Na úroky z prodlení máte právo, i když si je nesjednáte

Daňová změna impulz nepřinese. České bankovky, ilustrační foto

Daňová změna impulz nepřinese. České bankovky, ilustrační foto Zdroj: Profimedia

Ať již vlastním pochybením nebo z jiných důvodů, může se snadno stát, že se dlužník dostane do prodlení s úhradou pohledávky. Občanský zákoník věřiteli přiznává právo na tzv. zákonné úroky z prodlení. A to i v případě, že si ve smlouvě s dlužníkem možnost uplatnění úroků z prodlení nesjednal. Jak vysoký je zákonný úrok z prodlení v obchodních vztazích a jak ho vypočítat a uplatnit?

Rozdíl mezi zákonnými a smluvními úroky z prodlení

Věřitel dodá materiál nebo zboží, anebo zhotoví dílo. Nepodařilo-li se mu získat alespoň na část ceny zálohu, musí si počkat, až mu jeho obchodní partner zaplatí. Dlužníci se mnohdy domnívají, že absence smluvního ujednání o úrocích z prodlení a o jejich výši znamená, že tento úrok platit nemusí. Opak je však pravdou. Věřitel má právo na úhradu úroků z prodlení přímo ze zákona.

Pokud si mezi sebou obchodní partneři nesjednají ve smlouvě jinou výši úroků z prodlení, uplatní se výše stanovená nařízením vlády č. 351/2013 Sb.  

Trvání prodlení

Při výpočtu úroků z prodlení musíme zjistit, který den byl prvním dnem prodlení dlužníka. A to nejen z toho důvodu, abychom určili trvání prodlení, ale také proto, abychom dokázali určit výši úroku.

Podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. se výše zákonného úroku z prodlení stanoví ve výši repo sazby České národní banky platné pro první den kalendářního pololetí, ve kterém nastalo prodlení dlužníka, plus osm procentních bodů. Vždy nás tedy budou zajímat pouze repo sazby platné k 1. lednu a 1. červenci příslušného roku. K datu 1. ledna 2021 byla repo sazba ČNB ve výši 0,25 procenta ročně p.a. Pokud se tedy dlužník dostane do prodlení v prvním pololetí letošního roku, bude mít věřitel právo na úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně.

Za první den prodlení dlužníka se považuje den následující po dni splatnosti pohledávky. Který den je posledním dnem prodlení, občanský zákoník přímo neříká. „Až den, v němž peněžitý dluh zanikl, je posledním dnem prodlení, a proto je dlužník povinen ještě i za tento den zaplatit věřiteli úroky z prodlení,“ uzavřel Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí 33 Cdo 1450/2008. Prodlení tedy skončí dnem následujícím po dni úhrady pohledávky.

Výpočet a uplatnění úroků

Nárok na úhradu úroků z prodlení vzniká věřiteli už v okamžiku, kdy se dlužník dostane do prodlení s plněním peněžitého dluhu (za předpokladu, že není v prodlení se svým plněním také věřitel). Není tedy dlužníka nutné k úhradě pohledávky vyzývat nebo mu k ní poskytovat dodatečnou lhůtu.

Věřitel má na výběr, zda úroky uplatní až poté, co dlužník pohledávku uhradil, anebo zašle vyúčtování části úroků z prodlení za určité období spolu s výzvou k úhradě pohledávky. Druhá varianta může být vhodnou motivací v případě, že se dlužník k úhradě pohledávky nemá.

Úrok z prodlení, jakožto příslušenství pohledávky, není v žalobě na zaplacení dlužné částky nutno přesně vyčíslit. Žalobci postačí uvést, od kdy začal úrok z prodlení nabíhat a zda má být uplatněn zákonný úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády, anebo si strany ujednaly jinou výši. V takovém případě pak žalobce uvede i sjednanou výši úroku.