Pobíráte částečný invalidní důchod? Na stará kolena vás čeká tvrdý náraz, pokud si neohlídáte tuto věc
- Náhradní dobou pojištění pro výpočet starobního důchodu je pouze doba pobírání invalidního důchodu třetího stupně.
- Příjemci invalidního důchodu prvního a druhého stupně by měli pracovat na smlouvu, ze které se odvádí sociální pojištění. Jinak jim chybějící roky výrazně sníží starobní důchod.
- Z dohod pod limitem se sociální pojištění neodvádí, což znamená, že se tyto roky pro důchod vůbec nezapočítávají.
Přiznání invalidního důchodu prvního nebo druhého stupně při závažnějších zdravotních problémech přináší důležitou finanční ochranu od státu. Invalidní důchodci mají vyřešen svůj pojistný vztah u zdravotní pojišťovny a z invalidního důchodu neplatí daň z příjmů. Měsíční částka těchto důchodů je však sama o sobě nedostatečná – v březnu letošního roku činil průměrný invalidní důchod prvního stupně 10 484 korun a druhého stupně 12 406 korun.
Invalidní důchod nižších stupňů slouží primárně k zajištění naprosto základního příjmu a stát přímo očekává, že si tito lidé budou přivydělávat a odvádět pojistné. V opačném případě je jejich aktuální životní úroveň velmi nízká a stejně tak tomu bude i u budoucího starobního důchodu. I když tito důchodci mohou odejít do předčasného důchodu, vzhledem k nízké výši invalidního důchodu tato možnost ve většině případů nedává finanční smysl.
Důležitost získané doby pojištění
Měsíční částku starobního důchodu významně ovlivňuje celková doba pojištění. Do ní se započítávají nejen odpracované roky, z nichž bylo odváděno sociální pojištění, ale i tzv. náhradní doby pojištění. Mezi ně patří například péče o dítě do čtyř let, studium před rokem 2010, evidence na úřadu práce či péče o závislou osobu.
Zásadním faktem je, že zatímco pobírání invalidního důchodu třetího stupně je náhradní dobou pojištění, u prvního a druhého stupně tomu tak není. Příjemci invalidního důchodu těchto dvou stupňů, kteří nepracují a nemají příjem podléhající sociálnímu pojištění, si tak nezvyšují dobu pojištění, což vede k nižšímu starobnímu důchodu.
Odchodem do starobního důchodu si nepohoršíte
Určitou záchrannou sítí pro příjemce invalidního důchodu je pravidlo, že odchodem do starobního důchodu si nelze finančně pohoršit. Starobní důchod nemůže být nižší než dříve pobíraný invalidní důchod.
Nicméně vzhledem k tomu, že průměrný starobní důchod je přibližně 2,1krát vyšší než průměrný invalidní důchod prvního stupně, je vlastní příjem podléhající odvodům na sociální pojištění pro tyto osoby naprosto zásadní pro dosažení důstojné životní úrovně v seniorském věku.
Záchranná brzda jménem „dvojí výpočet“
Mnoho lidí se obává, že nižší příjem během invalidity jim sníží průměr pro výpočet starobního důchodu. Tato obava je zbytečná, důležitá je především účast na důchodovém pojištění. Při výpočtu starobního důchodu se totiž provádí srovnání: jeden výpočet vychází z celého života a druhý pouze z doby před vznikem invalidity, přičemž se příjmy přepočítávají na současnou hodnotu. Použije se vždy výhodnější výsledek. Nižší příjem ze zkráceného úvazku tedy nemá negativní vliv na výši průměrné mzdy pro výpočet důchodu, zároveň však zásadně zvyšuje počet let pojištění.
Proč práce na dohodu (DPP) často není řešením?
Pro důchodové účely se hodnotí pouze příjmy, ze kterých se odvádí sociální pojištění. To není splněno u práce „načerno“, u podnikání s velmi nízkým ziskem ani u dohody o provedení práce (DPP) s odměnou do zákonného limitu. V roce 2026 se sociální pojištění z DPP neplatí, pokud hrubá měsíční odměna činí 11 999 korun nebo méně.
S ohledem na budoucí penzi je proto mnohem lepší zvolit jeden zkrácený úvazek než několik dohod o provedení práce pod limitem pro odvody. Zaměstnání na zkrácený úvazek navíc přináší příjemcům invalidního důchodu prvního a druhého stupně nárok na nemocenské dávky, stejně jako ostatním zaměstnancům.
