Vlády nemohly nikoho obvinit, proto na pandemii reagovaly svižně, říká bankéř z Goldman Sachs | E15.cz

Vlády nemohly nikoho obvinit, proto na pandemii reagovaly svižně, říká bankéř z Goldman Sachs

Leoš Rousek

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Ve finančním světě působí už více než třicet let a nedávno vydal také knihu Dlouhodobá dobrá koupě věnovanou tržním cyklům a tomu, jak a proč se střídají období růstu s krizemi. Přesto ředitel makroekonomického výzkumu americké investiční banky Goldman Sachs v Evropě Peter Oppenheimer říká, že za celou svoji kariéru nezažil nic, co by se dalo přirovnat k současné situaci.

„Většina předchozích krizí byla způsobena problémy pramenícími přímo v ekonomice. Příčiny stávajícího propadu leží úplně jinde, přičemž tato krize je navíc unikátní svým rozsahem a hloubkou. Ve Velké Británii, kde žiji, loni ekonomika klesla o téměř deset procent. To je největší roční propad za posledních zhruba 300 let,“ popisuje Oppenheimer v rozhovoru ze série PFI Talks, která vzniká ve spolupráci platformy Prague Finance Institute při výzkumném pracovišti CERGE-EI a deníku E15.

Některé společné znaky s předchozími hospodářskými cykly však Oppenheimer i přes jedinečnost stávající situace najít dokáže. Například velmi rychlý návrat akciových trhů na předkrizové úrovně je podle něj dán důvěrou investorů v rychlé oživení ekonomiky, jakmile krize odezní, masivně podpořené měnovou a fiskální politikou v jednotlivých zemích. Právě důvěra v budoucí vývoj je přitom vždy základem pro takové oživení. 

„Zkušenosti a nástroje nabyté během světové finanční krize z let 2008 a 2009 nám tentokrát umožnily reagovat mnohem rychleji. Odezva vlád byla svižná i díky tomu, že tentokrát nemusely váhat nad tím, zda a nakolik zachraňovat odvětví, kde krize vlastně vznikla. Protože v tomto případě není koho vinit,“ popisuje investiční bankéř a chválí například programy předcházející prudkému nárůstu nezaměstnanosti na obou stranách Atlantského oceánu.  

Prudce narůstající zadlužení států, jež se s vládní pomocí podnikatelům, zaměstnancům i firmám pojí, je podle Oppenheimera prozatím všeobecně vnímáno jako nezbytná součást řešení dopadů koronavirové krize – tím spíše, že si vlády mohou díky nízkým úrokovým sazbám půjčovat peníze velice levně. „Do budoucna je ale třeba počítat s tím, že se téma udržitelnosti veřejných financí dostane do popředí zájmu. Kromě nárůstu tlaku na zvyšování stávajících daní, zejména těch korporátních, proto očekávám také posilování snahy najít další zdroje daňových příjmů například v digitálních či ekologických daních,“ říká Oppenheimer.

Silný ekonomický růst bez silné inflace

Jakmile po uvolnění opatření proti šíření pandemie vzroste mobilita, dá se podle Oppenheimera očekávat silný hospodářský růst, ale bez výrazného tlaku na růst cen. „Pro letošní rok počítáme s růstem reálného světového HDP o 6,5 procenta, predikce na rok 2022 pak ukazuje růst o dalších 4,5 procenta. Pokud se odhady naplní, šlo by dohromady o nejsilnější růst od 80. let,“ uvedl. Prudkého nárůstu inflace tažené spotřebitelskou poptávkou se však ředitel makroekonomického výzkumu Goldman Sachs pro Evropu neobává. Propad byl podle něj loni tak hluboký, že jak na trhu práce, tak na trhu se zbožím a službami je nyní dostatek prostoru na zvyšování produkce. Přesto existují oblasti, kde je rychlý nárůst cenové hladiny vidět už nyní, jako jsou například komodity nebo polovodiče. 

