V Libereckém kraji se žije dobře, ale lidé odchází. Tématem voleb je migrace, žádní uprchlíci tam nejsou

Liberecká dominanta Ještěd.

Liberecká dominanta Ještěd. Zdroj: David Malík

Devítka hostů v předvolební debatě v Libereckém kraji.
Liberec
3
Fotogalerie

Liberecko je nejmenším krajem Česka, tedy po Praze. Zato má hned několik velkých nej. Na jeho území leží nejstarší národní park Krkonoše a nejstarší Chráněná krajinná oblast Český ráj. Je nejlesnatějším krajem v republice a na Nové Louce v Jizerských horách spadlo v roce 1897 největší množství srážek v Česku za čtyřiadvacet hodin.

V celorepublikovém srovnání kvality života se Liberecký kraj podle nejnovějšího výzkumu agentury Datank, který je mimo jiné založený na odborných názorech významných osobností a průzkumu mezi 1400 obyvateli všech regionů, umístil na čtvrtém místě. Překonala ho jenom Praha, Královéhradecký a Plzeňský kraj. 

Je to dobré místo pro život, říká tedy anketa. K dobrému umístění regionu například pomohla i vyšší průměrná mzda. Ta oproti loňsku stoupla o 3,6 procenta na 24 383 korun. Zaměstnanci si tak v průměru polepšili o 858 korun.

Lídři politických stran se ovšem v hodnocení životních podmínek ve svém kraji neshodnou. Někteří si myslí, že hodnocení lidí je nadsazené. Liberecký kraj podle nich sužuje malá dostupnost zdravotní péče, sociálních služeb nebo kvalita školství a dopravní infrastruktury.

Hlavní téma zdravotnictví

Největším negativem stále zůstává celková kvalita zdravotní a sociální péče, v této oblasti je kraj nejhorší v celé zemi. Akutně mu chybějí zejména místa v domovech pro seniory − na tisíc obyvatel připadá asi třináct lůžek, třeba v sousedním Ústeckém kraji je tato kapacita dvaapůlkrát větší.

Region stárne a vymírá, ale kvůli špatným službám lidé hlavně z horských oblastí také odcházejí. Dlouhodobě ubývají obyvatelé okresu Semily, víc lidí ubylo do konce září ještě na Jablonecku. To stěhováním přišlo o 173 obyvatel.

V odlehlých částech regionu je v mnoha menších nemocnicích nedostatek lékařů. Podle nedávného průzkumu agentury STEM/MARK patří Liberecko k místům, kde lidé nejčastěji uvádějí, že se přímo setkali s negativním vlivem chybějícího personálu v nemocnicích. Krajská nemocnice v Liberci je sice institucí na špičkové úrovni, ale její areál je předimenzovaný a není možné jej dál rozvíjet.

Krajské volby 2020 v Libereckém kraji >>>

Krajští zastupitelé se proto snaží najít řešení, jak nemocnici zmodernizovat, případně postavit nový areál na jiném místě. Vyřešení tohoto problému označují za nejvyšší prioritu prakticky všichni kandidáti na hejtmanský post. Nutná je podle nich především výstavba nového pavilonu urgentní medicíny.

ODS v Libereckém kraji má dokonce představu, že do dvaceti let by v krajském městě měla vzniknout fakultní nemocnice.

Hrozba migrace

Mezi krajskými politiky jsou i tací, kteří se domnívají, že hlavním problémem je nedostatečná bezpečnost a hrozby plynoucí z migrační vlny. Fakt je, že za zásadní problém kraje považuje nebezpečí spojené s uprchlickou krizí 32 procent lidí, a to je v České republice nadprůměr.

Nejspíš je to dáno tím, že Liberecko je pohraniční kraj a relativně blízko je detenční tábor v Bělé na Mladoboleslavsku. Do kraje ale dosud nevkročil ani jeden uprchlík. Přesto bezpečnost v kraji označují za další prioritu i dva očekávaní hlavní volební soupeři − lídryně kandidátky ANO 2011 Jitka Volfová a hejtman Martin Půta.

