Deset let od krize jsou mnohé akcie na historických vrcholech, ačkoliv hospodářské oživení takovým tempem nerostlo. Čemu vděčí akcie za svůj nebývalý růst a je důvod obávat se prudkých propadů, kterých jsme byli svědky v minulosti? Odpovědi je třeba hledat mimo jiné i v rozvoji technologií.
Před pár dny jsme si připomněli desetileté výročí pádu americké investiční banky Lehman Brothers, která odstartovala jednu z největších finančních krizí historie. Hledat paralely mezi poslední desetiletkou a jinými post krizovými obdobími je velmi obtížné. Důvodem je bezprecedentní politika centrálních bank, které nejdříve snížily úrokové sazby na nulové, až záporné hodnoty a posléze začaly s kvantitativním uvolňováním, čímž do finančního systému napumpovaly obrovské množství peněz.
Dalším pro-růstovým šokem především pro americkou ekonomiku byly fiskální stimuly ze strany Trumpovy administrativy. Oba tyto stimuly (monetární a fiskální) měly neskutečný vliv na oživení finančních aktiv. Zlaté časy pocítily především akcie, které zažily a zažívají nejdelší pozitivní období za celou historii amerického akciového trhu. Na druhou stranu je zajímavé, až zarážející, že hospodářské oživení (měřeno přes HDP) bylo nejslabší za posledních 60 až 70 let.
Následující obrázek celou situaci přehledně ilustruje. Světlemodrá čára na obrázku vlevo ukazuje současné hospodářské oživení od roku 2009, přičemž tmavomodrá ukazuje průměrný růst HDP od roku 1950. Je jednoznačně vidět, že hospodářské oživení od roku 2009 zaostává za průměrem posledních 70 let. Světlemodrá čára na pravém obrázku zobrazuje oživení akcií od konce krize v roce 2009 a tmavěmodrá průměrné oživení akcií od roku 1960. Investorův respekt z příchodu krize je ale na místě a měl by se na něj připravit. Jak na to?
Zdroj: Goldman Sachs
Díky silnému růstu akcií se akciové indexy dokázaly vrátit na předkrizové úrovně za pouhé čtyři roky, přičemž při Velké hospodářské depresi v roce 1929 nebo při propadu akciového trhu v Japonsku v roce 1989 se akciové trhy za deset let od krize zotavily pouze z poloviny.
Samozřejmě takový nebývalý růst akciových trhů dělá vrásky na čele mnoha investorům a logicky vyvstávají otázky, zda zotavení nebylo až příliš rychlé a robustní. Jestliže ano, mělo by dojít k výrazné korekci. Stojí tedy za růstem akcií pouze a nic jiného než fiskální a monetární stimuly? Určitě ne. Důkazem je technologický sektor, který stojí za zotavením akciových trhů více jak z poloviny.
Technologie přinášejí zvýšenou efektivitu, což se odráží i v růstu marží nejen technologických, ale i ostatních firem, a tedy i jejich ziskovosti. Zisky firem poté tlačí ceny jejich akcií výše. Na druhé straně hospodářské oživení měřeno HDP je podprůměrné. Hlavní komponentou HDP je ve vyspělém světě spotřeba domácností, která se projevuje v tržbách firem. Z toho vyplývá, že firmy nezvyšují výrazně tržby, ale jsou nákladově efektivnější právě díky technologiím.
Proto připisovat růst akcií pouze monetární politice centrálních bank či fiskálním stimulům vlád by bylo chybné. V současné době žijeme uprostřed průmyslové revoluce 4.0., která je charakteristická digitalizací a robotizací, což má bezprecedentní vliv na produktivitu a efektivitu lidského konání. A tudíž i růst akcií se dá vysvětlit tímto faktem.
Proti dalšímu výraznému růstu akcií stojí skutečnost, že valuace akciových trhů je na vyšších úrovních, což se také odráží v sentimentu a pozitivní náladě investorů, která je také vysoká. Proto budeme v dalších letech svědky spíše prostředí nízkých výnosů, než jsme byli zvyklý v posledních deseti letech. Nemůžeme vyloučit ani prudké propady, ale ty jsou méně pravděpodobné, a to díky nízké inflaci, plné zaměstnanosti a výše zmíněné technologické revoluci 4.0.
Autor je členem investičního výboru společnosti Broker Trust.
