Za loňský rok vzrostl počet nedobytných pohledávek vůči členům Svazu českých a moravských bytovým družstvům. V roce 2016 tvořily 28 procent, v loňském roce 44 procent. Na jednoho člena družstva vychází v průměru milionový dluh.
Svaz sdružuje okolo 245 družstev a více než 400 společenství vlastníků, která mají ve správě přibližně 600 tisíc bytů. Celková výše dluhů vůči členům svazu v loňském roce dosáhla více než 250 milionů korun. Počet dlužníků se pohybuje kolem 17,5 tisíce. Ve srovnání s rokem 2016 nedošlo k nárůstu celkové dlužné částky ani počtu neplatičů, vzrostl ale podíl nedobytných pohledávek. Tento stav hodnotí vedení svazu zastupující bytové korporace jako alarmující.
Vymáhání dluhů je složité
Vymáhání dluhů nájemců a vlastníků na nájemném a službách mají na starosti bytová družstva a společenství vlastníků čím dál častěji. Problém je v legislativě, protože při uspokojování pohledávek tyto dluhy nemají přednostní právo v exekučním, ani v insolvenčním řízení. Legislativa nemá žádné řešení pro tuto situaci.
„Dlužníka můžete zažalovat. Jde-li jeho majetek do konkursu, výtěžek z prodeje ale často přednostně obdrží banka jako zástavní nebo zajištěný věřitel. Na rozdíl od bankovních domů nebo splátkových prodejců se ale bytové korporace stávají věřiteli nedobrovolně. Vznik dluhu nikterak neovlivní. Zatímco velká bytová družstva jsou schopna riziko dluhů alespoň trochu rozložit, společenství vlastníků a „jednodomovní“ družstva jsou mnohem bezprostředněji vystavena hrozícímu krachu,” uvádí předseda Svazu českých a moravských bytových družstev Jan Vysloužil.
Lehké zlepšení poskytla novela občanského soudního řádu v loňském roce, podle které když dojde k prodeji dlužníkova bytu, 10 procent z výtěžku jde na uspokojení pohledávek společenství vlastníků. Podle svazu je to ale většinou nedostačující, dlužná částka se tím nepokryje. Obzvláště ve velkých městech. U bytových družstev navíc byt prodat nejde, protože vlastníkem bytu je družstvo samotné.
„Jak bytovým družstvům, tak i společenstvím vlastníků by pomohlo, kdyby přešly v obou případech do skupiny přednostních pohledávek, kam patří mimo jiné i výživné či státní pohledávky. Ocenili bychom samozřejmě, kdyby vedle novelizace insolvenčního zákona poslanci učinili tuto úpravu také v občanském soudním řádu, podle kterého se řídí podmínky vymáhacího procesu,“ uzavírá Jan Vysloužil.
