Miliardář Karel Janeček zvažuje svou prezidentskou kandidaturu. Kampaň před volbami by podle něj měla být „o svobodě společnosti, sjednocení lidí a zabránění diskriminace“. Jeden ze zakladatelů finanční skupiny RSJ tvrdí, že Česko i část vyspělého světa směřuje k diktatuře. „Je tu tlak na zásadní omezení svobody slova. Nemyslím nutně legislativně, ale je tu ostrakizace a potlačování vyjádření lidí, že by se neměli veřejně vyjadřovat. Děje se diskriminace lidí za jejich názory,“ uvádí Janeček. Zda je sám očkovaný proti covidu, však říct nechce.
Náš rozhovor jste naplánoval na 13:21. To je nějaké vaše pravidlo, že si dáváte schůzky nikoli v celou, ale ve 21?
Rád používám hezká čísla. Není to o tom, že člověk musí přijít přesně na minutu, ale hezčí je 13:21 než 13:00.
Číslo 21 používáte často i pro názvy svých projektů jako například váš volební systém D21 nebo vaše investorské portfolio nazvané Byznys 21. Byl pro vás rok 2021 nějak zlomový?
Celkově byl tento rok zlomový. Nejen pro Českou republiku.
V důsledku covidu?
Já bych spíš řekl, že covid je důsledek dnešní doby, je to rozbuška změn. Jsme na křižovatce dějin. Řekl jsem to už před pěti lety na Colours of Ostrava, že 21. rok bude zajímavý.
O čem se teď rozhoduje, když jsme podle vás na křižovatce dějin?
O svobodě. O tom, co se stane s celou společností.
Mně nepřijde, že by byly v Česku legislativně ohroženy lidské svobody.
Ten tlak na zásadní omezení svobody slova tu samozřejmě je. Nemyslím nutně legislativně, ale je tu ostrakizace a potlačování vyjádření lidí, že by se neměli veřejně vyjadřovat. Děje se diskriminace lidí za jejich názory.
A nebylo to tak vždy, že nějaké části společnosti se nelíbí to, co říká někdo jiný?
To je v pořádku, ale dnes, když se lidé odváží vyjádřit svůj názor, tak s tím mají problémy třeba v práci. Samozřejmě za komunismu jsme neměli svobodu, ale dnes ta společnost má tendenci směřovat k totalitnímu režimu, k diktatuře ve jménu ochrany zdraví.
Jak tomu tedy chcete zabránit?
Já chci udělat vše, co je v mých silách, abych minimalizoval riziko, že dospějeme k totalitě. Je potřeba, aby lidé v sobě probouzeli odvahu. Pokud budeme odvážnější a víc z nás bude ochotno zvednout hlas a nenechat se omezit a sebrat svou svobodu vyjadřování, tím lépe. Já si uvědomuji, že pro mě je jednodušší se veřejně vyjádřit, než pro lidi, kteří by riskovali svou práci. I proto jsem riskoval své jméno a vystoupil jsem na slavících.
Co říkáte tomu, že někteří lidé cítí omezení své svobody právě kvůli tomu, že v Česku máme nedostatečný počet očkovaných proti covidu, a proto je stále třeba zavádět omezující opatření?
Toto je úplný nesmysl. My víme, že virus přenáší i očkovaní, podle některých studií je ten rozdíl v přenosu nemoci očkovanými a neočkovanými minimální, podle jiných třeba padesátiprocentní. A ti, kteří nejsou očkovaní, jsou hodně omezeni, nemohou ani do restaurace. Jeden z apelů, který bych čekal od vlády, je, aby lidé dbali více na své zdraví, na kvalitu jídla, na životosprávu, na pohyb. Takže lidé by měli více sportovat, ne že se zase zavřou sportoviště a tělocvičny.
Ale covid se přece rozšířil na začátku pandemie v Itálii právě na sportovištích a navíc známe případy, kdy nemoci podlehli i zcela zdraví lidé.
Každý by měl jít minimálně na vycházku, zaběhat si či se otužovat.
Ale to přece nikdo nikomu nezakazoval ani v té nejhorší fázi lockdownu.
Vždyť se přece musela nosit rouška i v lese. I takhle absurdní to bylo. V souvislosti s covidem se skokově zhoršila obezita dětí. Nejsem si vědom jediného apelu z vlády, aby lidé se více starali o své zdraví a posilovali imunitu.
Říkáte, že Česko směřuje k diktatuře. Ale řada zemí ve světě má stejné nebo ještě přísnější omezení kvůli covidu jako třeba Rakousko. Směřuje tedy k diktatuře vedle Česka i část vyspělého světa?
Ano, je tam ta tendence. To riziko tady skutečně je. Vy jste jmenoval Rakousko, úplně šílená situace je v Austrálii. Pak jsou ale země, kde to je úplně jinak. Velká Británie je naprosto svobodná, teď zavedli roušky ve veřejné dopravě.
Ale loni v létě se nemusely nosit roušky ani u nás, byli jsme svobodní, jak říkáte, a pak to řada odborníků kritizovala, že jsme tu situaci podcenili.
Na začátku covidu jsme se semkli, pak přes loňské léto se to podcenilo i kvůli politickým taktikám, ale teď ta situace u nás je úplně mimo. Což neznamená, že třeba v Rakousku je to s povinným očkováním ještě horší. Ale na druhou stranu vidíme, že ve Švýcarsku, kde se vláda chová rozumně, tak dopad na počty nemocných a hospitalizovaných to nemá žádný. V Portugalsku, kde je nejvíce proočkovaných, nakažlivost extrémně stoupá.
Portugalsko má přece jeden z nejnižších počtů lidí s vážným průběhem té nemoci a na tom se nic nemění.
