Kvalita potravin, a hlavně jejich nedostatek zaviněný klimatickými změnami by daly do pohybu miliony lidí. To jsou klíčová témata, která bude muset EU řešit, míní lídr ČSSD v květnových volbách do Evropského parlamentu Pavel Poc. „Může nastat zásadnější problém, než je současná migrace,“ říká.
Sociální demokracie staví kampaň před eurovolbami na nekvalitních potravinách. Není důležitějším tématem bezpečnost, tedy nelegální migrace, nebo ochrana strategických evropských infrastruktur před podezřelými investicemi?
Všechno to jsou důležitá témata, kterým se budou naši europoslanci nadále věnovat. Ale otázka potravin nemá jen jednobarevné pojetí, kterým je dvojí kvalita toho, co jíme. Souvisí to i s bezpečností. Potravinami se do nás dostává všechno nebezpečné od pesticidů až po antibiotika nebo hormonální látky.
Ale pojem bezpečnost je vnímán trochu jinak.
Spíše v Česku, protože čeština příliš nerozlišuje mezi pojmy security a safety. V ČSSD jsme se dohodli na jednom hlavním tématu kampaně, protože nemůžeme komunikovat všechno. A právě u bezpečných potravin se nám toho protnulo nejvíce. Lidé mají obavy například ze salmonely. Evropa se ale potýká s mnohem závažnějšími onemocněními, ročně zemře v zemích EU jeden a půl milionu lidí na rakovinu. Stoupá také počet cukrovkářů, zvyšuje se neplodnost. Když se bavíme o bezpečnosti, potraviny jsou možná jedním z klíčových témat.
Dojde po volbách k oslabení tradičních evropských stran? Udrží si Evropská lidová strana a socialisté pozice nejsilnějších frakcí?
Domnívám se, že si je udrží, byť k určitému oslabení dojít může. Ukazuje to ale důležitost těchto voleb. Jde o akceschopný parlament. O to, aby v něm bylo jádro, které se dohodne a dokáže čelit různým nebezpečím. Při výrazném posílení radikálů jak nacionalisticky orientovaných, tak protiunijních by to možné nebylo. Nevěřím ale, že se to stane. Tato uskupení neposílí skoro vůbec.
Z čeho vycházíte?
Třeba z toho, jak dopadly minulý měsíc parlamentní volby ve Finsku nebo ve Španělsku, kde zvítězili sociální demokraté. Vnímám i to, jak europoslankyně Le Penová a další politici z tohoto tábora mění rétoriku a už tolik nebrojí proti EU.
Evropské volby začaly. Jejich průběh a následně i sčítání hlasů sledujte prostřednictvím online přenosu >>>
A jakým nebezpečím by měl být Evropský parlament schopen čelit?
Hlavně klimatické krizi, která už nastala. Evropa je ohrožena suchem, její ekosystém má vážné problémy. To je bez debaty i proto, že zmizelo na pětasedmdesát procent hmyzu.
Migrace z Blízkého východu a severní Afriky, která měla vrchol v roce 2015, už není aktuální?
To bych neřekl. Může ale nastat zásadnější problém, kterým by byla klimatická migrace. Při ekonomické migraci brání Evropa svůj blahobyt před lidmi, kteří by chtěli žít podobně jako my. Ale v případě klimatické migrace by už šlo migrantům o život. To je úplně jiná motivace.
Může tomu EU čelit?
Jsem rád, že Evropská komise a všechny ostatní struktury EU docela intenzivně pokračují v posilování vnějších hranic. To je klíčová věc. Myslím, že lekce z migrační krize byla akceptována. Jako člen rozpočtového výboru europarlamentu mohu potvrdit, že finanční prostředky na boj s migrací byly hodně posíleny.
V čem by se mělo fungování EU zlepšit? Souhlasíte s ODS, že unie potřebuje reformu?
Musím se smát, když slyším, že chtějí reformovat EU tak, aby byla dvourychlostní. To je skoro protistátní. Kdybychom měli dvourychlostní Evropu, tak nás to posune na periferii. Hovoří také o přesunech kompetencí. To není debata o meritu věci, ale o jakýchsi podivných strukturálních a personálních změnách.
Takže EU funguje dobře?
My chceme změnit její fungování, ale jinak. Například jednotný trh lze konstruovat dvěma způsoby. Jeden posiluje výnosy firem a druhý je prospotřebitelský. To je rozdíl mezi ODS a námi. My chceme změnit EU tak, aby se při každém rozhodování zdůrazňovalo, že jejím smyslem je zlepšovat životní situaci lidí. Zcela zásadní je odstraňovat nerovnosti. U regionů způsobují vylidňování jedněch oblastí na úkor druhých, v zemích vytvářejí nacionální problémy.
