Vláda chystá změny v platových tabulkách, návrh vítají odbory i zaměstnavatelé
- Od ledna příštího roku by se měly výrazně změnit platové tabulky ve veřejné sféře.
Nejnižší možný tarif se nově vyrovná minimální mzdě ve výši 24 900 korun.
Plánovanou reformu odměňování plně podporují zástupci zaměstnavatelů i odboráři.
Ministr práce Aleš Juchelka a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO) představili na jednání o růstu platů pro příští rok návrh, podle kterého by se od ledna mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, jež by pro příští rok měla činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by navíc neměla klesnout pod zaručený plat. Zástupci zaměstnavatelů hodnotí tuto navrhovanou reformu odměňování ve veřejné sféře jako odvážný krok, odboráři pak rovnou jako revoluci.
Odměňování ve veřejné sféře se aktuálně řídí čtyřmi tabulkami a státní služba má ještě svou vlastní. Nejnižší stupnice platí pro úředníky, pracovníky v kultuře, technické síly či nepedagogy ve školství. Druhá tabulka určuje odměňování zdravotníků, sester a pracovníků v sociálních službách. Třetí se používá pro lékaře a zubaře a čtvrtá je vyhrazena pro učitele.
Odboráři i zaměstnavatelé dlouhodobě poukazují na to, že velká část tarifů se nachází pod minimální mzdou či zaručeným platem. Do nařízených nejnižších částek se tak musí výdělky složitě doplácet, a to například z peněz původně určených na odměny či provoz.
Konec doplácení do minimální mzdy a nové rozvržení praxe
Podle ministra Juchelky se tarify, které se dosud zvyšují nepravidelně formou vládního nařízení, budou revolučně měnit. „Žádný stupeň a platová třída nesmí končit pod minimální mzdou, aby zaměstnanec nevydělal méně než minimální mzdu či zaručený plat,“ uvedl Juchelka. Tuto myšlenku podpořila i Alena Schillerová: „Myslíme, že je potřeba to narovnat. Teď je ta správná doba.“ Kolik si tato změna vyžádá ze státního rozpočtu, však zatím ministryně neupřesnila. Vláda se chystá o podobě státní pokladny jednat v pondělí, odbory se mají k návrhu vyjádřit do čtvrtka.
Výše platového tarifu se v současnosti stanovuje podle stupně, jenž odráží délku praxe, a podle třídy, která zohledňuje odbornost, odpovědnost a náročnost práce. Nyní existuje celkem 12 stupňů, kdy se výdělek určuje podle praxe do jednoho roku, do dvou let a postupně se po určitých letech navyšuje. Poslední dvanáctý stupeň je určen pro praxi nad 32 let. Podle nového návrhu by se do vyššího tarifu postupovalo pravidelně po pěti letech, přičemž stupňů by zůstalo pouze osm. Ten poslední by platil pro praxi přes 35 let. Rozdíl v platovém základu mezi jednotlivými třídami by pak měl činit nejméně čtyři procenta. S růstem minimální mzdy by se navíc tarify pravidelně navyšovaly.
Prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký označil změnu za odvážný krok. Dosavadní situace je podle něj neudržitelná, protože v první tabulce se nachází 75 procent částek pod minimální mzdou a zaručeným platem. „Osobní příplatky tak přestaly plnit svou funkci, že se mají používat jako odměna za zvlášť kvalitní práci,“ konstatoval Horecký. Uvítal také snížení počtu platových stupňů se zápočtem praxe po pěti letech i vyšší odměnu pro lidi, kteří ve veřejném sektoru pracují přes 35 let.
Navrhované úpravy chválí i odbory, které o nich budou jednat ve středu. „Je to skutečně změna revoluční, ne kosmetická,“ prohlásil předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Podle Juchelky a Schillerové by žádný ze zaměstnanců veřejných služeb a státu neměl po přepracování tabulek vydělat v příštím roce méně než letos. Ministr práce však zároveň připustil, že někteří pracovníci po lednovém přepočtu nemusí dostat přidáno. „Může se to stát,“ řekl na závěr Juchelka.
