Stát hodlá více chránit zahrádkáře | E15.cz

Vše o miliardářích

Vše o miliardářích Vstoupit do speciálu

Stát hodlá více chránit zahrádkáře. Na zákon čekali dvacet let

Nguyen Thuong Ly

Nguyen Thuong Ly

Pěstování rostlin a zeleniny nejen v zahrádkářských koloniích, ale třeba i v komunitních a školních zahradách se zřejmě dočká úředního posvěcení. Po řadě marných pokusů míří do projednávání ve sněmovně návrh nového zahrádkářského zákona. Ten ve spolupráci s ministerstvem zemědělství předložila skupina poslanců z ANO, KSČM, ČSSD, Pirátů a Starostů.

„V právním řádu ČR dosud chybí zákon, který by definoval pojem zahrádkářská činnost a vymezil vazbu na ostatní subjekty,“ stojí v návrhu. Na přijetí úpravy tlačí také premiér Andrej Babiš (ANO). „Dvacet let bojují zahrádkáři za svůj zákon. Čeští zahrádkáři si zaslouží stejné podmínky jako ti v Rakousku, Německu nebo na Slovensku,“ říká.

Nový zákon má především definovat zahrádkaření jako veřejně prospěšnou činnost. Zároveň zavádí do právních norem pojmy, jako je třeba zahrádkářská osada.

Chaty a chalupy mohou svým majitelům pěkně vydělat. Jejich hodnota několikanásobně vzrostla

Zlepšit by se také měly nájemní podmínky pro zahrádkáře v koloniích, podle kterých nelze dostatečně kultivovat zahrádky nebo sázet ovocné stromy, pokud mají smlouvu jen na rok.

Pokud tedy stát nebo obec přenechávají nepotřebný pozemek do užívání zahrádkářským spolkům, mělo by to být podle návrhu nejméně na deset let.

„Aby se děti měly lépe než rodiče.“ Demokracii ohrožují ceny bytů, ne komunismus, varuje socioložka

Pokud jde o pacht půdy za účelem dosažení zisku či jen obyčejný nájem, mělo by to být podle poslanců nejméně na dva roky.

Český zahrádkářský svaz, který má 140 tisíc členů, zákon vítá. „Tady vůbec nejde o pěstování kedluben, ale především o ochranu ploch pro zemědělskou činnost v zastavěných částech měst,“ říká předseda svazu Stanislav Kozlík, podle kterého na zastavění kolonií tlačí developeři.

Zatím zaléváme pitnou vodou, říká ředitel botanické zahrady Bohumil Černý

„Věříme, že se podaří konečně přijmout zákon, který přispěje k záchraně zahrádkářských osad,“ dodal Kozlík. Jen v Praze je zhruba 135 kolonií, v minulosti to bylo přitom i třikrát více. V posledních letech podle Kozlíka mizejí v hlavním městě tři až čtyři osady ročně. Konec v současnosti hrozí například osadě Jenerálka v Praze 6 nebo na Libeňském ostrově.

Developeři tvrdí, že by bylo nejlepší, pokud by se osady v centrech měst přestěhovaly na periferii. „My se principiálně proti zahrádkářským koloniím nevymezujeme, zeleň maximálně podporujeme,“ tvrdí šéf Ekospolu Evžen Korec.

Pražská zoo kvůli hrozbě povodní přestěhuje gorily. Postaví nový pavilon za čtvrt miliardy

„Problémem ale je, pokud jsou zahrádkářské kolonie umístěné v místech, která představují nejcennější potenciál z hlediska rozvoje bydlení i jiných ploch. Tam by mělo dostat přednost budování a dotváření města,“ míní Korec.

„Kolem Prahy je mnoho lokalit, které jsou nevhodné pro výstavbu, protože jsou dlouhodobě určené pro zeleň – v takových místech jsou zahrádkářské kolonie zcela namístě,“ dodal.

Proslulou černou stavbu v Praze drží Raiffeisen, už se v ní prodávají byty

Zahrádkářský zákon měl v minulosti nejblíže ke schválení v roce 2010, kdy prošel úspěšně parlamentem. Vetoval ho však tehdejší prezident Václav Klaus. Ani tentokrát není pravice úpravě zcela nakloněna.

Například poslanec Marek Benda (ODS) nemá podle svých slov nic proti zahrádkářům, ale spíše proti formální stránce návrhu. „Zákon je napsán mimořádně nešikovně,“ míní Benda.

Metropolitní plán počítá se zánikem starých osad a kolonií
Reportáž E15: obří brownfield v Bubnech čekají změny, prohlédněte si jeho současný stav
Škoda Auto ukázala novou Octavii. K prvním zákazníkům se má dostat už brzy

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!