Minimální zálohy živnostníků na zdravotní pojištění se zvýší o téměř dvě stovky

Lékařka

Lékařka Zdroj: profimedia

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Ilustrační foto
5
Fotogalerie

Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti musí být placeny vždy alespoň minimální měsíční zálohy na zdravotní pojištění. Ty se pro rok 2019 opět zvyšují, oproti předchozímu roku o 184 korun.

Osoby samostatně výdělečně činné platí měsíční zálohy na zdravotním pojištění do osmého dne následujícího měsíce. Výše měsíční zálohy závisí na dosaženém hrubém zisku v minulém kalendářním roce. Zálohy vybírají jednotlivé veřejné zdravotní pojišťovny, například Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP).

Minimální měsíční záloha v roce 2019

Částka minimální měsíční zálohy se vypočítá z průměrné mzdy stanovené ministerstvem práce a sociálních věcí. Průměrná mzda se přitom stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu za rok 2017 a přepočítacího koeficientu. Všeobecný vyměřovací základ za rok 2017 je částka 30 156 korun a příslušný přepočítací koeficient 1,0843.

  • Průměrná mzda je tedy 32 699 korun (30 156 korun x 1,0843).

Tip: Stáhněte si chytré formuláře daňového přiznání, včetně přehledů pro ZP a OSSZ >>>

Minimální měsíční záloha na zdravotní pojištění je potom 13,5 procenta z poloviny průměrné mzdy, pro rok 2019 tedy 2 208 korun (32 699 korun x 50 procent x 13,5 procenta). Oproti roku 2018 se tedy minimální měsíční záloha zvyšuje o 184 korun. Maximální částka měsíční zálohy se nestanovuje, neboť u zdravotního pojištění není zavedený maximální vyměřovací základ, jako je tomu u sociálního pojištění.

Speak Visually. Create a presentation with Visme

Zdravotní pojištění a vedlejší činnost

Osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost musí novou vyšší zálohu zaplatit poprvé za leden 2019, tedy do osmého února 2019. Osoby samostatně výdělečně činné vykonávající vedlejší samostatnou činnost nemusí dodržet minimální měsíční zálohu.

Měsíční záloha odpovídá skutečně dosaženému hrubému zisku a může činit například 400 korun měsíčně. Zaměstnanci přivydělávající si vedlejší samostatnou výdělečnou činností měsíční zálohy neplatí vůbec a zdravotní pojištění doplatí za celý rok jednorázově dle skutečně dosaženého hrubého zisku.

Vyšší zálohy: Kdy se poprvé platí?

Praktický příklad 1)

Živnostník Kučera platí v roce 2018 minimální měsíční zálohu na zdravotní pojištění ve výši 2 024 korun. Za leden 2019 však bude muset zaplatit již novou vyšší měsíční zálohu ve výši 2 208 korun.

Kalkulačky pro výpočet dávek a příspěvků najdete na stránkách Finexpert.cz ZDE >>>

Praktický příklad 2)

Živnostník Kučera odevzdal v březnu 2018 přehled o příjmech a výdajích, ve kterém byla spočítána měsíční záloha dle dosaženého hrubého zisku ve výši 3 360 korun. Poprvé zálohu ve výši 3 360 korun zaplatil začátkem dubna za březen. Zálohu ve výši 3 360 korun bude pan Kučera platit až do odevzdání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2018.

Praktický příklad 3)

Zaměstnanec Pokorný si přivydělává samostatnou výdělečnou činností. Za rok 2017 dosáhl hrubého zisku 110 tisíc korun. Přehled o příjmech a výdajích za rok 2017 odevzdal v březnu 2018 a jednorázově doplatil zdravotní pojištění ve výši 7 425 korun (110 tisíc korun x 50 procent x 13,5 procenta). Během roku 2018 neplatí živnostník Pokorný zálohy na zdravotní pojištění. Hrubý zisk za rok 2018 bude opět 110 tisíc korun a v březnu 2019 odevzdá přehled o příjmech a výdajích a jednorázově doplatí zdravotní pojištění ve výši 7 425 korun (110 tisíc korun x 50 procent x 13,5 procenta).

Zdravotní pojištění a cizinci

Povinnost hradit veřejné zdravotní pojištění platí i pro cizince s trvalým pobytem v Česku, a to dnem získání trvalého pobytu na území České republiky, v rámci EU při tom platí institut jednoho pojištění. Cizinci bez trvalého pobytu v Česku ze zemí EU, Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska mohou být účastni na veřejném zdravotním pojištění při splnění legislativních podmínek, např. z důvodu zaměstnání.

Pokud nemohou mít cizinci veřejné zdravotní pojištění, musí použít komerční zdravotní pojištění. Zdravotní pojištění nemusí platit státní pojištěnci, za které platí zdravotní pojištění stát, např. příjemci jakéhokoliv důchodu.

Pokud však důchodci pracují na standardní pracovní smlouvu, tak za ně platí zdravotní pojištění stát a ještě je jim zdravotní pojištění standardně odvedeno z hrubé mzdy jako ostatním zaměstnancům (4,5 procenta je sraženo zaměstnanci z hrubé mzdy a dalších 9 procent za něho odvádí zaměstnavatel). U pracujících důchodců však nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ.