisné číslo než přední dům s byty.
Budova se sály je v majetku výše zmíněného Lidového bytového družstva Praha 7 a bytový dům, který je vidět z ulice a na jehož fasádě je umístěna pamětní deska, patří Bytovému družstvu Domovina, což je jiný subjekt. Skrze tento přední dům vede do sálu z ulice široká chodba.
Komunistická strana na dlouhých 41 let převzala moc v Československu po puči 25. února 1948. Následně zahájila perzekuce nepohodlných osob, v letech 1948 až 1954 bylo v rámci justičních vražd popraveno 241 lidí. Další stovky zemřely ve vězení nebo při pokusu o útěk za hranice. Oběťmi represí byli členové západního, ale částečně i východního odboje, dále kněží, podnikatelé, soukromí rolníci, živnostníci a intelektuálové. Mnoho režimu nepohodlných lidí bylo vyhozeno ze zaměstnání nebo posláno do faktického vyhnanství do pohraničí.
