Ekonomice se letos daří. Rychle roste, dokázala zaměstnat nejvíce lidí v historii, rozhýbala růst platů a práci má nejvíce lidí ze všech unijních ekonomik. Odvrácenou stranou zdánlivého blahobytu je nízká produktivita.
Česko se letos dostalo do povědomí Evropy jako země se suverénně nejnižší mírou nezaměstnanosti napříč unijní osmadvacítkou. Se 3,5 procenta lidí bez práce je prázdným čekárnám tuzemských úřadů práce nejblíže Malta a Německo. Nedostatek lidí se mezitím stal stokrát skloňovanou frází především pro domácí exportéry.
Náraz trhu práce na kapacitní dno zároveň probudil v Česku léta opomíjené téma růstu mezd. Obrázek země zaslíbené tak alespoň zdánlivě dokreslují oproti loňsku takřka o sedm procent vyšší platy. Podle ekonomů si země své produkce dostatečně necení.
„Nízká nezaměstnanost je příznakem zbytečně nízkých cen české produkce. Obrazně řečeno: kdo prodává levně, nestačí plnit regály. Zdražení výstupních cen české produkce by oslabilo poptávku po této produkci na udržitelnou úroveň a zároveň by vytvořilo prostor pro vyšší mzdy, aniž by musela ziskovost výrazně poklesnout,“ uvádí ekonom České spořitelny Michal Skořepa.
Zastaralé technologie
Vyluxovaný trh práce souvisí i poddimenzovanými inovacemi. „Firmy neinvestovaly dostatečně do zvýšení produktivity, které by umožnilo rozšířit výrobu bez nutnosti hledat další pracovní síly,“ dodává hlavní ekonom UniCreditu Pavel Sobíšek.
Podle průzkumu Českého statistického úřadu firmy nevyužívají své kapacity zdaleka v takovém rozsahu jako v předchozím hospodářském vrcholu v roce 2007. Zatímco tehdy jely výrobní linky na 91 procent kapacity, v listopadu už to bylo jen 84 procent.
„Může to znamenat, že část kapacit firem je zastaralá, protože se do ní neinvestovalo, nebo výroba závislá na slabé koruně a nízké mzdě už ztrácí zakázky a nevyužívá svou kapacitu,“ soudí hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Zatím se to však podle ní týká jen malé části ekonomiky, narůstající problémy slabších firem prozatím dokážou přebít dobré výsledky těch silnějších.
Podle odborníků z trhu sráží motivaci k větším investicím přetrvávající vysoký podíl průmyslu fungujícího pod nelichotivou nálepkou montovny. „Česko musí mít ambici opustit pozici prostého subdodavatele pro zahraniční globální firmy. V následujících pěti až sedmi letech máme poslední šanci. Pokud ji nevyužijeme, zůstane Česku pozice nádeníka pro ekonomicky úspěšnější Německo,“ uvádí šéf a majitel strojírenské firmy Soma Ladislav Verner.
„Převážná část zakázek byla motivována nízkou cenou, a přitom dobrou kvalitou výroby v ČR. Dokazují to i údaje o růstu ekonomiky. Přidaná hodnota roste pomaleji než v předkrizovém období, kdy se trh práce tolik nepřehříval,“ dodává Horská.
Další mzdový rok
Právě růst produktivity je přitom podmínkou, aby Češi nevzpomínali na letošek jako na jeden z mála roků, kdy jim výrazněji rostly platy.
„Produktivita by měla letos růst jedním z nejrychlejších temp v rámci Evropské unie, což vytváří předpoklad pro růst životní úrovně v příštích letech a pro dohánění ekonomicky vyspělejších zemí skupiny,“ dodává ekonom Cyrrusu Lukáš Kovanda.
Podle odborářů míří tuzemská ekonomika k dalšímu bohatému roku, kdy si růst mezd může sáhnout na dvouciferné tempo. „Stále ještě probíhají kolektivní vyjednávání, nicméně existují signály, které naznačují, že směrný růst mezd mezi osmi až deseti procenty, který jsme doporučovali, bude napřes rok naplněn,“ řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Nebezpečím podle ekonomů je, že podniky další masivní růst mezd neustojí.
„Rizikem je možnost, že firmy nadhodnotí sílu poptávky po své produkci, zvýší mzdy příliš vysoko, a tudíž budou následně nuceny radikálně propouštět nebo začnou krachovat,“ dodává ekonom Skořepa.
Boom optimismu
Mezitím jsou to právě bohatnoucí spotřebitelé, kteří představují rozhodující zdroj růstu ekonomiky. „Spotřeba domácností tvoří téměř polovinu českého hrubého domácího produktu ,“ zdůrazňuje analytik Raiffeisenbank František Táborský.
Optimismus se odráží v růstu úvěrů, banky domácnostem letos rozpůjčovaly na spotřebu i nákup bytů zhruba o sedm procent více peněz než v loňském roce. „Jen během října domácnosti načerpaly nové spotřební úvěry v hodnotě přes deset miliard korun, což je o pětinu více než před rokem,“ zdůrazňuje ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová.
Objem úvěrů na bydlení v letošním roce vzrostl ještě dramatičtěji, obyvatelstvo dlužilo koncem třetího čtvrtletí na hypotékách o devět procent více peněz než před rokem.
