Konec práce zadarmo: Kdy se „čekání na telefonu“ mění v placenou pracovní dobu?

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek Zdroj: Profimedia

Kamila Ondráčková
Diskuze (0)
  • Příliš omezující pohotovost s nutností okamžité reakce mohou soudy překvalifikovat na běžnou pracovní dobu. 
  • Za čekání na telefonu náleží odměna minimálně ve výši 10 procent průměrného výdělku. 
  • Jakmile během pohotovosti začnete reálně pracovat, máte nárok na plnou mzdu včetně případných příplatků za přesčas. 

Pracovní pohotovost byla dlouho vnímána jako specifikum vybraných profesí – typicky lékařů, hasičů nebo energetiků. S nástupem chytrých telefonů a rozšířením práce z domova se ale situace zásadně mění. 

Ve stále větším počtu oborů se „být k dispozici“ mimo pracovní dobu považuje za samozřejmost. Tím se však stírá rozdíl mezi sjednanou pohotovostí a tichým očekáváním trvalé dostupnosti. 

Co říká zákon: Jednoduchá definice, komplexní důsledky

Zákoník práce (§ 95) definuje pracovní pohotovost jako dobu, kdy je zaměstnanec mimo rozvrh směn připraven k případnému nástupu do práce. Během této doby sice nepracuje, ale musí být na výzvu zaměstnavatele k dispozici. 

Pravidla pohotovosti: 

  1. Dobrovolnost: Je možná pouze na základě dohody, nikoli příkazem. 
  2. Odměna: Za dobu čekání náleží odměna nejméně ve výši 10 procent průměrného výdělku, pokud se nedohodnete na vyšší částce. 
  3. Změna v práci: Jakmile zaměstnanec začne v rámci pohotovosti skutečně pracovat, přestává jít o pohotovost a běží standardní pracovní doba se všemi náležitostmi. 

Na rozdíl od práce přesčas zákoník práce neobsahuje konkrétní limity pro rozsah pohotovosti v roce. Teoreticky tak může připadat i na víkendy či svátky. Vyloučena je pouze během dovolené. 

„Na papíře vypadá pohotovost jasně. V praxi ale často narážíme na to, že intenzita omezení je tak vysoká, že o skutečném volném čase zaměstnance už nelze mluvit,“ upozorňuje Michal Španěl, analytik pracovního portálu JenPráce. 

Od specializací k „tiché pohotovosti“

Dříve byla pohotovost přesně smluvně vymezena. Dnes se její „odlehčená“ verze plíživě objevuje v managementu, IT, obchodu i administrativě. Zaměstnanci jsou zvyklí odpovídat na e-maily večer nebo „rychle vyřešit“ problém na Slacku o víkendu. 

Práce z domova tuto hranici dále rozmazává. Pokud se fakticky očekává, že budete i mimo směnu sledovat komunikaci, vzniká skrytá pracovní doba. Ta formálně v systému neexistuje, ale reálně vás zatěžuje a brání regeneraci. 

„Digitalizace výrazně zjednodušila práci na dálku, ale zároveň přinesla nový typ tlaku: být ‚online‘ skoro pořád,“ říká Michal Španěl. Kontinuální drobné zásahy – jednotlivé e-maily, zprávy či požadavky – se pak v součtu mohou významně podepsat na únavě a riziku vyhoření. 

Rozhodující je míra „uvázání“

Soudní dvůr EU v posledních letech zdůrazňuje, že není podstatné, zda jste v kanceláři nebo doma, ale jak moc jste omezeni ve svém čase. Pokud musíte na výzvu reagovat v řádu několika málo minut, nemůžete se věnovat rodině, sportu ani odpočinku. 

V takovém případě judikatura říká, že by taková doba měla být posouzena a zaplacena jako výkon práce, nikoli jen jako pohotovost. 

Právo na odpojení: Hudba budoucnosti?

V Evropě tak sílí debata o tzv. „právu na odpojení“ (right to disconnect). Cílem je chránit zaměstnance před tlakem být neustále online. Český zákoník tento pojem zatím nezná, navíc znění § 95 zákoníku práce vznikalo v době, kdy nebyla běžná permanentní elektronická dostupnost. 

Právo na nepřetržitý odpočinek je v něm ale zakotveno již nyní. A nejde jen o „benefit“, ale o podstatnou součást ochrany zdraví a bezpečnosti při práci. Zákoník práce i evropská legislativa zdůrazňují, že denní a týdenní nepřetržitý odpočinek má zaměstnanci umožnit reálnou fyzickou i psychickou regeneraci – nestačí tedy, že formálně „nepracuje“. 

„Pokud se z firemní kultury stává trvalé ‚být na telefonu‘, je na místě režim přehodnotit – kvůli zákonu, zdraví lidí i dlouhodobé udržitelnosti týmu,“ dodává Michal Španěl. 

Pozor na mzdy a daně 

Nesprávná evidence pohotovosti je problémem i pro účetnictví. „Pokud zaměstnanec během pohotovosti skutečně pracuje, jde o pracovní dobu, která se musí promítnout do mzdy i příplatků. Odměna za pohotovost i mzda podléhají dani z příjmů a odvodům na pojištění,“ upozorňuje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars. Pro firmy je proto klíčové oba režimy důsledně rozlišovat a správně evidovat. 

Začít diskuzi

Články z jiných titulů