„Průměrná míra inflace bude určitě v následujícím cyklu vyšší než v poslední dekádě, kdy růst cen brzdily technologické inovace a globalizace. Tyto fenomény sice budou dál pokračovat, ale méně intenzivně. Po zkušenostech z loňska se například opět dostává do popředí otázka, nakolik strategické a bezpečné je využívání globálních dodavatelských řetězců. Na druhou stranu určitě neočekávám vysokou inflaci podobnou té ze 70. let,“ říká Oppenheimer.

S ohledem na určitý růst cenové hladiny lze podle investičního bankéře očekávat, že drobní i institucionální investoři budou přesouvat peníze z hotovosti a nízko úročených vládních dluhopisů na akciové trhy. „Navzdory vlně spekulativních akciových obchodů, jež nedávno na burzách proběhla, je objem hotovosti na americkém peněžním trhu mimořádně vysoký. A podstatná část investorů bude chtít svoje prostředky proti znehodnocení inflací chránit,“ popisuje Oppenheimer.

Technologické akcie stále v kurzu

Ačkoli sílí hlasy volající po regulaci velkých technologických firem jako je například Facebook či Amazon kvůli jejich velké tržní síle, podle Oppenheimera se sázka na jejich akcie stále vyplatí. Mimo jiné proto, že technologie budou díky digitalizaci stále důležitějším tahounem ekonomik. „V sektoru technologií určitě najdete i segmenty, které mají potenciál růst výrazně rychleji, na druhou stranu akcie FAANG ukázaly, že co do tržeb a zisku v poslední dekádě stále překonávají zbytek trhu. Dokonce i v době nedávného propadu, kdy se zbytek trhu potýkal s propadem prodejů, jejich tržby rostly poměrně silně dál. 

Kromě technologických akcií se podle Oppenheimera dá očekávat, že investoři budou stále více cílit také na akcie splňující kritéria odpovědného investování do firem, které jsou kolektivně označovaný zkratkou ESG – pro ekologickou a společenskou ohleduplnost provázenou vyváženým korporátním řízením. Důvodem je kromě změny celospolečenského očekávání od vlád i firem také skutečnost, že kromě digitální a informační revoluce probíhá také proměna směrem k bezuhlíkové ekonomice. „K tomuto závazku se celosvětově hlásí stále více zemí. A i když přechod na ekonomiku s nulovými emisemi potrvá ještě dlouho, vyvolá velké změny tom, jak firmy i celé ekonomiky fungují. Vlády budou muset například zajistit podmínky pro to, aby přilákaly investice, jež pomohou k dosažení bezuhlíkové ekonomiky přispět,“ popisuje Oppenheimer, proč si myslí, že ačkoli v minulosti řada firem v oblasti obnovitelných zdrojů korigovala svoje vysoké valuace, do budoucna tento segment nabídne velmi zajímavé růstové příležitosti.  

Peter Oppenheimer

V investiční bance Goldman Sachs působí od roku 2002. Zprvu jako stratég pro evropské a globální trhy a později jako globální akciový stratég a ředitel makroekonomického výzkumu pro Evropu. Od roku 2006 je partnerem firmy. V investičním bankovnictví působí od roku 1985. Před nástupem do Goldman Sachs pracoval také v globální bance HSBC. Loni vydal knihu „Dlouhodobá dobrá koupě“ (v originále The Long Good Buy: Analysing Cycles in Markets) o střídání recesí a boomů na kapitálových trzích.

O autorovi:

Leoš Rousek pracuje je senior researcher v pražském ústředí skupiny Home Credit. V minulosti více než dvě desetiletí působil jako dopisovatel ve střední a východní Evropě pro americký deník The Wall Street Journal, agenturu Dow Jones Newswires a také jako ekonomický analytik v Hospodářských novinách.

Autor: Leoš Rousek

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.