Neplatiče alimentů čeká tvrdý postih. Úroky skokově porostou

Od ledna 2026 se výrazně zvyšují sankce za neplacení alimentů. Prvních šest měsíců prodlení bude úročeno sazbou 2,5 promile denně.
Cílem je silnější ochrana dětí a motivace rodičů platit včas. Změna navazuje na novelu občanského zákoníku a trestního zákoníku v oblasti neplacení výživného.
Neplacení výživného je častý problém. Stát ročně řeší tisíce exekucí a vyplácí stovky milionů na náhradním výživném.
Rodiče, kteří přestávají hradit výživné na nezletilé děti, budou od příštího roku čelit mnohem tvrdšímu finančnímu postihu. Vláda v demisi schválila nové nařízení o úrocích z prodlení, které zavádí speciální sankční sazbu pro první půlrok neplacení. Cílem je zvýšit tlak na povinné rodiče a posílit ochranu dětí, pro něž jsou alimenty často zásadním zdrojem příjmu.
„Po dlouhých debatách se přistoupilo k tomu, abychom výrazně zvýšili motivaci těch, kteří mají platit výživné, a to tím způsobem, že byla upravena speciální sazba úroků na neplacené výživné 2,5 promile denně po dobu prvních šesti měsíců... Snažíme se hledat cestu, jak motivaci (k placení) výrazně zvýšit,“ uvedl končící ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Sankce až 2,5 promile denně. Po půl roce se vrací běžná sazba
Nově bude po dobu prvních šesti měsíců prodlení platit pevná sazba 2,5 promile dlužné částky za každý den. Teprve poté se úročení vrací na běžnou výši, která odpovídá repo sazbě České národní banky zvýšené o osm procentních bodů.
Prakticky to znamená výrazný nárůst nákladů:
- při výživném 4 000 korun činí nové sankce za čtyři měsíce prodlení 3 000 korun (místo dosavadních 380 korun),
- za půl roku 6 300 korun (dříve 798 korun),
- za rok už přes 17 800 korun.
U dvou dětí se částky násobí – roční sankce může činit přes 35 000 korun.
Podle ministerstva má být změna jasným signálem. „Cílem je motivovat rodiče k včasnému placení a posílit ochranu dětí, které se samy nemají jak bránit a pro které je výživné často hlavním příjmem,“ uvedla ministryně spravedlnosti v demisi Eva Decroix (ODS). Dodala, že neplacení alimentů není spor mezi dvěma dospělými, ale dopadá na potomky. „Zvýšený úrok má jasně říct, že na potřebách dítěte se šetřit nesmí,“ sdělila Decroix.
Stát ročně vyplácí stovky milionů v náhradním výživném
Neplacení alimentů není okrajový problém. Jen loni začalo 3 780 exekucí kvůli výživnému na nezletilé děti. V předchozích letech to bylo vždy okolo 4 200 případů.
Stát navíc supluje povinnost rodičů prostřednictvím náhradního výživného, které může dosahovat až 3 000 korun měsíčně. Za rok 2022 šlo o 159,3 milionu korun, loni částka vzrostla o dalších 110 milionů.
Když rodič přestane platit
Portál Justice upozorňuje, že první krok by měla být vždy včasná komunikace. Výpadek příjmů, nemoc nebo i organizační změny v práci mohou vést k dočasnému neplacení, ale ne každé snížení příjmů automaticky znamená, že soud výživné sníží. Pokud rodič předem informuje druhého, může předejít eskalaci situace i vzniku dluhu.
Jak funguje vymáhání alimentů v praxi
Pokud se oprávněný rozhodne dluh skutečně vymáhat, má dvě možnosti:
1) Exekuce prostřednictvím soudního exekutora
- Oprávněný si může vybrat jakéhokoli exekutora.
- Exekutor sám dohledává účty, zaměstnavatele a volí vhodný způsob vymáhání.
- Exekuce na výživné je od soudního poplatku osvobozena.
2) Soudní výkon rozhodnutí
- Vyžaduje větší aktivitu ze strany oprávněného.
- Ten musí znát příjmy, účty či majetek povinného.
- Vymáhat lze například srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky nebo prodejem majetku.
Oba postupy vyžadují tzv. exekuční titul, kterým je vykonatelný rozsudek soudu.
Novela trestního zákoníku posiluje postih neplatičů
Nové nařízení vlády se doplňuje s už schválenými legislativními změnami. V lednu vstoupí v účinnost také novela trestního kodexu, která znovu vymezuje trestnost neplacení výživného. Postih bude zachován v situacích, kdy dítěti hrozí nouze.
Tlak na odpovědnost roste
Úroky ve výši 2,5 promile denně znamenají, že dluh na alimentech může během několika měsíců narůst do částek, které zásadně zasáhnou rodinný rozpočet. Vláda tím vysílá jasný signál: stát chce chránit nezletilé a posílit motivaci povinných rodičů plnit své závazky včas.














