Hypotéka a paušál OSVČ: Daňová přiznání začnou živnostníkům chybět už příští rok

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz

Ilustrační foto
hypotéky, ilustrační foto
hypotéky, ilustrační foto
4
Fotogalerie

Od letošního ledna skončila část živnostníků s vedením daňové evidence a přihlásila se u svého finančního úřadu k paušálnímu režimu. Jde v podstatě o zúžení tří plateb do jedné paušální, která podnikateli pokryje povinnou měsíční platbu na zdravotní a sociální pojištění a také daň z příjmů. Nabízí se otázka, jak budou dokládat příjem při žádosti o hypotéku.

Vstupem do paušálního režimu pro živnostníky končí v následujícím kalendářním roce povinnost podání daňového přiznání za předešlý kalendářní rok, stejně jako podání přehledů o příjmech a výdajích pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení.

Přes všechnu avizovanou pohodlnost a další výhody paušálního režimu, jakými jsou například jedna sdružená platba namísto tří či absence kontrol z finančního úřadu, může ale v některých situacích daňové přiznání podnikatelům i chybět.

„Bankám a poskytovatelům úvěru obecně ukládá zákon o spotřebitelském úvěru povinnost důsledně zkoumat úvěruschopnost žadatele. A porušení či nedostatečná důslednost může mít pro poskytovatele velmi nepříjemné důsledky,“ upozorňuje úvěrová analytička skupiny Partners Marcela Mazáková s tím, že už kvůli tomu si nikdo neriskne příjmy nezkoumat.

Podle ní je za stávající praxe tím základním dokumentem pro ověření výše ročního obratu u živnostníka, který žádá o hypotéku či jiný úvěr, právě daňové přiznání za předešlý rok nebo i víceleté období.

Komplikace při žádosti při hypotéku?

Od příštího roku banky při posuzování schopnosti žadatele v paušálním režimu dostát svým závazkům plynoucím z úvěru přistoupí k úpravě některých pravidel.

„Posouzení úvěruschopnosti předepsané zákonem bude u těchto žadatelů jiné než u podnikatelů, kteří budou i nadále prokazovat svoji bonitu daňovým přiznáním,“ potvrzuje tiskový mluvčí UniCredit Bank Petr Plocek. 

Dodává, že v roce 2022 budou bonitu žadatele v paušálním režimu posuzovat z doložených plateb paušální daně. Podle něj je ale důležité, aby si žadatelé vedli i přehled nebo evidenci plateb a příjmů, případně bance byli schopni doložit bankovní výpisy finančních transakcí ze svého podnikatelského účtu.

„Při schopnosti prokázání své finanční situace posoudíme klientovu úvěruschopnost a možnost poskytnutí hypotéky,“ říká.

Pokud však nebude žadatel schopen nic takového doložit nebo se bude většina jeho finančních operací odehrávat v hotovosti a banka nebude moci posoudit jeho úvěruschopnost, hypoteční či jiný úvěr mu zkrátka neschválí.

Vedení evidence se doporučuje zachovat

S jeho slovy souhlasí i Marcela Mazáková. Banky se budou i podle jejího názoru snažit najít další dokumenty dokládající příjmy žadatele o úvěr, nejčastěji pak půjde o výpisy z podnikatelského účtu.

„Nicméně posouzení úvěruschopnosti není jen o akceptaci výše příjmů, ale i o výši výdajů klienta,“ dodává s tím, že pokud budou plusové pohyby na účtu klientovým příjmem, je zde otázka, jestli budou minusové hodnoty jeho výdaji.

Pokračování v evidenci příjmů a výdajů a uchovávání daňových dokladů doporučuje živnostníkům v paušálním režimu Mazáková i z dalšího důvodu. Pokud by totiž živnostník v daném roce přesáhl obrat jeden milion korun či se stal dobrovolně plátcem daně z přidané hodnoty (DPH), musí za tento rok podat daňové přiznání a přehledy ve standardním termínu.

„Administrativa živnostníkům příliš neodpadne ani v paušálním režimu, daňové doklady, vydané a přijaté faktury by si měli určitě pečlivě uschovat ve složce pro každý rok zvlášť,“ doporučuje.

Na změnu se připravují i banky

Úpravu pravidel pro úvěrování živnostníků v paušálním režimu pro příští rok potvrzují i zástupci Fio banky. Konkrétní způsob dokládání příjmů však dle jejich tiskového mluvčího Jakuba Heřmánka banka ještě stále řeší.

„Při žádosti o úvěr nás vždy, i nyní, zajímají čisté příjmy, tedy příjmy po zaplacení daní. Ať už je klient zaplatí stejným způsobem jako doposud, nebo bude využívat paušál,“ vysvětluje s tím, že by při posuzování žádosti o úvěr neměl být rozdíl v tom, jestli je žadatel živnostník v paušálním režimu, či nikoli. Nemělo by to ani jednu skupinu nějak znevýhodňovat.

Další možností, jak zajistit bezpečnost splácení úvěru pro živnostníka v paušálním režimu a zároveň eliminovat riziko pro banku, je podle mluvčí Československé obchodní banky Andrey Vokálové zastropování výše měsíční splátky. Stejně jako výše celkového úvěrového zatížení.

„Dá se předpokládat, že banky stanoví pro paušalisty nějaké maximální výše splátek, které budou schopni splácet,“ říká.

Zároveň připomíná, že při každé žádosti o úvěr je lepší mít co nejvyšší prokazatelné a daněné příjmy. Nicméně přesnější metodiku pro úvěrování živnostníků v paušálním režimu banky podle ní ještě připravují. Uzavírá s tím: Paušální daň se bude platit až za rok 2021, tedy v roce 2022, a tak je to otázka pro období, které nastane za více než rok. Banky tak dle ní mají ještě spoustu času připravit postupy pro schvalování těchto případů.