Babiš má smůlu, do kampaně už nemůže dát tolik peněz. Kolik utratí ostatní?

Andrej Babiš

Andrej Babiš Zdroj: anna vackova E15

Andrej Babiš
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Bohuslav Sobotka
Bohuslav Sobotka
6
Fotogalerie

Předvolební kampaně letos potrvají déle než před čtyřmi lety, kdy se volby konaly předčasně. Některé strany kvůli tomu zvýší svůj rozpočet.

Největší politické strany hodlají utratit za blížící se předvolební kampaně desítky milionů korun. Chtějí si na ni sjednat i řadu reklamních a PR agentur a s nimi nyní intenzivně vyjednávají.

Zatím největší eso mají sociální demokraté. Najali poradce z americké agentury STG, která pomohla dvakrát vyhrát prezidentské volby Baracku Obamovi a radili i Hillary Clintonové, byť ta klání o nejvyšší americký úřad těsně prohrála.

Strany mohou nově utratit jen 90 milionů korun, na což bude dohlížet letos v lednu nově vytvořený Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran. „Částku 90 milionů korun, kterou nám ukládá zákon, nepřekročíme. I tuto volební kampaň budeme financovat prostřednictvím transparentního účtu, který bude dohledatelný na našem webu,“ říká mluvčí ČSSD Michal Kačírek. Volebním manažerem se poněkud překvapivě stal starosta Náchoda a poslanec se zkušenostmi z byznysu Jan Birke.

Podle předvolebních průzkumů zatím nejsilnější strana v čele s ministrem financí a miliardářem Andrejem Babišem zatím nemá odhad, kolik na volby vynaloží. Před čtyřmi lety to bylo celkem 120 milionů korun, což jí ale nyní zákon již nedovoluje.

„Tyto volby jsou pro nás nejdůležitější, ale bereme to z druhé strany. Nyní Andrej Babiš a jeho kolegové spolu s experty pracují na programu. Až jej budeme mít, začneme řešit, kdo bude kampaň dělat a kolik bude stát,“ uvedla mluvčí ANO Lucie Kubovičová.

Opoziční TOP 09 dá na kampaň asi 60 milionů korun, tedy zhruba stejně jako před čtyřmi lety. „V současné době jednáme o doplnění a posílení našeho volebního štábu. Do konce ledna také padne rozhodnutí, kdo bude funkci hlavního volebního manažera zastávat,“ podotkla mluvčí strany Martina Macková. „Na kampani hodláme spolupracovat se specializovanými agenturami i jednotlivci, ale jejich úplný seznam jsme dosud neuzavřeli,“ dodala.

Lidovci hodlají utratit za kampaň nejvýše 27 milionů korun. „Nevěříme, že má smysl oblepit billboardy celou zemi, a nemáme neomezené zdroje jako někteří konkurenti. Tohle je částka, která nám umožní dostatečně občanům představit náš program a kandidáty,“ podotýká mluvčí KDU-ČSL Petra Hrušová.

Hlavním volebním manažerem bude Petr Pachta, který stejnou funkci zastával i při nedávných krajských a senátních volbách. „Vždycky spoléháme především na vlastní zdroje a posilování interního týmu strany. Spolupráci s externími dodavateli teprve zvažujeme a vybíráme,“ poznamenala mluvčí.

Rozpočet pro letošní volby naopak zvýšila KSČM na 30 milionů korun. „Je to více, než jsme vynaložili na volby v roce 2013, protože tehdy šlo o předčasné volby, kdy byly zkrácené lhůty, a tudíž i méně času na kampaň,“ uvedla mluvčí komunistů Helena Grofová.

Přípravu volební kampaně řídí místopředseda strany Jiří Dolejš. „K zajištění kampaně, na výrobu i distribuci předvolebních materiálů, zajištění inzerce v tisku i na internetu a další má KSČM uzavřenou rámcovou smlouvu s (dceřinou) společností Futura,“ dodala.

Hospodaření stran (miliony korun)

ČSSD

Výdaje na kampaň 2013: 87

Předpokládané výdaje na kampaň 2017: max 90

Státní příspěvek za volby 2013: 101,7

Státní příspěvek celkem za období 2013 až 2016: 658,6

Náklady 2015: 147,5

Hospodářský výsledek 2015: 27

ANO

Výdaje na kampaň 2013: 120

Předpokládané výdaje na kampaň 2017: ?

