Výrazně vzrostl počet pracovních úrazů s následkem smrti. Ukazují to data ČSÚ za 1. pol. roku 2018. Během výkonu svého povolání zemřelo 60 lidí, což bylo o 15 více než za stejné období roku 2017. Mezi nejrizikovější odvětví se řadí doprava a hlavně výškové práce ve stavebnictví. Zde je polovina všech pracovních úrazů v České republice. Celkový počet všech pracovních úrazů se za dané období vyšplhal na 24 062 případů.
„Ve firmách jsou dvě nejohroženější skupiny zaměstnanců. Polovinu všech pracovních úraz mají rizik neznalí nováčci, za které považujeme zaměstnance do dvou let od nástupu do zaměstnání. Hned na druhém místě jsou mazáci s pocitem neohroženosti a silní rutinéři s více než dvaceti lety praxe. Ani jeden přístup se nevyplácí zejména stavbách a při práci ve výškách, kde máme společně s dopravou největší četnost smrtelných pracovních úrazů,“ říká školitel bezpečnosti práce Petr Kaňka z inspekční a certifikační společnosti Bureau Veritas.
Kde jsou nejčastější smrtelné úrazy
Mez nejčastější smrtelné pracovní úrazy patří pád pracovníka z výšky, a to hlavně buď z důvodu propadnutí, nebo sklouznutí ze střešní plochy. „Nejopakovanější chybou firem je slabé proškolování zaměstnanců a intuitivní přístup k bezpečnosti práce. Je běžné, že lidé nevědí, jak správně používat výškařské vybavení nebo jim dokonce úplně chybí,“ upozorňuje Lubomír Winkler ze společnosti Ardon Safety, která se zabývá analýzou rizik na pracovišti a poskytuje bezpečnostní řešení pro průmyslové firmy i řemeslníky.
Dalšími riziky jsou možné výbuchy a otravy jedovatými výpary. Lidé umírají ale i ve chvílích, kdy se snaží zachránit své kolegy, pokud to dělají bez patřičného vybavení a správných postupů. Tímto způsobem dojde k 40 procentům smrtelných úrazů.
Žaloby na zaměstnavatel
Přestože odškodnění za pracovní úraz včetně těch smrtelných hradí pojišťovny, může se stát, že náklady ponese i zaměstnavatel. Jde o případy, kdy prokazatelně došlo k pochybení firmy, která nezajistila bezpečné pracovní podmínky. Pozůstalí se mohou v rámci civilních žalob domáhat vysokého odškodnění kvůli smrtelným úrazům svých bližních. Vysouzená suma za každý takový případ se může vyšplhat až na 10 milionů korun, což je částka, na kterou oceňuje život metodika nejvyššího soudu.
„Pokud se prokáže přímé zavinění zaměstnavatele, mohou po něm pojišťovny zpětně žádat proplacení veškerých náhrad spojených se smrtelnými pracovními úrazy, což může být pro některé firmy i likvidační,“ objasňuje školitel bezpečnosti práce Petr Kaňka z inspekční a certifikační společnosti Bureau Veritas.
