O funkci prezidenta USA se zatím kromě Trumpa uchází tři republikáni, demokratické pole prořídlo na dvanáct aktivních kandidátů. Další uchazeči kandidují za méně známé strany či jako nezávislí.
Primární volby, takzvané primárky, odstartují u republikánů i demokratů 3. února 2020 v Iowě. Ve zdlouhavém řetězci trvajícím do června budou zvoleni koneční kandidáti stran, kteří se pak střetnou o post šéfa Bílého domu v listopadové bitvě. Volby v Americe jsou specifické v tom, že prezident USA není vybírán přímo občany, ale rozhodují o něm volitelé, které vybírají občané.
Každý stát má určitý počet volitelů, který kopíruje počet kongresmanů. Z tohoto hlediska patří mezi nejdůležitější státy Kalifornie, která má 55 volitelů, dále Texas, Florida a New York. Pouhými třemi voliteli naopak disponují například Aljaška, Montana, Delaware a Vermont.
Volby v USA tak v konečném důsledku rozhodne 538 volitelů, vítěz jich na svou stranu potřebuje získat 270. Vzhledem k složitosti systému se může stát, že je prezident USA zvolen menšinou hlasů, což bylo předmětem ostré kritiky po minulém souboji Donalda Trumpa s Hillary Clintonovou. Budoucí šéf Bílého domu bude slavnostně inaugurován 20. ledna 2021. Už nyní se prodávají lístky na ceremoniál, jejich cena se pohybuje od 700 dolarů do devíti tisíc.
Demokratičtí kandidáti s největší šancí bojovat o prezidentské křeslo:
Těžká váha mezi demokratickými kandidáty je původní profesí právník, v politice se však pohybuje od sedmdesátých let 20. století. Dosavadním vrcholem jeho kariéry je funkce viceprezidenta USA, kterou zastával od roku 2009 do ledna 2017, tedy v éře prezidenta Baracka Obamy. Sám už se pokusil stát se prezidentem dvakrát.
Šestasedmdesátiletý Biden jde do voleb se smělými plány. Chce posílit roli USA na globální scéně a zvýšit ochranu pro pracující s nižšími příjmy. Zároveň se ale také hodně zaměřuje na střední třídu. "Tuto zemi nevybudovali bankéři z Wall Street, výkonní ředitelé a manažeři hedgeových fondů. Byla vybudována americkou střední třídou," tvrdí.
Biden je znám vůli vyjednávat s republikány a věří, že centrismus je cesta k porážce Donalda Trumpa. Možná proto ho nynější prezident USA považuje za tak nebezpečného soupeře. V současnosti se vyšetřuje, zda se Trump pokusil vydírat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby ho přiměl k stíhání Bidenova syna Huntera v souvislosti s jeho působnosti v ukrajinské energetické firmě.
Někdejší starosta New Yorku (2002 až 2014) a zakladatel tiskové agentury zaměřené na informace z byznysu do boje o Bílý dům oficiálně vstoupil až v závěru listopadu.
Jeden z nejbohatších lidí světa o kandidatuře na prezidenta uvažoval už před čtyřmi lety, nakonec ale podpořil Hillary Clintonovou. Už tehdy ostře kritizoval pozdějšího vítěze voleb Donalda Trumpa, jehož označil za "nebezpečného demagoga". A prezidenta nešetří ani dnes. "Nemůžeme si dovolit další čtyři roky lehkomyslného a neetického počínání prezidenta Trumpa," řekl zakladatel finančního a mediálního impéria.
Elizabeth Warrenová ČTK
Sedmdesátiletá Warrenová je jednou z největších favoritek voleb v USA. Kandidátka se nejdřív živila jako profesorka práva, od roku 2013 je senátorkou za Massachusetts. V Obamově administrativě se věnovala ochraně práv spotřebitelů v oblasti finančního sektoru, s důrazem na hypotéky a další formy půjček.
O funkci prezidenta USA se uchází se záměrem provést „velké, strukturální změny, které by přinesly více moci obyčejným, pracujícím Američanům na úkor korporací a bohatých elit“. Dlouhý seznam jejích plánů zahrnuje daň pro bohaté, zrušení dluhů ze studentských půjček a poplatků na univerzitách či rozbití technologických gigantů, jako jsou Amazon, Apple, Google a Facebook. „Máme tyto obří korporace, které si myslí, že mohou každého převálcovat,“ uvedla na jejich adresu.
Je zajímavé, že senátorka s takto radikálními plány nebyla vždy demokratkou, až do roku 1996 byla zaregistrovaná u republikánů. Warrenovou provází drobný skandál. Prezident Donald Trump jí předhazoval, že se k povzbuzení své kariéry hlásila k indiánskému původu své rodiny a zpochybňoval jej. Politička si nechala provést test DNA, čímž ovšem popudila původní Američany.
Demokratický socialista a progresivista Sanders v mládí vyzkoušel řadu povolání, ale už od studií byl aktivista, kterého to táhlo k politice. Zasazoval se za rovná práva pro černochy a účastnil se také protestů proti válce ve Vietnamu. Jednu dobu byl členem menší strany a poté v Kongresu dlouho působil jako nezávislý. V uplynulých volbách se pokusil stát se prezidentem USA.
