Stejný obal, ale jiné složení, navíc různá hmotnost. Potraviny prodávané ve stejném obalu a pod stejným názvem se v různých zemích Evropské unie mohou lišit. Potvrdil to průzkum, který Ministerstvo zemědělství zadalo Vysoké škole chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze. Průzkum potvrzuje, že Česko a další středo a východoevropské země jsou pro výrobce země druhé kategorie, kde mohou své výrobky šidit a svádět to na preference spotřebitelů.
Odborná komise vybrala celkem 21 výrobků prodávaných v různých zemích pod stejnou značkou. Testy odhalily, že z nich bylo 13 odlišných, 5 mírně odlišných a 3 byly stejné. Navíc ze všech testovaných vzorků mělo 5 výrobků rozdílný objem při rozměrově stejném balení.
„Je téměř nemožné porovnat chuť potravin, protože ta je pro každého člověka individuální. Můžeme ale změřit množství jednotlivých složek. Zjistili jsme tak například, že Tulip Luncheon meat z Německa obsahuje vepřové maso, zatímco v tom českém je drůbeží separát. V německých rybích prstech Iglo najde spotřebitel víc masa, než když si je koupí v ČR. Srovnávali jsme i prací prostředky, tam vyšlo, že ve stejně velkých baleních je rozdílné množství přípravku. A například Persil z Německa a Rakouska obsahuje více aktivních látek, než ten, který pochází z českých, maďarských nebo slovenských obchodů,“ uvedl ministr zemědělství Jurečka.
Rozdílné složení výrobků může být ovlivněno chuťovými preferencemi spotřebitelů v konkrétním regionu nebo dostupností místních surovin. Mnohdy je rozdílné složení uvedeno v údajích na potravině, přestože obal výrobku se jinak marketingově neliší.
Různé složení a další horší parametry jsou dle ministerstva diskriminační, potraviny by měli být stejné napříč celou unií, je přesvědčeno ministerstvo. A ministr Jurečka dovádá, že dle jeho názoru má každý spotřebitel v EU právo na to, aby od stejného výrobce a ve stejném obalu našel stejnou potravinu či produkt. Průzkum si můžete prostudovat zde.
