Berete 100 tisíc? Stát vám v penzi dá jen třetinu. Velké srovnání důchodů pro rok 2026
- Důchod lidí s nižšími příjmy může dosahovat téměř 87 procent jejich původní mzdy, u nadprůměrných výdělků ale tento poměr strmě klesá.
- Příčinou je zákonný princip solidarity.
- Výslednou částku však ovlivňuje i celková doba pojištění. U vysokopříjmových žadatelů může rozdíl činit i několik tisíc korun měsíčně.
Výpočet důchodu je v Česku výhodný především pro lidi s nižšími příjmy. Žadatelé o starobní důchod s vysokými výdělky jsou naopak často nepříjemně překvapeni, jak nízký jejich důchod ve skutečnosti je. Při příjmu nad 100 tisíc korun je tzv. náhradový poměr velmi nízký.
- Dvě složky důchodu: Každý starobní důchod se skládá ze základní výměry (v roce 2026 činí 4 900 korun), kterou mají všichni stejnou, a procentní výměry závislé na příjmech.
- Redukční hranice: Průměrná důchodová mzda do 21 546 korun se započítává z 99 procent, částka nad tuto hranici se však započítává již pouze z 26 procent. To je hlavní důvod, proč lidé s vyššími příjmy mají výrazně nižší náhradový poměr.
- Příklad z praxe: Zatímco člověk s mzdou 22 400 korun získá důchod ve výši 86,6 procenta svých příjmů, u člověka se mzdou 100 tisíc korun klesá důchod na pouhých 33 procent příjmů (při 45 letech pojištění).
Důchodové příjmy a doba pojištění
Měsíční částka starobního důchodu závisí na průměrné důchodové mzdě (osobním vyměřovacím základu) a získané době pojištění. V roce 2026 se průměrná mzda vypočítá ze všech rozhodných příjmů v letech 1986 až 2025, přepočtených na současnou hodnotu.
Do doby pojištění se započítávají odpracované roky a tzv. náhradní doby pojištění (např. péče o dítě do čtyř let, studium před rokem 2010 v zákonném rozsahu, vojenská služba či evidence na úřadu práce).
Kdo si při odchodu do důchodu nejvíce pohorší?
Vzhledem k principu solidarity se částky přiznaných důchodů v Česku liší relativně málo. Zatímco pro lidi s nižšími příjmy je systém štědrý, pro lidi s vysokými příjmy je výpočet nevýhodný – zejména u velmi nadprůměrných mezd.
V následující tabulce je vypočten hrubý náhradový poměr u vybraných mezd při době pojištění 45 let (bez započtení výchovného):
| Průměrná důchodová mzda (v Kč) | Doba pojištění (roky) | Starobní důchod (v Kč) | Hrubý náhradový poměr (v %) |
|---|---|---|---|
| 22 400 | 45 | 19 400 | 86,6 |
| 30 000 | 45 | 20 730 | 69,1 |
| 40 000 | 45 | 22 479 | 56,2 |
| 50 000 | 45 | 24 228 | 48,5 |
| 60 000 | 45 | 25 977 | 43,3 |
| 80 000 | 45 | 29 475 | 36,8 |
| 100 000 | 45 | 32 974 | 33,0 |
| 120 000 | 45 | 36 472 | 30,4 |
| 150 000 | 45 | 41 719 | 27,8 |
| 180 000 | 45 | 46 967 | 26,1 |
Nízká doba pojištění znamená nižší důchod
Druhým klíčovým faktorem je doba pojištění. Minimální doba pro přiznání důchodu je 35 let. Na příkladu mzdy 100 tisíc korun je vidět, jak zásadně ovlivňuje délka pojištění výslednou částku. Rozdíl mezi minimální (35 let) a vysokou (47 let) dobou pojištění činí 7,5 procenta náhradového poměru.
| Průměrná důchodová mzda (v Kč) | Doba pojištění (roky) | Starobní důchod (v Kč) | Hrubý náhradový poměr (v %) |
|---|---|---|---|
| 100 000 | 35 | 26 735 | 26,7 |
| 100 000 | 37 | 27 983 | 28,0 |
| 100 000 | 39 | 29 231 | 29,2 |
| 100 000 | 41 | 30 478 | 30,5 |
| 100 000 | 43 | 31 726 | 31,7 |
| 100 000 | 45 | 32 974 | 33,0 |
| 100 000 | 47 | 34 221 | 34,2 |
S vyšším příjmem stoupá důležitost vlastního zajištění
Nejvíce tedy při odchodu do důchodu klesá životní úroveň lidem s vysokými příjmy. Vlastní zajištění na penzi je dnes nezbytné pro každého, ale pro lidi s nadstandardními výdělky je naprosto klíčové. Státní důchod jim totiž z logiky výpočtu nemůže zajistit životní standard, na který jsou zvyklí.
