Bazarový prodej: Kdy a proč je příjem osvobozen od zdanění
Bazarových platforem na prodej nepotřebného zboží je na internetu nespočet a poplatky za zprostředkování obchodu i doručení zboží se rok od roku snižují. A ti šikovnější na nich umí dobře zpeněžit třeba oblečení, hračky nebo vybavení po dětech.
„Oblečení po dětech, ze kterého rychle vyrostou, ale i vybavení jako kočárek, přebalovací pult, postýlku, jsem dobře prodala na internetovém bazaru. Třeba teď vystavuji zimní bundy, oteplovačky, sněhule, většinu prodám do několika dnů,“ popisuje svůj přivýdělek paní Eva z malé středočeské vesnice.
Na otázku, kolik si takovým prodejem měsíčně přivydělá, odpovídá, že to záleží na ročním období. Například nyní před zimou vydělává měsíčně tři až čtyři tisíce korun.
„Každý rodič dobře ví, že nejvíce se vydá za oblečení pro děti na zimu. Mám jednoho čtrnáctiletého syna a dvě desetileté dcerky, moc toho po sobě nepodědí,“ říká s úsměvem.
Nejdříve ukládala nepotřebné oblečení do sběrných kontejnerů pro charitu. S jeho prodejem začala, až když se jí její syn zeptal, proč to nezkusí vystavit na nějaký e-bazar.
„Tak jsem mu řekla, že když mi s tím pomůže, podělím se s ním o peníze z prodeje. Syn se do toho pustil, stáhl aplikaci a dnes spolu vystavujeme všelijaké nepotřebné zboží a dobře ho prodáváme,“ říká paní Eva.
Bazarový prodej: Nejen zvládání technologií
Prodejem bazarového zboží na internetu se dá spojit užitečné s výdělečným. Má to ale podmínku a tou je zvládání chytrých technologií. Pokud i ty jsou komplikací, pomůžou děti. Příjmy z prodeje zboží z „druhé ruky“ se nedaní, nesmí ale jít o podnikání.
„Aplikace internetových bazarových obchodů už dnes dobře fungují a jsou velmi jednoduché i co do obslužnosti. Stačí se zaregistrovat a pak už jen vystavovat zboží a prodávat ho,“ říká finanční poradce skupiny Partners Vladimír Weiss.
Na rozdíl od situace ještě před několika lety jsou podle Weisse i u nás dostupné bazary, v nichž prodávající a kupující v podstatě neplatí žádné extra poplatky za doručení zboží.
„Platformy pracují se zavedenou hustou distribuční sítí, jejich uživatelé si po objednání zboží vygenerují kód, umístí ho na balíček a odnesou na kupujícím zadané sběrné místo,“ popisuje.
Peníze bazarový obchod prodejci obvykle uvolní až po doručení objednaného zboží, tedy je to férové pro obě strany. A jak říká paní Eva, prodej nepotřebného zboží má mimo přivýdělek ještě další rozměr.
„Já si tím prodejem doma uklízím a přitom ještě přivydělám a pomůže mi to zase při nákupu nového oblečení a vybavení pro děti,“ dodává.
To se líbí i finančnímu poradci Vladimíru Weissovi, zvlášť když jsou do akce zapojeny děti.
„Pokud třeba děti spolu s rodiči samy vyhodnocují, co už nepotřebují nebo nechtějí, a rozhodnou se to prodat, následně to připraví k prodeji, určí si rozumnou cenu a prodají to, je to skvělý nástroj, aby rozuměly, jak to chodí s financemi. A když se třeba i dělí o utržené peníze, musejí při tom počítat. A všechny počítají pečlivě, protože chtějí spravedlivou odměnu,“ pochvaluje si s tím, že děti takový prodej nutí i k zodpovědnosti, protože na e-bazarech jsou běžná i hodnocení kvality prodejců.
„To znamená, že když si od nich někdo něco koupí, musí mu to také skutečně zaslat. Nemohou to odložit nebo zapomenout,“ dodává.
Daně a bazarový prodej
Prodej bazarového zboží na internetu je, jak potvrzuje paní Eva, rychlý a jednoduchý. Na druhou stranu je třeba se ale zamyslet i nad tím, jak je to se zdaněním příjmů z takového prodeje. Podle Patrika Madleho z tiskového oddělení Generálního finančního ředitelství obecně platí, že příjem z prodeje vlastních použitých věcí, jako jsou zmíněný kočárek, oblečení po dětech nebo nepotřebný nábytek či jízdní kolo, je od daně z příjmu osvobozen. A tedy se neuvádí ani do daňového přiznání. O něco jiná pravidla podle něj ale platí u přeprodeje použitého zboží, a to i na internetových bazarových platformách.
„Pokud by však někdo neprodával pouze vlastní použité věci, ale prodávané kusy by nakupoval a prodával, a to opakovaně a se záměrem dosažení zisku, byly by naplněny znaky podnikání a takto dosažené příjmy by byly zdanitelné jako příjmy ze samostatné činnosti,“ vysvětluje Madle.
Odkazuje na znění zákona o daních z příjmu, který jasně stanovuje podmínky, kdy má fyzická osoba, tedy v tomto případě prodávající, povinnost své příjmy i z takovéto činnosti zdanit patnáctiprocentní sazbou daně z příjmu.
„V zásadě platí, že daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je povinen podat každý, jehož roční příjmy přesáhly 50 tisíc korun a jehož roční příjmy sice nepřesáhly 50 tisíc korun, ale vykazuje daňovou ztrátu,“ vyjasňuje Madle.
Přísnější limity pro podání daňového přiznání pak platí při souběhu s příjmy ze závislé činnosti, tedy ze zaměstnání. V takovém případě se i příjmy z bazarového prodeje přiznávají, respektive zdaňují, pokud převyšují částku 20 tisíc korun.
„Od roku 2023 se zvýšil limit pro podání daňového přiznání z 15 tisíc korun na 50 tisíc korun a v případě souběhu se zaměstnáním z 6 tisíc korun na 20 tisíc korun,“ doplňuje Madle.
Finanční správa provádí i kontroly v oblasti prodejů použitého zboží a dalšího na internetu. Stejně tak se při svých kontrolách zaměřuje na dodržování povinnosti zdanění příjmů z takových prodejů.
„Finanční správa se zabývá zdaněním této ekonomické činnosti v rámci komplexní problematiky e-commerce,“ říká s tím, že pro stanovení výše příjmů využívá správce daně data a informace od třetích osob.
Text jsme připravili ve spolupráci s poradenskou společností Partners.