Podpora ANO se v nadcházejících volbách bude lišit napříč regiony. Výsledek Pirátů bude záležet na tom, zda se jim podaří mobilizovat voliče. V případě pražské ODS je zarážející finální fáze kampaně. To říká v rozhovoru pro Info.cz sociolog Daniel Prokop z agentury Median, který popisuje předvolební dynamiku v největších městech České republiky.
Jaká je základní předvolební dynamika?
Dynamiku podpory jednotlivých stran lze usuzovat jen intuitivně, protože ve většině měst existuje jeden seriózní výzkum z přelomu srpna a září. Tedy ten od Medianu a TNS Kantar pro Českou televizi. V Praze ještě jeden od STEM/Marku, který až na dílčí rozdíly, jako je například podpora ČSSD, v zásadě strukturu síly stran potvrdil.
Problém komunálních voleb ve větších městech je, že mají účast mezi třiceti a pětačtyřiceti procenty, měsíc před volbami ji přitom nevylučuje a zvažuje okolo pětašedesátí až pětasedmdesáti procenty voličů. Není to chyba výběru respondentů nebo dotazování. Lidé prostě nedokážou říct, zda půjdou volit. Řada z nich odpadne, protože chybí mobilizační faktory z velkých voleb – tedy kromě billboardů i velká medializace, známé osobnosti, negativní volba, ekonomické a ideové štěpící linie, co zvednou z gauče i lidi, kteří s městem moc nežijí.
Když k nejistotě účasti přičteme to, že je jen třicet až čtyřicet procent lidí si měsíc před volbami jisto výběrem strany, navíc kandiduje řada lokálních subjektů, které voliči pořádně neznají, jsou ty volby dost neodhadnutelné. V roce 2014 jsme pro ČT naměřili Žít Brno potenciál okolo deseti procent, čemuž pár lidí nevěřilo, ale zcela to naplnili. U dalších lokálních stran v těchto klíčových týdnech voliči poznají, že jde o nekompetentní či nějak neprůhledné subjekty, a svůj potenciál naplní minimálně.
Zajímavé jsou trendy a struktury podpory v jednotlivých městech. Třeba v Praze začalo hnutí ANO kampaň výrazně později než ODS a je možné, že se finální rozdíly nakonec sníží. Ale bude záležet na tom, jak dokáží mobilizovat voliče na sídlištích. Není totiž jedna Praha. Hnutí ANO obdrželo před čtyřmi lety v Praze dvaadvacet procent. V centrálních částech metropole ho volilo deset až patnáct procent lidí, avšak v některých sídlištních okrscích na Praze 4, Praze 11 či Černém mostě i třicet až čtyřicet procent.
Hasič, ředitelka školy i asistenti poslanců. Toto jsou kandidáti na post ostravského primátora >>>
Proto ty sousedské večeře na sídlištích, obrovská billboardová kampaň na výpadovkách na sídliště. Otázka je, zda tito voliči půjdou volit – často totiž chodí méně. Ilustrovat to lze na Praze 14. Tam byla minulé obecní volby účast okolo čtyřiceti až padesáti procenty ve vilových čtvrtích, v Kyjích a za rohem v sídlištích Černého mostu a Hloubětína ale jen dvacet až třicet procent. Je ale otázka, zda ty sousedské večeře tady lidi zvednou k urnám, což by asi ANO pomohlo, nebo se na nich jen navečeří.
Jak se liší podpora jednotlivých stran v Praze a jinde?
Tyto volby budou myslím první, kde bude regionální výsledek hnutí ANO hodně odlišný. Voliči už budou stranu hodnotit za to, co vykonala. Volební potenciál ANO v Ostravě je skoro dvojnásobný než v Praze. Takže by nebylo překvapení, kdyby se v Ostravě strana dostala strana nad třicet procent, zatímco v Praze by obdržela mezi patnácti a dvaceti procenty. Nicméně výzkum Medianu a TNS pro ČT probíhal majoritně na konci srpna. A hnutí ANO zahájilo třeba v Praze silnou kampaň až po něm.
Extrémně se liší i podpora KSČM, která by podle výzkumů mohla mít problémy v Praze a v Brně, v Ostravě naopak zůstává relativně silná. Zrcadlově se to samozřejmě týká i pravicových stran – v Praze sice TOP 09 v koalici se STAN a lidovci ve výzkumech příliš nenaplnila očekávání hlavního favorita, ale relativně silná bude. V Ostravě ani nekandiduje.
Existuje téma, které letošním volbám dominuje? Je to bezpečnost, bydlení nebo doprava? Jinak řečeno: na základě čeho se rozhodují voliči, co je podle vašich dat nejvíc trápí? A opět, jak se případně liší priority voličů v Praze a zbytku republiky?
Podle výzkumů Medianu a TNS zveřejňovaných v debatách ČT je to v Praze a v Brně primárně doprava a bydlení. V Ostravě to je mnohem více životní prostředí – tedy znečištění vzduchu, kontaminace půdy a vody průmyslem apod. A také pořád věci jako nezaměstnanost, kriminalita, drogy a soužití s menšinami. Lze ale sledovat, že tyto problémy související se sociálně vyloučenými lokalitami v Ostravě spíše ustupují, a do popředí se dostává právě životní prostředí a i problémy bohatších velkoměst – tedy právě to bydlení a doprava.
V Praze je opravdu extrémní problém bydlení. Ceny bytů vzrostly podle odhadů meziročně asi o čtvrtinu, ceny nájmů o šestinu. Pražané už v roce 2016 dávali za bydlení čtyřiadvacet procent svého rozpočtu, zatímco ve zbytku republiky to bylo okolo dvaceti procent. Což redukuje rozdíl ve vyšších příjmech domácností v metropoli asi o třetinu. A za poslední dva roky se to dále posunulo. Projevuje se to do dalších problémů – Praha má málo bytů pro sociální a podporované bydlení, nedostatek bytů může dlouhodobě zvyšovat nutnost dojezdů za prací ze Středočeského kraje a tedy i zácpy.
Všechny strany se na toto téma zaměřují, byť akcentují jiné typy řešení - zjednodušení stavebních řízení, opravu nevyužívaných bytů či zdanění jejich nevyužívání, regulace AirB´n´B, výstavbu levnějších bytů, či trochu zvláštní nápad ručení za hypotéky, které ale stát už dnes podporuje odpisy, přitom nárůst hypoték musí na druhé straně regulovat ČNB.
Z potenciálů, které agentury Median a TNS zveřejnily na základě šetření pro Českou televizi, se mi situace jeví tak, že hnutí ANO už nemá kam expandovat, hranice třiceti procent se zdá být maximem. Je to tak a proč?
Tak jednoznačně bych to neřekl. Myslím, že budou města, kde se dostanou nad třicet procent. To se může stát tam, kde se ANO chovalo nějak obstojně v zastupitelstvu a při řízení města, je zde oslabená ČSSD (tedy pořád největší konkurent v populaci nad šedesát let), a zároveň zde nejsou silní Piráti a lokální strany, které hnutí ANO ubírají hlasy v populaci mladší. Ostrava je toho příkladem, ale jistě budou existovat další podobné lokality.