Státní příspěvek za volby 2013: 92,7

Státní příspěvek celkem za období 2013 až 2016: 291,1

Náklady 2015: 44,8

Hospodářský výsledek 2015: 26,9

KSČM

Výdaje na kampaň 2013: 13

Předpokládané výdaje na kampaň 2017: 30

Státní příspěvek za volby 2013: 74,1

Státní příspěvek celkem za období 2013 až 2016: 402,3

Náklady 2015: 117,1

Hospodářský výsledek 2015: 22,2

TOP 09

Výdaje na kampaň 2013: 50

Předpokládané výdaje na kampaň 2017: 60

Státní příspěvek za volby 2013: 59,6

Státní příspěvek celkem za období 2013 až 2016: 239,5

Náklady 2015: 31,5

Hospodářský výsledek 2015: 15

KDU-ČSL

Výdaje na kampaň 2013: 34

Předpokládané výdaje na kampaň 2017: 27

Státní příspěvek za volby 2013: 33,7

Státní příspěvek celkem za období 2013 až 2016: 200,4

Náklady 2015: 50

Hospodářský výsledek 2015: 23,3

ODS

Výdaje na kampaň 2013: 38

Předpokládané výdaje na kampaň 2017: 70-80

Státní příspěvek za volby 2013: 38,4

Státní příspěvek celkem za období 2013 až 2016: 313,2

Náklady 2015: 85,3

Hospodářský výsledek 2015: 27


Ubývá billboardů, říká reklamní expert

Ještě před lety to měly politické strany celkem jednoduché – nakoupily billboardy a inzeráty v novinách, vymyslely pár hesel a šly do voleb. Nyní jsou voliči pod výrazně vyšším tlakem informací včetně těch lživých, říká expert na reklamu a prezident Asociace českých reklamních agentur Pavel Brabec.


Pavel Brabec, prezident AČRAPavel Brabec, prezident AČRA|Repro Strategie (Martin Pinkas)

Mění se podoba či forma českých předvolebních kampaní?

Určitě se klade větší důraz na komunikaci na sociálních sítích. Dnešní volič konzumuje denně informace z desítek zdrojů a informačních platforem. Ještě před několika lety byla situace mnohem jednodušší: pustili jste si večer televizi, přečetli noviny u polívky a cestou z oběda jste minuli nějaký ten billboard.

Teď je to větší problém. Denně konzumujeme tisíce marketingových informací a náš mozek je vystavený mimořádnému mediálnímu ataku polopravd a lží včetně těch politických. Mimořádně tak roste role veřejnoprávních médií, která by měla být nestranná a profesionální. To samozřejmě někomu může velmi vadit.

Dělají strany z hlediska marketingu a reklamy nějaké zásadní chyby?

Dělají je víceméně pořád stejné: všichni zapomínají na to, že ta jejich „kampaň“ vlastně probíhá permanentně a občan – volič si vytváří názor neustále a průběžně. Ta „horká“ část kampaně už nedokáže tak zásadně zamíchat procenty. Proto je velmi nebezpečné, že některá média jsou pod vlivem politiků nebo jsou jimi přímo ovládána.

I když si to třeba nechcete připustit, všechna naše rozhodnutí – komerční, voličská i osobní – jsou realizována ve velké většině díky médiím. Je nebezpečné, když se mainstream stává monostreamem.

Využívají politické strany nějaké nové formy prezentace či nová média?

Ano, pomalu se to učí. Ubylo vyfocených hlav na billboardech a placených inzertních stran s volebními výkřiky. Mnohem účinnější je příběh, přímé oslovení cílové skupiny a interaktivní komunikace. Jde z toho také někdy strach. Souboj Trumpa a Clintonové je třeba ukázkou toho, jak může ovlivnit veřejnost masivní (i lživá) komunikace na sociálních sítích. 


ČSSD má nejvíc peněz od státu i největší strach

Politické strany ve svém hospodaření stále více spoléhají na peníze od státu. Členů, a tedy i členských příspěvků ubývá. Jestliže například v roce 2012 měli sociální demokraté 23 802 členů, o tři roky později to bylo už jen 21 501. Ještě výraznější je tento trend tradičně u komunistů. Úplně nejhůře je na tom ale ODS. Od roku 2014 do loňska se její členstvo smrsklo z 21 074 na 14 123 lidí, když v roce 2010 jich bylo ještě přes 30 tisíc.

Kolem čtyř pětin všech příjmů stranických pokladen tak loni tvořily státní příspěvky. U hnutí ANO šlo o 81 procent, u ČSSD téměř o 87 procent. Za poslední čtyři roky dostala od státu nejvíce ČSSD, konkrétně 658 a půl milionu korun, následovala KSČM se 402 miliony, třetí byla ODS s 313 miliony.

Nad ČSSD se ovšem současně vznáší také největší finanční hrozba. Prohraný soudní spor s nedávno zesnulým advokátem Zdeňkem Altnerem ji může přijít na 337 milionů korun, a strana kvůli exekuci nemůže nakládat s Lidovým domem. ČSSD navíc splácí úvěr 220 milionů z listopadu 2012 od Fio banky. Ručí za něj Lannovým palácem v centru Prahy. Strana byla po minulých volbách ve ztrátě 35 milionů, do plusu se dostala až předloni.

Největší zátěží pro stranické pokladny byla kampaň před sněmovními volbami v roce 2010, kdy jen výdaje partají na reklamu přesáhly miliardu korun. Při posledních parlamentních volbách v roce 2013 se strany uskrovnily. Nejvíce na ně vydalo hnutí ANO, konkrétně 120 milionů korun, což ho ve volebním roce dostalo do ztráty 58 milionů. Kladný výsledek hospodaření stejně jako sociální demokracie zaznamenalo až předloni.

Nejvíce změnila v posledních letech své hospodaření ODS. Dříve dominantní strana české pravice po posledních parlamentních volbách musela šetřit – kvůli horším volebním výsledkům i rychlému odlivu členů. Zatímco v nevolebním roce 2011 měla podle výroční zprávy náklady 241 milionů, v roce 2015, rovněž nevolebním, stál provoz strany už jen 85 milionů.