Eurovolby 2019 - Volby do Evropského parlamentu | Eurovolby 2019: Chceme izolovat ANO, říká volební lídr Pirátů | E15.cz

Vše o realitách

Vše o  realitách Vstoupit do speciálu

Chceme izolovat ANO v europarlamentu, říká volební lídr Pirátů Marcel Kolaja

Nguyen Thuong Ly

Piráti v Česku mají poprvé velkou šanci probojovat se do Evropského parlamentu. V průzkumech se pravidelně umisťují společně s ANO a ODS na prvních třech místech. V parlamentu se lídr pirátské kandidátky Marcel Kolaja chce věnovat digitální agendě, ochraně spotřebitele i třeba klimatu. „Nemyslím si, že konkurenceschopnost evropských firem vůči zbytku světa je nějakou dobrou výmluvou pro to, abychom likvidovali planetu,“ míní.

Pirátským cílem je získat ve volbách dvacet procent hlasů. Při rozdělení jednadvaceti mandátů pro Česko se to může přetavit ve tři, ale třeba i šest křesel, bude záležet na tom, kolik stran překročí pětiprocentní hranici. 

Do voleb jdeme s cílem zvítězit a získat alespoň dvacet procent hlasů a pět mandátů v Evropském parlamentu.

A celkově za všechny evropské pirátské strany? 

Záleží na tom, jaký úspěch budou mít ostatní pirátské strany. Myslíme si, že bychom měli mít jeden mandát v Německu. Pak máme želízka v ohni v Lucembursku, Slovinsku, Švédsku a ve Finsku. Šest mandátů za všechny pirátské strany včetně nás považuji za dobrý základ úspěchu.

Neublížila evropským Pirátům nedávná kauza, kdy jediná současná pirátská europoslankyně Julia Reda odešla z německé pirátské strany? Tvrdí, že ji sexuálně obtěžoval jiný člen německé kandidátky Gilles Bordelais. 

Určitě to negativní dopad na německou pirátskou stranu mělo, to není třeba zastírat. Důležité pro českého voliče je to, že sama Julia Reda vyslovila České pirátské straně důvěru a řekla, že nás podporuje. Zcela jasně řekla, že s tím problémem, který má německá pirátská strana, nemají čeští Piráti vůbec nic společného.

Nevíte, koho volit do Evropského parlamentu? Pomůže vám volební kalkulačka

A zůstává Bordelais stále na pirátské kandidátce?

Z určitých administrativních důvodů na té kandidátce skutečně pořád je. V Německu nemůžete jednoduše škrtnout člověka z kandidátky, musíte ji celou zrušit a zvolit znovu, což už nešlo udělat. Já a další lídři pirátských stran, kteří kandidují do Evropského parlamentu, jsme ale společně deklarovali, že nebudeme s panem Bordelaisem spolupracovat, a pokud bude zvolen, nebude součástí naší frakce.

Evropské volby začaly. Jejich průběh a následně i sčítání hlasů sledujte prostřednictvím online přenosu >>>

Co se týče frakce v europarlamentu, jako jedna z mála stran jste stále vágní v rozhodnutí, do jaké z nich se připojíte. Mluvili jste především o Greens/EFA nebo ALDE. Neměli by už voliči vědět, do jaké frakce vás posílají?

To, že si budeme frakci teprve vybírat, může být spíše naší výhodou. Možná budeme u zrodu úplně nové frakce a budeme moci silně promluvit do toho, jaký program bude mít. Současně by se mohla také nabízet příležitost k tomu dostat z liberální frakce, kterou je dnes ALDE a která se pravděpodobně po volbách rozpustí a bude formována jinak, hnutí ANO. My jsme strana liberálního středu a mohla by zde být velká shoda v našich programech. Být v Greens/EFA je pro nás také příležitost. Nevidíme důvod, proč libovolnou z těchto variant dopředu škrtat. Myslím, že je to dostatečně čitelné, chceme být součástí nějaké frakce liberálního středu.

Dvojka Pirátů Markéta Gregorová: Evropská unie se neumí prodat

Můžete být pro evropské partnery zajímavější než hnutí ANO? 

