Přestože se stát spolu s neziskovými organizacemi od začátku války na Ukrajině snaží vytvořit pro uprchlíky podmínky pro legální práci přímo pro zaměstnavatele, a tak zabránit jejich vstupu do šedé ekonomiky, zdaleka ne vždy se to daří. Dokazuje to příběh ukrajinské jeřábnice Eleny Vasiltsevy, kterou redakce deníku E15 sleduje od příjezdu do Česka přede dvěma měsíci. Zatím získala zkušenost s prací ve dvou skladech nadnárodních korporací – v obou případech zprostředkovaně, a podruhé dokonce bez platné smlouvy.
Práci si záporožská jeřábnice, která uprchla spolu s patnáctiletou dcerou do Česka, začala hledat hned po příjezdu do Česka, ovšem neúspěšně. Volná místa pro její profesi nebyla. Stavební firmy Skanska a Metrostav redakci potvrdily, že jeřábnice v současné době nehledají. Větší část pracovní síly na stavbách navíc tvoří agenturní pracovníci, nábor tedy často neřídí samy firmy.
Jeřábnice na skladě
Elena tedy koncem března nastoupila do práce jako skladnice centrálního skladu Kauflandu v Modleticích u Prahy. Přestože řetězec na svých stránkách inzeruje přímý nábor zaměstnanců na pozici skladníků, smlouvu musela uprchlice uzavřít s pracovní agenturou Good Worker. „Získat pracovní smlouvu přímo od zaměstnavatele je těžké, až nemožné. Zaměstnavatelé navíc dávají přednost cizincům, kteří tu mají trvalý pobyt,“ popisuje.
Spolupráce s personálními agenturami je podle mluvčí Kauflandu Renaty Maierl běžná praxe, dokáží vyhledat vhodný personál i z jiných zdrojů a skupin lidí. „Zaměstnanci personální agentury musí ovšem mít dle srovnatelných podmínek stejnou mzdu, po finanční stránce je to, jako kdyby pracovali přímo u Kauflandu,“ upřesňuje a dodává, že zaměstnanci personální agentury, pokud všechny strany souhlasí, mají možnost pracovní smlouvy přímo s Kauflandem. Eleně podle jejích slov přímou smlouvu ovšem nikdo nenabídl.
Po prvních odpracovaných směnách byla nepříjemně překvapena i výši odměny, Zatímco na stránkách Kauflandu se skladníkům nabízí mzda 27 500 až 40 tisíc korun, za čtyři desetihodinové směny na konci měsíce dostala něco přes tři tisíce korun. Jakou částku za svou práci dostane zaplaceno, ani předem nevěděla.
„Údajně jsem neměla odpovídající pracovní tempo. Žádnou výplatní pásku nebo jiný dokument dokládající způsob výpočtu odměny jsem nedostala. Navíc jsem pro výplatu měla dorazit osobně, poslat ji na účet odmítli,“ popisuje Elena podle své zkušenosti.
Po odpracovaném dubnu se práci rozhodla opustit. Ženě, která strávila léta na stavbě, připadala fyzicky náročná. „Vedoucí nám vysvětlil, že je nás hodně, a proto na nás připadá i dost těžká práce, kterou by jinak měli dělat spíše muži,“ vzpomíná. Výplatu za duben - 23 tisíc korun - dostala v poslední květnový den.
Redakce deníku E15.cz oslovila agenturu GoodWorker, ale ta se k případu Eleny odmítla vyjádřit. Celou situaci komentovala pouze obecně, jakékoli porušování práv svých zaměstnanců pracovní agentura popřela. „Na trhu jsme od roku 2008, a kdyby k něčemu takovému docházelo, nemohli bychom dlouhodobě fungovat. Svou výplatní pásku si zaměstnanec může kdykoli vyžádat od účetního oddělení v tištěné podobě,“ vyjádřila se zástupkyně agentury Natálie Yovna, která redakci sdělila, že Kauflandu dodává v průměru deset agenturních pracovníků.
Kaufland tyto informace popřel. „K dnešnímu dni máme ve stavu pouze jednoho přiděleného zaměstnance od firmy Good Worker,“ sdělila Maierl. Kaufland podle mluvčí spolupracuje pouze s jednotkami agenturních parcovnků, oproti tomu kmenových zaměstnanců z Ukrajiny je stovka.
Podpis dohody na parkovišti
Ihned po ukončení práce ve skladu si Alena začala hledat práci novou. Prodlevu bez příjmu si nemohla dovolit. „Dcera mezitím úspěšně absolvovala zkoušky na českou střední školu, což do budoucna znamená nové výdaje,“ popisuje. Další práci našla Elena díky sociálním sítím. S příchodem velkého počtu uprchlíků začala být inzerce pracovních pozic ve facebookových skupinách pro uprchlíky zcela běžná. „Většina nabídek pochází od pracovních agentur – takzvaných klientů. Často jsou to samotní Ukrajinci, kteří už v Česku žijí delší dobu,“ vysvětluje uprchlice.
