Spor vlády a opozice o snížení mimořádných valorizací důchodů slibuje rekordní sledovanost, zařadí se k nejžhavějším politickým kauzám Ústavního soudu. Týká se téměř tří milionů seniorů nebo invalidů. Podání stížnosti už avizovaly ANO i SPD, krok vlády kritizují i odbory. Soud vezme v potaz jak argument kabinetu o udržitelnosti penzijního systému do budoucna, tak možnou retroaktivitu opatření nebo zásah do zásluhové procentní výměry, k níž se ústavní soudci už v minulosti vyjádřili.
Předmětem další ústavní stížnosti se zřejmě stane také projednání změn Poslaneckou sněmovnou ve stavu legislativní nouze. Lhůtu pro vynesení verdiktu soud nemá. Není však pravděpodobné, že v této věci zbytečně otálel.
Ministerstvo práce a sociálních věcí, které novelu zákona o důchodovém pojištění navrhlo, je přesvědčeno o její „ústavní přípustnosti“. Cílem je zmírnění dopadů na státní rozpočet a zachování udržitelnosti průběžného systému důchodů s ohledem na aktuální ekonomickou situaci Česka.
Valorizace důchodů drtí státní rozpočet
S úpravami už souhlasila vláda. Pokud by nezasáhla, schodek takzvaného penzijního účtu by se jen v letošním roce zvýšil o 34,4 miliardy korun. Nyní činí deficit 63 miliard.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl, že stávající paragrafy by letos zvýšily poměr výše průměrných důchodů vůči hrubé mzdě na 49 procent z 42,2 procent za předchozí rok. „Během dvou let tak razantně zvýšit tento poměr by si mohla Česká republika dovolit v okamžiku konjunktury nebo přebytků státních rozpočtů. Situace je ale opačná," dodal šéf státní pokladny.
Ústavní právník Jan Kysela považuje tyto argumenty za racionální. Kdyby podle něj systém založený na mezigenerační solidaritě spotřeboval peníze na zajištění současných seniorů, chyběly by mu prostředky pro ty budoucí. Zabezpečení lidí ve stáří je přitom zakotveno v Listině základních práv a svobod, která je součástí ústavy.
Vláda však mohla přijmout opatření příliš pozdě. „Podle mého soudu je rozhodné, kdy vznikl nárok na valorizaci. Pokud už vznikl, potažmo vznikl v určité výši, kterou nařízení vlády pouze ozřejmí, může tu být problém retroaktivity," míní Kysela. Pokud však nárok vzniká až později a pravidla se změní do té doby, o retroaktivitu by jít nemuselo. Právník podle svých slov není schopen tuto otázku vyřešit, protože není odborníkem na normu o důchodovém pojištění.
Změny by mohly být retroaktivní z toho důvodu, že o mimořádné valorizaci bylo definitivně jasno už 10. února po zprávě Českého statistického úřadu o inflaci za leden. Penzisté tak mohli legitimně očekávat přilepšení v nyní stanovené výši. Ekonomové navíc poukazují na skutečnost, že s vysokou lednovou inflací se počítalo už na podzim a kabinet mohl přijít se systémovými úpravami koncem roku. Ostatně Národní ekonomická rada vlády (NERV) poukazovala na problémy spojené s mimořádnými valorizacemi loni v srpnu.
Legislativní nouze očima expertů
Kysela se vyjádřil i k projednávání novely zákona ve stavu legislativní nouze. Jestliže by se Ústavní soud držel své starší judikatury, normu by mohl zrušit. Podle Kysely jde o to, jak přesně bude vypadat jednání ve sněmovně a jaký mají současní ústavní soudci vztah k předchozímu nálezu. „Tehdy bylo šest soudců proti a judikát byl vůči parlamentu poměrně přísný. Tuto linku přísnosti Ústavní soud časem zmírnil. Riziko zrušení ale je,“ podotkl právník.
Další ústavní expert Ondřej Preuss míní, že stížnosti opozice na postup kabinetu před Ústavním soudem neobstojí. „To by znamenalo vyprázdnění role zákonodárce. Poslanci a senátoři jsou tu právě od toho, aby si taková rozhodnutí obhájili, a ústava nastavuje jen krajní limity," řekl Preuss.
Soud se může zabývat i zásluhovostí důchodů. Podle návrhu má být každá penze od června plošně zvýšena o 400 korun a k tomu vzroste zásluhová výměra o 2,3 procenta. Za současných pravidel by však byla zásluha výrazně vyšší. Tímto krokem hodlá vláda vyhovět dalšímu doporučení NERV. Poradní orgán poukázal na to, že na mimořádných valorizacích vydělávají lidé s nadprůměrnými důchody, zatímco nízkopříjmové domácnosti seniorů zůstavájí v boji s inflací bezbranné.
Ústavní soud už v roce 2010 vydal judikát, že stát musí hledět na to, kolik daný člověk vydělával a odváděl na sociálním pojištění. „Listina základních práv a svobod předpokládá existenci takového systému zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti v práci, který bude schopen poskytovat potřebným osobám přiměřené hmotné zabezpečení,“ konstatovali před třinácti lety ústavní soudci.
VIDEO: Rostoucí důchody jsou problémem pro rozpočet
