Sociální práva zůstanou prioritou EU i po volbách, věří eurokomisařka

Belgická komisařka Marianne Thyssenová

Belgická komisařka Marianne Thyssenová Zdroj: ČTK

Evropská komise
Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker
3
Fotogalerie

Květnové volby do Evropského parlamentu se blíží, vedení EU však v aktivitě neustává. Eurokomisařka pro zaměstnanost a sociální záležitosti Marianne Thyssenová věří, že europarlamentem ještě během jejího funkčního období úspěšně projde směrnice, která má zlepšit postavení lidí s neplnohodnotnými pracovními úvazky. Politička současně na bruselské konferenci Future of Work vyjádřila naději, že sociální práva zůstanou prioritou Evropské komise i po její obměně.

Klasické úvazky s osmihodinovou pracovní dobou už dávnou nejsou jedinou formou zaměstnání a právě na popsané trendy se stávající vedení EU mimo jiné zaměřuje. Uvedená směrnice by například ukládala zaměstnavateli povinnost s dostatečným předstihem stanovit, v jakém čase může po pracovníkovi požadovat jeho služby. To má prý vést k pravidelnějšímu životnímu rytmu v případě lidi s volnou pracovní dobou, kteří jsou povoláváni nárazově.

Evropské volby začaly. Jejich průběh a následně i sčítání hlasů sledujte prostřednictvím online přenosu >>>

Legislativa by navíc těmto pracovníkům přiznala právo upsat se na více různých úvazků naráz. Zároveň by měla zastropovat zkušební dobu na šest měsíců či zakázat finančně se podílet na školení nutném pro výkon zaměstnání. Pracovníci by navíc měli právo požádat o přeřazení na „stabilnější“ pozici a dostat písemnou odpověď.

Zavádění nejen výše uvedených opatření v oblasti pracovního práva má s členskými státy koordinovat i nová instituce – Evropská agentura pro pracovní záležitosti. „Mohla by začít fungovat již koncem letošního roku,“ sdělila Thyssenová.

Celkem 40 procent pracovníků v členských státech EU se podle ní živí jako živnostníci nebo spoléhají na uvedené atypické pracovní úvazky. Eurokomisařka zároveň zdůraznila, že prakticky stejné části evropské populace chybějí základní digitální dovednosti. Právě ty jsou prý hlavním předpokladem k tomu, aby jednotlivé země obstály v éře digitální ekonomiky.