Firmy ustupují od plošného přidávání. Kdo chce letos víc peněz, musí ukázat výsledky
- Individuální navýšení mezd letos plánuje 37 procent firem, plošné zvýšení chystá jen desetina zaměstnavatelů.
- Celkem 77 procent podniků hlásí potíže s obsazením odborných pozic. Zájem o úplné juniory naopak klesá kvůli AI.
- Snaha firem o individuální odměňování naráží na novou směrnici EU o transparentnosti.
České firmy mění strategii v odměňování. V minulosti bylo běžné plošné navyšování mezd, kterým zaměstnavatelé reagovali na inflaci, letos hraje prim individuální výkon. Podle aktuálního mzdového průzkumu poradenské společnosti RSM tento trend ale naráží na blížící se evropskou regulaci. Ta naopak vyžaduje jasně strukturovaná mzdová pásma.
V českých podnicích se druhým rokem prosazuje trend, kdy manažeři raději přidávají konkrétním lidem než celým oddělením. Zatímco loni v červnu plánovalo navyšování mezd 43 procent firem, letos v červnu je to o pět procentních bodů více. Zásadní je však struktura těchto změn, individuální navýšení letos plánuje 37 procent firem, zatímco plošné přidávání se týká pouze zhruba desetiny trhu.
„Situace je v současnosti poměrně klidná. Zatímco v USA je tradičním dnem, kdy se mění mzdy, 1. květen, u nás se firmy přiklánějí k úpravám platů svých zaměstnanců až na přelomu roku. Potvrzuje to i náš průzkum,“ vysvětluje Monika Marečková, řídící partnerka české RSM.
Firmy bojují o experty
Důvodem pro cílené rozdělování peněz je i přetrvávající napětí na trhu práce. Dlouhodobě obtížně obsaditelné pozice hlásí 77 procent firem. Největší nedostatek lidí pociťují zaměstnavatelé v technických, inženýrských a výrobních oborech. Naopak u absolventů a juniorních pozic zájem klesá, což je patrné zejména v odvětvích, kde se začíná masivně prosazovat umělá inteligence (AI).
Téměř polovina firem uvádí, že v jejich oboru vhodní kandidáti prostě nejsou, a další třetina naráží na nereálná mzdová očekávání uchazečů. „Dostupnost lidí s kvalifikací, kterou zaměstnavatelé hledají, se na trhu dlouhodobě nelepší. Firmy si na napjatou situaci sice zvykly a umí s ní lépe pracovat, ale to neznamená, že je vyřešená. Uchazečů s potřebnou kvalifikací a zkušenostmi je málo, a pokud firma navíc nemůže nabídnout konkurenceschopnou mzdu, boj o lidi pro ni bude jen těžší,“ doplňuje Marečková.
Past jménem transparentnost?
Snaha firem o maximální individualizaci odměňování však brzy narazí na mantinely nové evropské směrnice o transparentnosti. Ta zavede povinnost uvádět mzdové rozpětí již v inzerátech a zakáže zaměstnavatelům ptát se uchazečů na jejich předchozí výdělek. Většina těchto povinností by v Česku měla začít platit v letech 2027 a 2028.
Průzkum ukazuje, že český trh je zatím k otevřenosti skeptický. Pro 28 procent firem jsou mzdy stále důvěrnou informací a jen každá pátá firma komunikuje mzdová pásma uvnitř organizace zcela otevřeně.
„Individuální navyšování a transparentnost odměňování ale nejsou protichůdné věci, jen to tak může na první pohled vypadat,“ míní Taťána Mitášová, Head of Corporate Services RSM. „Firma může mít jasně definovaná mzdová pásma podle role, zkušenosti a odpovědnosti, a uvnitř těchto pásem si zachovat prostor pro to, aby odměňovala výkon a výsledky individuálně.“
