Několikaměsíční zastavení ekonomiky vedlo k těžkým ekonomickým ztrátám, které se odrazily v dvouciferných propadech HDP za druhé čtvrtletí napříč celým světem. V podstatě všechny vlády světa měly stejný recept: snížit na minimum úrokové sazby a zvýšit nákupy aktiv centrálními bankami. Jinak řečeno, v době krize se všechny státy ještě víc zadlužily a zvětšily objem peněz ve svých ekonomikách, ale přitom reálné HDP pokleslo.
Několikaměsíční zastavení ekonomiky vedlo k těžkým ekonomickým ztrátám, které se odrazily v dvouciferných propadech HDP za druhé čtvrtletí napříč celým světem. V podstatě všechny vlády světa měly stejný recept: snížit na minimum úrokové sazby a zvýšit nákupy aktiv centrálními bankami. Jinak řečeno, v době krize se všechny státy ještě víc zadlužily a zvětšily objem peněz ve svých ekonomikách, ale přitom reálné HDP pokleslo.
Jiná cesta nebyla, žádná z velkých ekonomik nepředvedla jiné řešení. Vlády jednotlivých zemí řešily pouze sanitární opatření a míru uzavření ekonomik. Nikdo se nepokusil o alternativní řešení. Možná proto, že žádné jiné není. Stát v době krize se musí zadlužit, aby pomohl svým občanům. Samozřejmě, oprávněná kritika může směřovat na fakt: proč státy v době hojnosti nevytvářely dostatečné zásoby pro čas krize? Prozíravost států a jejich politiků se projeví hlavě v tom, jak rychle se dostanou z krize. Zde bude zajímavé sledovat Německo, které patřilo k vzácným státu vytvářejících dostatečné rezervy na horší časy. Oproti tomu velká část vyspělých ekonomik byla již před krizí notně zadlužená. Koronavirus jen situaci zhorší a zadlužení těchto států se dostane do dluhové pasti, ze které není úniku.
Slepá ulička
Slabina současného řešení se dá jednoduše shrnout do následující věty: tištěním peněz se nezvyšuje reálně vyprodukované věci nebo služby v ekonomice. Tento jev se dal pozorovat již před krizí. Vyspělé státy se každý rok mohutně zadlužovaly, avšak jejich hospodářský růst byl velmi malý nebo nulový. Reálná ekonomika byla uměle držena dluhem. Místo, aby se hledalo, jak obnovit reálný růst, diskutovalo se o udržitelnosti dluhu. Ta s příchodem koronakrize bude pro mnohé státy čím dál menší. Šance na oddlužení bude minimální a zároveň potřeba nově vytištěných peněz bude růst. Jak z toho ven?
Málokterý politik by vám to řekl, ale nejméně bolestná cesta z této situace je inflace. Ideálně tak v rozmezí 3 až 5 procent ročně po deset let. Každý si dokáže představit, co tato inflace udělá za pár let s vašimi úspory, když úrokové sazby jsou blízké nule. Navíc je potřeba si uvědomit, že tohle je pozitivní scénář. Pak existují dva ještě více negativní scénáře. Prvním je deflace, která je opakem inflace a může k ní dojít v případě, že velké množství podniku zkrachuje a banky budou hromadně odepisovat dluhy. Druhým scénářem je hyperinflace. K té může dojít tím, že centrální banky neudrží inflační pásmo.
Pro investora se tak rýsuje velmi pochmurná otázka. Už nepůjde o to, jak na investicích vydělat, ale o to, jak neprodělat, jinými slovy porazit inflaci?
Jak z toho ven?
Dnes nikdo neví, jak celá situace dopadne. Kdo vám tvrdí, že ví, tak buď je podvodník anebo má křišťálovou kouli. Je těžké něco předpovídat, zvláště pak věci budoucí. Investor musí dnes neustále sledovat trh a jeho vývoj. Současná krize nám ukázala důležitost informací obecně a ve světě investic se to potvrdilo o to více. Kdo sledoval dění v Číně v lednu a v únoru mohl předpovědět zastavení ekonomiky v Evropě. Schopnost rychle se zorientovat na trzích bude v budoucnu pro vaše investice klíčová.
Nezůstaňme však u těchto teoretických rad. V dnešní době, víc než kdy jindy platí pravidlo diverzifikace. Investor by neměl vše sázet na jednu kartu, a zároveň by neměl zapomenout na to mít při sobě dostatečnou hotovost pro nákupy při poklesech. Ale kámen úrazu je právě fakt, že hotovost je dnes ohrožena inflací. Prozíravý investor by měl mít tedy jistou část portfolia investovanou do drahých kovů, které budou mít jistou hodnotu i při hyperinflaci. Investiční zlato nebo stříbro mohou být zajímavou volbou. Pokud rozumí kryptoměnám a může si dovolit spekulativní investici, tak kryptoměny mohou mít zajímavý růstový potenciál v době hyperinflace.
Investor nesmí zapomínat ani na to, že jistý druh akcií může být velmi dobrým tahem, jak chránit své peníze před inflací. Ne všechny akcie, ale pouze některé. To je důvod, proč by se investor mohl vyvarovat investování do celých indexů pomocí ETF, ale spíše by se mohl snažit najít robustní společnosti, které inflaci integrují do svého obratu. Robustní společnosti jsou takové, které mají desítky let prověřený byznys model a dostatečnou kapitálovou rezervu. Jedná se o firmy jako Nestlé, Coca-Cola, L´Oréal, Johnson & Johnson a mnohé další. Možností, do čeho investovat je samozřejmě spousta. Jde o to najít si to, co vyhovuje právě vám a vzdělávat se v tom. Na další možnosti investování peněz se můžete podívat v tomto článku.
