Právo být zapomenut: Jak rakovina ovlivní vyhlídky na pojištění a hypotéku?
Takzvané „právo být zapomenut“ značí, že pojišťovny a banky musejí posuzovat žádosti o sjednání pojištění nebo hypotéku u vyléčených onkologických pacientů tak, jako by nikdy žádnou nemoc neprodělali. To znamená, že jim uzavření smlouvy nesmějí odmítnout nebo zdražit s ohledem na jimi prodělanou nemoc.
Rakovina patří mezi nejrozšířenější závažná onemocnění a stala se takzvanou civilizační chorobou. K rozvoji rakoviny vedou rodinné dispozice, životní styl, ale třeba i životní prostředí. Neméně důležitou roli v jejím rozvoji sehrává stres. Avšak pokud se na nemoc přijde včas, i onkologičtí pacienti mají velkou šanci na plné uzdravení.
„Pokud se dá nemoc léčit včas, tak je obrovská možnost plného uzdravení. Třeba u karcinomu prsu v prvním stadiu vidíme skoro 100% uzdravení! Tak to docela jde, že? Ne diagnózy, stadia jsou rozhodující! Onkologické onemocnění se ze smrtelného stalo chronickým. A můžete s ním léta žít ve velmi dobré kvalitě života,“ říká Michaela Tůmová z pacientské organizace Hlas onkologických pacientů.
Její slova doplňuje Šárka Slavíková z pacientské organizace Amelie, která se taktéž zaměřuje na pomoc onkologickým pacientům. Podle ní lze říci, že rakovina se stala onemocněním civilizačním. A za většinou takových diagnóz si můžeme sami, dodává.
„Za nemocí stojí souhrn nejrůznějších faktorů. Mezi ty hodně viditelné, které můžeme sami ovlivnit, patří kouření, špatná strava, málo pohybu a stres,“ vyjmenovává a pro jistotu dodává, že roli ve vzniku nemoci sehrávají také dědičné předpoklady.
Pojišťovny o právu být zapomenut vědí a aplikují ho
Když už člověk onemocní rakovinou, ale vyléčí se z ní, mohlo by se zdát, že má vyhráno, že nemoc už mu nebude vstupovat do života. Praxe je ale jiná. Problémy se často ukáží třeba v kontaktu s pojišťovnou při uzavírání životní pojistky nebo s bankou při sjednávání hypotečního úvěru. I několik let od vyléčení z nádorového onemocnění se lidé setkávají s násobně vyššími cenami za pojištění nebo vyššími úroky u hypotéky kvůli tomu, že si před pěti či deseti lety prošli onkologickou léčbou.
Nyní to snad vypadá, že se situace přístupu finančních institucí k vyléčeným onkopacientům pomalu lepší. Jak potvrzuje ředitel životní pojišťovny Simplea Martin Švec, je tomu tak i díky aktivitě Evropské komise (EK) v prosazování takzvaného práva být zapomenut. To EK členským státům ale prozatím přímo nenařizuje.
„Mnohé finanční instituce vývoj a pokrok v onkologické léčbě a medicíně obecně sledují a přizpůsobují svou nabídku trendům. A přístup komerčních pojišťoven v Česku k pojištění klientů po onkologické léčbě je ve srovnání s některými jinými zeměmi racionální a správný. Například v Polsku zájemce o pojištění, který rakovinu prodělal, žádná pojišťovna nepojistí,“ vysvětluje Švec.
Za příklad dává přístup jeho pojišťovny, kde klienty, kteří prodělali rakovinu a nenásledovala u nich lékařská léčba chemoterapií či radioterapií, tedy došlo ‚jen‘ k odstranění nádoru, pojistí už po jednoroční kontrole. Přesto potvrzuje, že podmínky pojistné smlouvy určuje konkrétní typ rakoviny. Obecně ale platí, že pokud je onkopacient bez rakoviny pět let po úspěšné léčbě, měly by na něj finanční instituce pohlížet jako na zcela zdravého.
„Dnes časté rakoviny kůže, u žen karcinom prsu a u mužů třeba varlat už medicína vyléčí, pokud jsou včas odhaleny. To znamená, že pacienty s těmito onemocněními, kteří úspěšně projdou léčbou, pojišťovny pojistí. Nejpozději pak pět let od prodělání nemoci,“ říká a zdůrazňuje, že to rozhodně už není tak, jak to bývalo, že by člověka, který se úspěšně vyléčil z rakoviny, pojišťovny nepojistily.
Zhoubné nádory podle statistik pojišťovny Simplea zasahují stále více lidí. Výjimkou mezi nimi nejsou ani třicátníci a čtyřicátníci. Rakovina podle Švece připadá na 95 procent všech pojistných událostí u pojištění rizika závažného onemocnění. Následují infarkty a mrtvice. Nárůst počtu pojistných událostí kvůli onkologickým nemocem si Martin Švec vysvětluje i tím, že se v posledních letech zlepšila prevence. A tím i včasná diagnostika nemocí. Za což vděčíme i screeningovým programům.
Jak právo být zapomenut definují zákony
Zlepšování přístupu finančních institucí k vyléčeným onkologickým pacientům jako svým klientům potvrzuje i Šárka Slavíková. Podle ní v minulosti ne vždy šlo o to, zda pojišťovny a banky smlouvy s vyléčeným onkopacientem uzavřou, ale kolik za ně zaplatí.
„Před úpravou práva být zapomenut jsme se setkávali s velmi drahými životními pojistkami, extrémním násobením rizik u pacienta. Což mnohdy znamenalo, že si nemohl pojistku a hypotéku vůbec vzít,“ říká.
Onemocnění podle ní nikdo nekonzultoval s odborníkem, nýbrž jakmile v anamnéze bylo, pojišťovny a banky hned použily vysoké koeficienty, a to i u mladých dospělých s diagnózou. Třeba u mladých žen po karcinomu prsu nebo po hematoonkologickém onemocnění.
Podle Michaely Tůmové dnes v Česku z hlediska práva být zapomenut funguje samoregulační mechanismus. Přesné informace o přístupu jednotlivých pojišťoven zveřejňuje Česká asociace pojišťoven na svých stránkách. Údaje v této věci nabízí i Evropská komise, rovněž na svých stránkách. Komise v zásadě říká, že chce právo být zapomenut nastavit jednotně napříč unijními zeměmi. Tudíž se právo vynutí legislativně tak, aby pravidla platila pro všechny státy EU. A to Michaela Tůmová rozhodně vítá.
„Dobrovolné dohody totiž nepovažuji za dostatečné. Pět let po rakovině se považuje za odpovídající,“ říká.
Jako příklad, kde právo legislativně zakotvili, jmenuje osm zemí. A to Francii, Belgii, Holandsko, Portugalsko, Rumunsko, Itálii, Španělsko a Kypr. Francie se podle ní zmiňuje často a má posloužit jako vzor.
„Důležité ale je, že ‚právo být zapomenut‘ je v obecné rovině zakotveno již v Direktivě o spotřebitelském úvěru ze září 2023. Další krok bude schválení Code of Conduct, což jsou pravidla pro právo být zapomenut. Legislativně by to měla řešit nová Evropská komise. A na zpracovatele Code of Conduct už se vypsalo výběrové řízení,“ uzavírá.
Text byl připraven ve spolupráci s poradenskou společností Patners.