Starostové pro Liberecký kraj, které Půta vede, budou od vlády požadovat navýšení počtu policistů a vytvoření krizového plánu pro mimořádné situace v sousedních zemích. Hejtman je přesvědčený, že je to nutné pro klid veřejnosti a jako pohraniční kraj má Liberecko na více policistů nárok.

Nekonečné téma – korupce

Jít ke krajským volbám je podle posledních průzkumů odhodlána pouze čtvrtina lidí. To je podle politologů dáno i tím, že obyvatelé stále jako jeden z nejvážnějších problémů pociťují korupci, propojení byznysu a politiky. Policie v souvislosti s čerpáním evropských dotací stíhá několik politiků včetně bývalého krajského předsedy ČSSD Roberta Duška, obviněn je hejtman Půta a také Zuzana Kocumová, volební jednička hnutí Změna.

Ta s dalšími dvaadvaceti libereckými zastupiteli v roce 2007 hlasovala pro údajně nevýhodný prodej městských pozemků. Soudy se kauzou zabývají přes pět let. Z paměti lidí ještě nevymizely například ani případy spojené s pořádáním mistrovství světa v klasickém lyžování v roce 2009.


Anketa

1. Co podle vás Liberecký kraj v příštím volebním období nejnaléhavěji
potřebuje?
2. Co by měl kraj udělat nebo udělat lépe pro podporu podnikatelů
a zaměstnanosti?
3. V čem vidíte největší úspěch a neúspěch současného
vedení kraje?

 

Dan Ramzer, lídr kandidátky ODS astarosta Frýdlantu

Dan Ramzer, lídr kandidáty ODS v Libereckém kraji a starosta FrýdlantuDan Ramzer, lídr kandidáty ODS v Libereckém kraji a starosta Frýdlantu|E15

1. Je to hned několik věcí. K nejdůležitějším patří nastavení sítě zdravotních zařízení na území celého kraje a zahájení projektu vzdělávacího zařízení pro lékaře, sestry, zdravotníky a záchranáře ve spolupráci Krajské nemocnice Liberec a Technické univerzity Liberec. 

Potřeba je stabilizovat síť středních škol a víceletých gymnázií, propojit odborné školy s výrobními podniky a zlepšit technické vědomosti a dovednosti studentů škol. Naléhavá je také rekonstrukce hotelu a vysílače Ještěd a je třeba památku zapsat do seznamu UNESCO.

Dalšími dvěma velkými úkoly jsou technické a finanční zajištění systému rekonstrukcí krajských komunikací a stabilizace sítě poskytovatelů sociálních služeb. Nutné je posílit financování poskytovatelů, hlavně těch, kteří nejsou přímo napojení na veřejné rozpočty.

2. Zlepšit stav krajských komunikací. Prosadit zahájení výstavby nových komunikací na Hradec Králové, na Frýdlant a v okolí České Lípy. Zajistit napojení liberecké průmyslové zóny Sever na komunikaci R35. Podpořit lepší odbornou přípravu absolventů krajských středních škol.

3. Úspěchem je dobré a transparentní hospodaření kraje. Jasným neúspěchem je neschopnost vedení kraje nastavit, projednat a prosazovat síť nemocnic a zdravotních zařízení na území kraje. Je jich ale víc – nedostatečné propojení středních odborných škol s výrobními podniky, což má za následek nedostatečnou odbornou připravenost absolventů krajských škol. A také podfinancovaná veřejná doprava.

Petr Syrovátko, spolumajitel liberecké společnosti S group holding

Spolumajitel liberecké společnosti S group holding Petr SyrovátkoSpolumajitel liberecké společnosti S group holding Petr Syrovátko|E15

1. a 2. Kraj potřebuje srozumitelnou koncepci, a to jak školství, infrastruktury, investic či zdravotnictví, a ne aby se přizpůsoboval populistickým zájmům vybraných skupin, jak se o to tyto skupiny v Libereckém kraji snaží.