Neměla by se utlumit byrokracie a nejrůznější regulace?
Rozhodování v EU je daleko pružnější než v řadě členských států. Po Česku se pohybuji hodně a vím, že oproti české byrokracii je ta evropská v zásadě legrační. Musím se přiznat, že v kampani občas narazím hlavou do zdi. Prezidentský dvoumandát Václava Klause odvedl v této zemi strašnou práci, stejnou, jakou mají na svědomí toryové ve Velké Británii. Kvůli nedostatku vlastních idejí se začali vymezovat proti EU a země si odhlasovala brexit.
Co říkáte na záměr ANO získat pro českého eurokomisaře nové portfolio vnitřního trhu, průmyslu a podnikání?
Tuto diskuzi musí vést hlavně vláda. Pokud ale teprve nedávno začal premiér Babiš hovořit o tom, že by chtěl pro Česko takto klíčové portfolio získat, je to dost zvláštní. Zdá se, že na to zapomněl.
Jak to myslíte?
Jak znám podobná vyjednávání, už by musel mít nějakou sadu slibů. V opačném případě nemáme šanci vnitřní trh, průmysl a podnikání získat. Obávám se, že Babiš přišel s tímto záměrem pozdě.
S prací eurokomisařky Věry Jourové jste spokojený?
Je pro mě směsí zvláštních postojů. V mnoha případech dokázala pozitivní věci. Podle mého názoru ale strašně selhala v otázce dvojí kvality potravin, byť se to nyní snaží vysvětlovat.
Byl byste pro její případné pokračování ve funkci?
Těžko si mi na to odpovídá. Kdyby pokračovala, bylo by to na jednu stranu dobře, protože práci v Evropské komisi už poznala. Na druhé straně s ní politicky nejsem ve shodě.
Frans Timmermans jako spitzenkandidát, tedy uchazeč o post šéfa Evropské komise za evropské socialisty, se vám zamlouvá?
Není tajemstvím, že europoslanci ČSSD navrhovali a prosazovali Maroše Šefčoviče. Platí ale, že pan Timmermans má naši podporu, protože byl demokraticky zvolen. Je dynamický, dravý, nesmírně pracovitý, a hlavně respektuje dohodnuté věci. Pro nás je nejdůležitější, že souhlasí s našimi programovými prioritami. Jde o odstraňování nerovností, dvojí kvalitu potravin a spravedlivé zdanění. Chceme totiž zvrátit nařízení z roku 2011, podle něhož dceřiná firma odvádí daně v zemi matky.
Kandidáti do eurovoleb: první český celoevropský lídr, staré tváře i mladé pušky a samozřejmě Rath. Více zde >>>
Velké vášně vyvolalo nedávné schválení směrnice o autorském právu. Jaký byl váš postoj?
Bylo to jedno z mála hlasování, kdy jsem ze zdravotních důvodů chyběl.
Dobře, ale názor na to máte.
Rozhodovalo se, zda hlasovat o pozměňovacích návrzích, nebo o směrnici. Byl bych určitě pro úpravy. V opačném případě bych ale hlasoval pro směrnici. Pokud v reálném světě respektujeme autorská práva, pro ten virtuální by měla platit také.
Za ČSSD už letos nekandiduje Jan Keller. Je to proto, že se podle Mepranking.eu hodnotící práci europoslanců umístil téměř až na konci?
Hodnotit práci europoslance podle kvantitativních kritérií je nefér. Nedávno jsem byl vyhodnocen jako třetí nejvlivnější český europoslanec, celkově jsem skončil asi jako čtyřicátý. Neskrývám, že mě to potěšilo, ale nic zvláštního z toho nevyvozuji. Kolega Keller mi bude chybět, nekandiduje ze zdravotních důvodů. Práce europoslance není taková legrace, jak si lidé myslí.
Lze ji objektivně hodnotit?
Těžiště naší práce je legislativa. Jsme placeni za to, aby námi schvalované předlohy byly co nejkvalitnější.
Co byste jako lídr ČSSD považoval za úspěch?
Obhajoba stávajícího počtu čtyř mandátů. Vývoj preferencí nám dává slušnou šanci. Rosteme sice pomalu, ale rosteme.
| Absolvoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, do ČSSD vstoupil v roce 1997. Pracoval na odboru životního prostředí Městského úřadu Mariánských Lázní, v letech 1998 až 2002 byl zástupcem starosty. Následně šest let podnikal. Europoslancem byl poprvé zvolen v roce 2009. Mandát obhájil o pět let později, kdy získal přes 3800 preferenčních hlasů. V Evropském parlamentu je místopředsedou výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin |
