Co udělat s volnými penězi? Možností je peníze dát do stavebka a podílových fondů

Stavební spoření

Stavební spoření Zdroj: Pixabay.com

brz
2 Fotogalerie
Dan Tácha

V oblasti financí Češi nedělají dobře, když nechávají svoje úspory v bance na běžném účtu. A takových není málo, jinak by totiž v bankách nemohlo být na běžných účtech přes bilion korun.

Průměrný úrok za uložené peníze na bankovním účtu se u většiny tuzemských bank pohybuje těsně nad nulou. Nepozorní klienti dokonce ještě v dnešní době platí bance za to, že u ní mohou mít vedený účet. Některé, zejména ty větší banky, si pak stále troufají účtovat poplatek například za příchozí a odchozí platby.

„Měsíčně se tak celkový stržený poplatek bankou může pohybovat i kolem 150 až 200 korun. A to i v takových případech, kdy tam majiteli účtu stabilně leží vyšší suma peněz,“ říká finanční poradkyně skupiny Partners Michaela Drábková.

Podle ní není žádnou výjimkou, když mají lidé běžně na účtech sumy kolem 200 a více tisíc korun. Za ně přitom dostanou roční úrok v řádu několika desítek korun, který stát navíc ošetří 15procentní srážkovou daní z výnosu. Což v praxi není nic jiného než záporný výnos.

Tip: Jak výhodně ukládat volné finance? Jednou z možností je stavební spoření

Spořicí účty a úroky

O něco lepší situace je u spořicích účtů. Ale ani ty v drtivé většině nepokryjí inflaci. Úročení vložených peněz na spořicím účtu se u bank obvykle pohybuje okolo 1 procenta za rok. A často ještě za předpokladu splnění několika podmínek, jako je například několik výběrů kartou do měsíce. Připsaný úrok, stejně jako u běžného účtu, taktéž podléhá srážkové dani z výnosu.

„U spořicích účtů je dnes stejně jako u běžných účtů minimální zhodnocení. Tedy výnos, který nepokryje ani inflaci. A to znovu znamená každoroční ztrátu,“ vysvětluje Michaela Drábková.

Podle ní jsou přitom k dispozici výhodnější způsoby, než je běžný nebo spořicí účet.

Stavební spoření jako první volba

Lidem, kteří mají volné peníze, a nechtějí se pouštět do žádných finančních experimentů, doporučuje stavební spoření.

„Hlavním důvodem je to, že jde o státem podporovaný produkt, díky čemuž nemá konkurenci. Maximálního výnosu klient dosáhne při předplacení si částky 120 000 korun. Tak klient docílí nejvyšší možné státní podpory 2 000 korun za rok,“ říká.  

Dodává, že výhodou je i to, že stavební spořitelna peníze zúročí ještě jedním procentem k příspěvku od státu.

Podílové fondy jako druhá volba

Dále upřesňuje, že stavební spoření ale má své limity. Zejména pak v maximální výši podpory od státu a v tom, že peníze člověk musí spořit šest let, aby o podporu nepřišel.

„To znamená, že moje další rada zní, aby část ze svých peněz dala do stavebního spoření a další dala do podílových fondů. Ideálně pak těch, které jsou bez vstupního poplatku a lze s nimi bezpečně investovat na kratší časový horizont. Výhoda fondů je i v tom, že peníze z nich lze kdykoli stáhnout,“ vysvětluje Michale Drábková.   

Samozřejmě, že přitom ale i upozorňuje na to, že při volbě konzervativního fondu se jedná stále o investici, která s sebou může přinést i výkyvy hodnot investovaných peněz směrem dolů.  Také ale dodává, že v dnešní době není moc jiných možností z hlediska klasických finančních produktů.