3. Přestože zvolení zástupci kraje na počátku volebního období předpokládali, že lze věřit planým řečem místních populistů vystupujících pod značkou „Změna“, rychle prozřeli a zbavili se jich.

Voliči budou vybírat z dvaceti politických stran a uskupení, o post krajského zastupitele usiluje celkem 706 kandidátů. Nováčkem je hnutí ANO, které do čela kandidátky postavilo úřednici z Českolipska Jitku Volfovou. ODS jde do voleb v čele s frýdlantským starostou Danem Ramzerem, ČSSD nasadila náměstka jablonecké radnice Pavla Svobodu, současný hejtman Martin Půta bude hájit barvy Starostů pro Liberecký kraj. Starostové získali v minulých volbách 22,21 procenta voličů. Další v pořadí byly KSČM (17,9 %), Změna pro Liberecký kraj (16,8 %), ČSSD (13,05%) a ODS (9,26 %). K volbám přišlo 38,55 procenta oprávněných voličů.

Na Liberecku se bude letos volit také do Senátu. Tam dosud zastupoval volební obvod Přemysl Sobotka za ODS. Letos po dvaceti letech kandidovat nebude. O post senátora se uchází celkem devět kandidátů, stejně jako v roce 2010. Do boje o senátorské křeslo jde například chrastavský starosta Michael Canov nebo majitel frýdlantského pivovaru Marek Vávra. 

Hejtman půjde k soudu a těší se na to

Na krku má obvinění z korupce, vyšetřování jedné z nejsledovanějších kauz v kraji trvá už skoro dva roky. Přesto jde hejtman Martin Půta do voleb znovu a opět je jedničkou na kandidátce Starostů pro Liberecký kraj. Jeho kolegové mu prostě věří, navíc soudí, že regionu se pod jeho vedením daří. Platí to třeba o opravě všech silnic, které na Liberecku zničila v roce 2010 blesková povodeň.

Hejtman se také chlubí modernizací Krajské nemocnice v Liberci, což je zařízení, které má špičkové lékaře i přístroje. Přesto Půta zdravotnictví považuje za jednu z bolestí kraje. Jednak je podle něj potřeba modernizovat nejen vybavení, ale i budovy krajské nemocnice, a také prosadit vytvoření aliance zdravotnických zařízení v kraji a jejich spolupráci – ať už je vlastníkem kraj, město nebo soukromník, a nastavit na jaké úrovni kdo bude co dělat.

Za úspěch považuje i to, že se krajský úřad otevřel lidem. Zveřejňuje všechny smlouvy, všechny transakce jsou dohledatelné na webových stránkách, kraj má rozklikávací rozpočet. Volby podle Půty budou soubojem Starostů a ANO, a přestože Babišovo hnutí bude největším soupeřem, Půta by se po volbách nevyhýbal tomu zasednout s jeho členy za jedním stolem.

Hejtman Libereckého kraje Martin PůtaHejtman Libereckého kraje Martin Půta|E15

A také říká, že pokud nebude opět hejtmanem, svět se nezboří. Uvědomuje si, že to bude mít těžké, jeho soupeři samozřejmě fakt, že je obviněn, využívají. On osobně se na soud těší, je přesvědčený, že svou nevinnu prokáže. I proto, že má čisté svědomí, se rozhodl znovu kandidovat. Jednoho postu se ale poté, co ho policie obvinila, že vzal úplatek v souvislosti s připravovanou rekonstrukcí kostela svaté Máří Magdalény v Liberci, vzdal – odstoupil z funkce předsedy hnutí STAN. 

Podle něj je to něco jiného, STAN by býval mohl poškodit na republikové úrovni. Naopak v kraji ho lidé dobře znají a zastupitelstvo jeho rezignaci nežádalo. Za čtyři roky v čele kraje se prý také poučil i ve způsobu jednání s lidmi. „Už nejsem tak naivní jako dřív, kdy jsem měl k lidem ten přístup, že dokud se nepřesvědčím, že nejsou hodni důvěry, automaticky předpokládám, že hodni důvěry jsou,“ svěřil se.