Navzdory nižším valorizacím důchodů nebo zpřísnění podmínek pro předčasný odchod na odpočinek, tedy úsporným opatřením prosazeným letos vládou, bude penzijní systém i nadále tížit výrazný schodek. Návrh zákona o státním rozpočtu na příští rok předpokládá, že dosáhne 49 miliard korun. Takový má být rozdíl mezi vybraným sociálním pojistným a částkou nutnou na celoroční výplaty důchodů pro 2,8 milionu seniorů, vdov, vdovců či invalidů. Oproti letošku klesne deficit o dvacet miliard. Chybějící peníze si stát bude muset půjčit.
„Vysoký deficit na úrovni kolem padesáti miliard korun bude dán také demografickým vývojem a tím, že do důchodu začínají odcházet populačně silné ročníky,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Dodal, že pokračující nízká nezaměstnanost a nárůst počtu pracovníků z Ukrajiny systému naopak nahrávají.
Podle údajů rezortu práce bylo v polovině roku výdělečně činných přes sto tisíc ukrajinských uprchlíků. Devět z deseti platilo sociální a zdravotní pojištění, před rokem jich nebylo ani pět z deseti. Přesto odvedli státu osm miliard korun. Za letošek by se celková suma zaplacená zaměstnanými Ukrajinci i těmi, kteří pracují na dohodu, měla přiblížit dvěma desítkám miliard.
„Deficit důchodového systému bude nižší než v roce 2023, přesto bude vysoký. Přijímáme legislativní změny, aby se postupně v průběhu dalších let přiblížil rovnováze,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Jurečkův úřad má podle plánu státních financí příští rok hospodařit s 926,5 miliardy korun, o 27,1 miliardy více než letos. Na penze pošle 689,7 miliardy, suma oproti letošku o necelých dvacet miliard vzroste.
Strašák v podobě zrušené valorizace
Poslanec opozičního hnutí ANO Aleš Juchelka se při projednávání rozpočtu na sněmovním sociálním výboru pozastavil nad tím, kde kabinet vezme zhruba 19 miliard korun, pokud Ústavní soud z podnětu ANO zruší snížení mimořádné červnové valorizace.
„V případě, že by soud opozičnímu návrhu vyhověl, rozpočtová kapitola by se musela doplnit ve spolupráci s ministerstvem financí,“ reagoval šéf ekonomické a provozní sekce rezortu práce Stanislav Klik.
Vedle už schválených změn, které z důvodu snižování životní úrovně důchodců kritizuje ANO a SPD, chystá Jurečka další kroky. Návrh v pořadí třetího balíku úprav hodlá předložit vládě nejpozději do konce prosince. Se schvalováním v parlamentu počítá během první poloviny příštího roku. Součástí penzijní reformy má být i posouvání věku odchodu do penze podle průměrné délky dožití. Ministr navrhne rovněž nový mechanismus výpočtu penzí pro budoucí seniory, který bude oproti současnosti méně výhodný.
Schodek může narůst na 350 miliard
Koaliční politici tvrdí, že pokud by tato opatření neprosadili, po nástupu silných ročníků ze sedmdesátých let by v horizontu deseti až patnácti let schodek na takzvaném penzijním účtu postupně nabobtnal až na 350 miliard korun ročně.
Tyto argumenty však opozice nebere. „Je důležité přijít s nějakou skutečnou důchodovou reformou, protože to, co zatím představil Marian Jurečka, nepřináší do systému žádné nové peníze navíc,“ míní šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. Řešení, z čeho a jak by měl být systém v budoucnu financován, však nedokázal nabídnout ani bývalý kabinet Andreje Babiše (ANO), byť se změnami penzí také zabýval.
Doba pojištění se prodlouží na 40 let
Poslední část reformního balíku chce vláda prosadit s platností od ledna roku 2025. Už od října se například zpřísnila pravidla pro předčasnou penzi. Nově do ní lze odejít maximálně tři roky před standardním nárokem místo původních pěti. Pobíraná částka se více krátí a omezené jsou i valorizace. Příští rok se zároveň prodlouží nutná doba pojištění z 35 na 40 let.
Mění se i podmínky řádného zvyšování důchodů, k němuž dochází vždy na začátku roku. Kromě inflace bude zohledňovat třetinu růstu reálných mezd místo dosavadní poloviny. Případné další mimořádné valorizace pak nahradí dočasný přídavek.
Naposledy v plusu byl důchodový systém v roce 2019. Podle schváleného státního rozpočtu na letošek měl deficit dosáhnout osmdesáti miliard korun. Lepší vývoj ekonomiky, než finanční plán předpokládal, nakonec schodek o něco srazí.