Z výše uvedeného je patrné, že jde do klání s poměrně radikálními plány, které mají co nejvíce změnit samotný americký systém. Mezi jeho ústřední témata patří zdravotní péče pro všechny, minimální mzda patnáct dolarů za hodinu či zrušení školného na univerzitách. "V nejbohatší zemi v historii světa, musí být základním právem každého Američana mít bezpečný, obstojný, dostupný domov," tvrdí dále. Brojí také proti nejbohatším a z prezidentské kampaně chce vyloučit vliv "velkých firemních peněz“.
Osmasedmdesátiletý Sanders patří mezi nejznámější kandidáty, kteří se chtějí postavit Donaldu Trumpovi. Jeho nevýhodou však je, že jeho plány jsou těžko přijatelné i pro některé demokraty. V zemi, kde se hodně dbá na kondici prezidentských kandidátů, je pro něj také výrazným hendikepem, že ho na začátku října postihl infarkt.
Pete Buttigieg
Starosta města South Bend v Indianě a někdejší příslušník amerického námořnictva, který sloužil v Afghánistánu, je demokratickým kandidátem, jenž se v průzkumech pohybuje hned za nejsilnější trojicí. Buttigieg má evropské kořeny, jeho otec se do USA přistěhoval z Malty.
Sedmatřicetiletý politik vzbudil pozornost zveřejněním pojednání, v němž demokratům radí, jak se mají vzpamatovat z volební porážky, kterou jim v roce 2016 uštědřil Donald Trump. V kampani se snaží využít svého mládí a nabádá ke generační změně. Ve svém programu klade kromě tradičních demokratických témat důraz také na boj s klimatickými změnami či se závislostí mnoha Američanů na opioidech."Tato krize je důsledkem mnoha let zanedbání ze strany našeho politického vedení," tvrdí Buttigieg.
Pokud by se mladý demokrat skutečně stal prezidentem USA, musela by se americká veřejnost obejít bez první dámy. Pete Buttigieg se netají tím, že je gay. Do Bílého domu by se s ním stěhoval jeho manžel, učitel Chasten Glezman.
Podnikatel, právník a filantrop nepatří mezi nejnadějnější demokratické kandidáty. Kdyby se však nakonec přece jen stal prezidentem USA, šlo by o jeho první volenou funkci. Yang se narodil ve státě New York a žije na Manhattanu, oba jeho rodiče však v šedesátých letech do USA imigrovali z Tchaj-wanu.
Čtyřiačtyřicetiletý absolvent práv, ekonomie a politologie by rád v Bílém domě zužitkoval zkušenosti ze své neziskové organizace, která se soustředí na vytváření pracovních míst v problémových městech. Ústředním bodem jeho kampaně je myšlenka univerzálního základního příjmu ve výši tisíc dolarů měsíčně. "To umožní všem Američanům zaplatit své účty, vzdělávat se, začít podnikat, být více kreativní, zůstat zdravý, stěhovat se za prací, trávit čas dětmi, starat se o milované a mít skutečný podíl na budoucnosti," uvádí na své oficiální stránce.
Přes své omezené šance uspět v primárních volbách, má demokrat na internetu oddané fanoušky, kterým se přezdívá "Yang Gang". Vytvářejí písně a hudební videa na podporu jeho kandidatury.
Původní profesí právnička a senátorka se stala první ženou, která byla do této funkce zvolená za Minnesotu. Z evropského pohledu je tato spíše okrajová kandidátka zajímavá svými slovinsko-švýcarskými kořeny. Ve svém domovském státě je poměrně populární a mohla by mít vliv i na voliče dalších států amerického středozápadu.
Řadí se k umírněnému křídlu strany a přijatelnost demokratického kandidáta i pro republikány považuje za cestu k porážce Donalda Trumpa. Mezi její hlavní témata patří dostupnost zdravotnické péče. Volá také potom, aby všechny americké rodiny měly spravedlivý podíl na prosperitě země. Nezajímá se jen o domácí záležitosti. Tvrdí, že USA mají konzistentně stát za svými zahraničními spojenci. "Musíme respektovat naše frontové vojáky, diplomaty a zpravodajce, kteří tam venku každý den riskují své životy pro naši zem a zaslouží si lepší zahraniční politiku než po tweetech," řekla s narážkou na současného prezidenta.
Jejím osobním tématem kvůli otcově alkoholismu je pak boj proti závislostem. Devětapadesátiletá Klobucharová má na kontě skandál týkající se toho, že je údajně příliš tvrdá na svůj tým a asistenty ponižuje.
Patří mezi nejmladší demokraty, kteří se ucházejí o funkci prezidenta USA a je spíše kandidátkou do počtu. Gabbardová je armádní veteránkou, která sloužila jakožto zdravotnice v Iráku. Nyní je členkou Sněmovny reprezentantů za Havaj.
Stejně jako řada dalších demokratických kandidátů volá po dostupnější zdravotnické péči, ochraně životního prostředí a je advokátkou ženských práv. Její zkušenosti z armády patrně formovaly její postoj k zahraniční politice, která patří mezi klíčová témata kampaně Gabbardové. Míní, že ruská, íránská či severokorejská hrozba jsou zbytečně zveličovány. V roce 2017 se setkala se syrským prezidentem Bašárem Asadem. Je přesvědčena, že Spojené státy by měly ostatní země co nejméně ovlivňovat. "Tak přestaneme plýtvat našimi zdroji a životy na změny režimů," podotýká.
Osmatřicetiletá Gabbardová se v raném mládí věnovala bojovým uměním, je veganka a hinduistka. Tvrdí, že její politická kariéra dodává naději všem mladých hinduistům, kteří vidí, že mohou otevřeně praktikovat svoji víru.