Určitě bude záležet na tom, jak dopadnou evropské volby. Může se stát, že budeme mít společně s ostatními pirátskými stranami nebo i samostatně více mandátů, než má hnutí ANO. Ve chvíli, kdy budeme mít větší vyjednávací sílu, co se týče počtu mandátů, bude možné, že se nám podaří hnutí ANO v Evropském parlamentu izolovat, aby premiér Andrej Babiš nezneužíval svoji pozici ke krytí svých praktik s dotacemi v České republice.

ANO využívá své europoslance k nějakému krytí?

Evropští poslanci pracují ve výborech. Jsou mezi nimi mimo jiné výbory pro rozpočtovou kontrolu a další. Ta možnost tady je. Myslím, že Babiš by měl jednat tak, aby nebylo podezření, že je v konfliktu zájmu a někdo jeho praktiky kryl.

Jak vnímáte systém spitzenkandidátů, tedy hlavních adeptů na šéfa Evropské komise? Evropští zelení mají dva spitzenkandidáty, ALDE představila tým sedmi lidí. Má výběr probíhat tímto způsobem?

To, že k tomu každá frakce přistoupila trochu jinak, ukazuje, že systém volby Evropské komise není úplně usazený a pořád se hledá ideální varianta. Vnímám pozitivně, že už při volbách do Evropského parlamentu jsou frakce transparentnější. Voliči vědí, kdo je jejich kandidát na předsedu Evropské komise.

Souhlasím s tím, že by složení Evropské komise mělo nějakým způsobem odrážet vůli občanů, kterou projevili ve volbách. Nemohu ale vyloučit, že v budoucnosti bude potřeba ten systém upravit.

Bruselská byrokracie je proti české legrační, říká europoslanec Pavel Poc

Hlavním tématem vašeho programu je především transparentnost a digitální trh. Čeho konkrétně chcete v této oblasti dosáhnout? Zvlášť když budete mít pár europoslanců v malé frakci?

Budeme české občany více informovat, co v Evropském parlamentu děláme. Chtěli bychom propojit českou a evropskou politiku tak, aby to dávalo smysl – co se děje v EU, v jakém stavu je legislativa, jakým způsobem to navazuje na legislativu v Česku a jaká je naše vize zapojení České republiky v celém dění. V rovině legislativní vidíme určitý demokratický deficit například v tom, jakým způsobem funguje lobbing v Evropském parlamentu. Sice existuje registr lobbistů, ale myslíme si, že by procesy měly být mnohem transparentnější.

Na české úrovni se nyní připravuje digitální daň pro velké korporace. Podporujete to? Nebo by se mělo počkat na digitální daň na evropské úrovni?

Digitální daň je opravdu potřeba zavést na evropské úrovni. Zavedení této daně na národní úrovni, byť sleduje stejný cíl, je problematické v tom, že nadnárodní korporace s obrovskými obraty a rozpočty si najdou cestu, jak se regulaci vyhnout. Například v České republice mohou prodávat reklamu přes nějakého prostředníka, a tím nenaplňovat limit celosvětových příjmů. Tedy se na ně digitální daň vůbec nebude vztahovat. V prostoru Evropské unie, kde je zhruba půl miliardy potenciálních zákazníků, to jde kontrolovat velmi těžko, nebo spíše vůbec. Proto si myslíme, že je třeba legislativu dělat na unijní úrovni. Pokud k tomu nebude vůle, tak samozřejmě i krok na národní úrovni dává smysl, protože se tím vytváří větší tlak na to, aby to zavedly i ostatní členské země.

Jste pro harmonizaci dalších daní na evropské úrovni?

Obecně podporujeme zavedení společného základu daně z příjmů právnických osob. Je důležité zajistit, aby korporace, které podnikají na evropském trhu, spravedlivě danily v jednotlivých členských zemích. Aby nedocházelo k tomu, že odvedou daně jen v největších členských zemích a země, jako je Česko, ostrouhají. To je to nejdůležitější, na co se musíme při projednávání těchto směrnic zaměřit.

Piráti byli zásadně proti autorské směrnici, kterou jste nazvali cenzurou na internetu. Hodláte zasáhnout do její podoby, až se bude implementovat v Česku?