Ano, ta nakažlivost u očkovaných může být o něco kratší. Ale očkovaní mohou mít bezpříznakový průběh, takže s větší pravděpodobností nakazí ostatní. U neočkovaných se projeví nemoc rychleji.
To se rozhodně nemusí projevit rychleji. Z čeho vycházíte?
Mluvím o pravděpodobnostech. Už je teď je zřejmé, že očkování nikdy nemělo šanci udělat tu tečku za covidem.
Covid asi nikdy neskončí, ten tady s námi bude dál. Jde o to, aby lidé neumírali.
Ano, ten s námi tady bude dál a jde o to, aby lidé neumírali. Proto by měli více pečovat o svou imunitu, cvičit a otužovat se. Nemůžeme ale nutit lidi, aby dělali něco proti jejich zdraví. To je přece mimo lidská práva a svobody.
Není. Jak český Ústavní soud, tak Evropský soud pro lidská práva už v minulosti konstatoval, že povinné očkování je naprosto v souladu s ochranou lidských práv a svobod.
Názory jsou různé. Podle mého názoru je to proti právu na život.
Tvrdíte, že očkování není spása této nemoci. Vy sám jste očkovaný?
Ohledně mě, já na tuto otázku nebudu odpovídat, protože to není důležité. Nechci podněcovat další rozdělování společnosti. Já určitě nejsem žádný antivaxer, rozhodně nejsem proti očkování.
Pokud byste nebyl očkovaný, tak byste to asi v kontextu toho, co tvrdíte, neměl problém zveřejnit.
To vůbec z toho nelze vyvodit. Dává smysl očkovat ohrožené skupiny, protože očkování jednoznačně snižuje těžký průběh onemocnění. Ale nemyslím si, že je racionální, aby se očkovali mladí lidé, kteří jsou zdraví, a děti.
V roce 2011 jste založil Nadační fond proti korupci. Máte pocit, že se to protikorupční tažení po těch deseti letech povedlo?
Mohlo to být určitě lepší.
O čem budou prezidentské volby za rok? Byl byste rád, aby jedním z témat byl právě covid?
Nad tím jsem nepřemýšlel. Ale proč by to nemohlo být tématem kandidátů? Bude dobře, když svoboda společnosti, sjednocení lidí a zabránění diskriminace budou témata té kampaně a nebudou se nad tím zavírat oči.
Vykonával Miloš Zeman dobře svou funkci prezidenta?
Je jasné pro nás všechny, že pan Zeman je, hezky řečeno, daleko za zenitem svých výkonností a schopností. Z mého pohledu zvláště to jeho poslední působení pro naši zemi dobré nebylo.
Co čekáte od nové vlády?
Doufám, že nová vláda nás vrátí zpět do proevropského demokratického proudu. A doufám, že tito lidé budou natolik moudří, že svoboda společnosti pro ně bude zásadním tématem. A pevně doufám, že tady nebude tlak na povinné očkování, zejména u našich dětí.
Vy jste řekl, že prezidentskou kandidaturu případně oznámíte v lednu. Pokud to oznámíte, budete sbírat podpisy občanů, nebo senátorů či poslanců?
To je otázka, na kterou teď nemá smysl odpovídat.
Stále si necháváte podíl ve finanční skupině RSJ, díky níž jste zbohatl. Zasahujete ještě nějak do řízení firmy?
Já se v současné době byznysu téměř nevěnuju. Věnuju se už devět let hlavně volebnímu systému D21, který je klíčem k demokracii a záchraně svobody. Věnuju se maximálně i covidu. Co se týče podílových fondů RSJ, tak tam jsem pasivní podílník. Mám důvěru ve správce Libora Winklera.
Co se týče vašich startupových investic v rámci entity Byznys 21, podle čeho zvažujete, do čeho vstoupíte?
Hledám vždy takzvané pozitivní sešikmení, což znamená, že projekt má šanci obrovského úspěchu, byť s menší pravděpodobností, a s poměrně vysokou pravděpodobností může být neúspěšný. Mně nevadí investovat do projektů, které prodělají, ale mají velkou šancí udělat díru do světa. Zároveň je pro mě naprosto nezbytné, aby ty projekty měly pozitivní externality, aby měly společenský přesah. I třeba v komunikaci lidí.
Proto jsem investoval do sociální sítě pro básníky Poetizer. Je tam velký potenciál celosvětového úspěchu. Víme, že algoritmy Facebooku a dalších sociálních sítí jsou nastavené tak, aby maximalizovaly zisk, což implikuje, že rozdělují společnost. Protože aby zaujaly, tak nabízí lidem, to, co odpovídá jejich přesvědčení, a ještě to uvádějí do extrémů. Velké sociální sítě mají tedy velké negativní externality. A právě Poetizer je ukázkou toho, jak by měly vypadat sociální sítě budoucnosti.
Narodil se v Plzni, vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a Carnegie Mellon University v Pittsburghu. Společně s Liborem Winklerem a Václavem Dejčmarem založil finanční skupinu RSJ, která dosáhla významného postavení na trzích zdokonalováním vlastního systému matematických algoritmů pro obchodování s finančními deriváty. V roce 2009 založil Nadační fond Karla Janečka na podporu vědy a výzkumu, který se později přejmenoval na Neuron. V březnu 2011 spolu s pivovarníkem Stanislavem Bernardem a hercem Janem Krausem založil Nadační fond proti korupci. V roce 2016 založil Institute H21, jehož výzkumné oddělení se zabývá vědeckým zkoumáním D21 – Janečkovy metody, která se využívá například ve volebním systému. Je spolumajitelem Centra současného umění DOX v Praze a v roce 2021 obnovil soutěž Český slavík. Je beneficientem svěřenského fondu Trust 21, který spravuje například portfolio Janečkových investic do startupů Byznys 21. |