Naši poslanci se budou snažit, aby dopad směrnice byl co nejmenší. Nejsem schopen v tuto chvíli říct, jak přesně budeme postupovat. To bude předmětem analýz, které budeme v implementačním procesu provádět. Důležitá věc je, že korporace bohužel budou sledovat tu nejhorší implementaci, která bude v nějaké dostatečně velké členské zemi. Uvedu příklad: když Francie a Německo implementují směrnici velmi tvrdě, tak se nebude příliš vyplácet korporacím dělat jiná opatření pro ostatní členské země. Vláda a Poslanecká sněmovna tak musejí přistoupit k implementaci co nejdříve, abychom to byli my, kdo nastaví standard mezi členskými zeměmi.

V Evropě se pomalu začíná vyplácet stavět solární parky bez pomoci státu

Český byznys je hodně obezřetný vůči klimatickým dohodám nebo třeba závazku bezuhlíkaté ekonomiky do roku 2050. Jak k tomu hodláte přistupovat?

Je důležité si uvědomit, že problém s klimatickou změnou je reálný. My se zavazujeme k tomu, abychom skutečně naplňovali kritéria pařížské dohody. Evropa už udělala hodně pro to, aby byla světovým lídrem v oblasti ochrany planety. Když uzavíráme mezinárodní dohody se zeměmi mimo evropský kontinent, měli bychom klást důraz i na ochranu životního prostředí ze strany dotyčného státu.

Podnikatelé říkají, že jsou ochotni dohodu naplňovat, ale kritizují neustále změny v legislativě. Také se bojí nižší konkurenceschopností evropských firem.

Zpřísňování je důsledkem toho, že chceme dohodu naplnit. Technologicky bychom s tím neměli mít problém. Neexistuje moc obhajitelných důvodů, proč bychom neměli pařížskou dohodu dodržovat. Jediným problémem je to – a v tom český i evropský byznys chápu —, aby se Česká republika nestala nekonkurenceschopnou kvůli tomu, že na ni budou platit nějaká striktní opatření týkající se životního prostředí.

Planetu ale máme jenom jednu. Chceme proto jít cestou rozšiřování standardu ochrany klimatu i mimo evropský kontinent, a tím zvýšit konkurenceschopnost českých a evropských firem. Nemyslím si, že konkurenceschopnost je nějakou dobrou výmluvou pro to, abychom likvidovali planetu.

České firmy digitální daň mine

A myslíte si, že je Česko schopné dosáhnout bezuhlíkaté ekonomiky do roku 2050?

Minimálně je dobré si tento cíl stanovit a usilovat o jeho naplnění.

Evropské země ale volají i po bezjaderné ekonomice.

Různé členské země mají různý energetický mix a myslím si, že EU by to měla respektovat. Každá členská země má různé výchozí podmínky. Obecně bychom měli usilovat o to, abychom co nejvíce energie vytvářeli z obnovitelných zdrojů. Primárním cílem by mělo být limitování využívání fosilních paliv. V některých členských zemích v současnosti neexistuje jiná cesta než užívat jádro. Byť jsem si vědom rizik, která jsou spojena s jádrem, je třeba ho brát jako jednu z alternativ k fosilním palivům.

Marcel Kolaja (38)
Vystudoval Fakultu informatiky Masarykovy univerzity v Brně. Je počítačovým odborníkem, který se zabývá svobodným softwarem a autorským právem na jednotném digitálním trhu. Členem České pirátské strany je od roku 2010. Pokud bude letos zvolen do Evropského parlamentu, bude se jednat o jeho první politickou funkci. Do eurovoleb už neúspěšně kandidoval z druhého místa za předsedou strany Ivanem Bartošem v roce 2014, kdy strana těsně nepřekonala pětiprocentní hranici.

ONLINE Eurovolby 2019: Válka o české „blafy“. Babiš to schytal po nákupech. Více zde >>>

 

Volby do Evropského parlamentu 2019

Obecné info Průzkumy Kandidáti Europoslanci Voličský průkaz Příští volby

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců, přičemž souhrnně si Evropané zvolí 705 europoslanců. Volí se poměrným systémem, v němž je nutnou podmínkou pro vstup strany do europarlamentu zisk minimálně pěti procent hlasů.

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!