Vzápětí Elena nastoupila jako pracovnice úklidu do firmy M2C, jež dodává úklidové služby pro nadnárodní logistickou firmu FM Logistic. V tom, zda jejím koncovým zaměstnavatelem je FM Logistic nebo M2C, nebyla úplně jistá. Náplň jejípráce spočívala v úklidu velkých průmyslových lednic po nocích.
Dohoda o provedení práce, kterou ji zprostředkovatel nabídl a kterou má redakce k dispozici, neobsahovala místo výkonu práce, počet plánovaných hodin ani náplň práce. „Už v momentu podepisování dohody se mi to nezdálo – dohodu jsem podepsala v autě zaparkovaném před pozemkem firmy,“ vzpomíná. Dohodu ovšem podepsala. Ta ovšem podle ministerstva práce a sociálních věcí nemá právní sílu. „Zprostředkování zaměstnání agenturou práce v případě, že má agentura práce s fyzickou osobou uzavřenu dohodu o provedení práce, a tato fyzická osoba je přidělena k uživateli, není možné,” komentuje mluvčí ministerstva Eva Davidová.
Na podepsané dohodě bylo razítko firmy Megauklid. Zmíněná firma ani webové stránky uvedené v razítku ovšem neexistují. Jediné, co je v razítku reálné, jsou údaje kladenského živnostníka Martina Plaschky, který má mezi schválenými činnostmi „výrobu oděvů, opravy a údržbu motorových vozidel, maloobchod v nespecializovaných prodejnách, silniční nákladní dopravu a činnosti reklamních agentur“. O úklidu nebo službách pracovní agentury tam není ani slovo.
Přece víš, jak to chodí
Úklidová firma, pro niž Plaschka dodává pracovníky úklidu, jejich spolupráci potvrdila. „S panem Martinem Plaschkou má naše společnost uzavřenou smlouvu od prvního dubna a spolupracujeme s ním zatím ve velmi omezené míře v rámci jednotek zaměstnanců. Vámi uvedenou situaci momentálně prověřujeme, a pokud nalezneme porušení závazků, s dodavatelem okamžitě ukončíme spolupráci,“ oznámila marketingová ředitelka M2C Tereza Rýparová. Eleně, s nímž byla redakce v nepřetržitém kontaktu, se mezitím ozvala asistentka Plaschky Naděžda. „Zeptala se mě, zda jsem svou smlouvu někomu ukázala, a prý bych měla vědět, jak to chodí,“ líčí. Asistentce oznámila, že v práci končí.
S Plaschkou se redakci povedlo spojit telefonicky. „Měli byste místo mě vyšetřovat ukrajinskou mafii, která vykořisťuje své spoluobčany a díky tomu jezdí drahými auty za tři miliony,“ oznámil hned na začátku rozhovoru podnikatel.
Na otázku, zda si je vědom toho, že dohoda, kterou s cizinkou uzavřel, postrádá řadu potřebných právních náležitostí, odpověděl, že o tom nevěděl. „Moje účetní mě na to neupozornila. O chybě jsem se dozvěděl díky M2C, která mě na to upozornila. Zřejmě poté, co jste je na to upozornila vy. Hned jsem chtěl tuto chybu napravit a uzavřít novou řádnou smlouvu, paní ale o ni zájem neměla,“ odpověděl. Nesplnil ani povinnost nahlásit skutečnost, že zaměstnává uprchlici, na úřad práce. „Spolupráci s M2C jsem ukončil, stejně jako podnikání v oblasti zprostředkovávání práce,“ uzavřel.
Konec jejich spolupráce potvrdila i M2C. „Po zjištění nedostatků na straně dodavatele jsme s ním s okamžitou platností ukončili spolupráci,“ informovala redakci Ryparová.
Ve stejný den měla Elena svůj poslední pracovní den. „Zajímavé, zrovna dnes jsem v práci zaučovala starší paní, která se tam dostala rovněž přes něj,“ řekla a dodala, že má obavy z toho, zda za odpracovaný měsíc dostane zaplaceno. Práci s řádnou pracovní smlouvou Elena dodnes hledá.
Noví lidé, starý systém
Popsaný příběh uprchlice je podle Schreiberové ukázkový. „Dlouhodobě jsme s Ukrajinci zacházeli jako s levnou pracovní silou a stejnou měrou to teď dopadá na uprchlíky, převážně na ženy,“ říká ředitelka Multikulturního centra Praha Zuzana Schreiberová v komentáři k příběhu jeřábnice. České firmy podle ní nechtějí poskytovat řádné pracovní smlouvy a nést odpovědnost za zaměstnance, protože jsou zvyklé, že to za ně dělají či nedělají pracovní agentury.
„Z 35 tisíc zaměstnaných uprchlíků tvoří 32 tisíc pracovníci na nejhůře placených, nekvalifikovaných pozicích, což naznačuje, že nově příchozí uprchlíci zapadli do již zaběhlé představy Ukrajinců jako levné pracovní síly,“ vysvětluje.
Situaci ztěžuje i skutečnost, že o pomoc s hledáním práce žádají uprchlíci spíše vlastní komunitu než Úřad práce. Pracovní nabídky tak hledají v ukrajinských skupinách na sociálních sítích, kde se většinou pohybují právě zprostředkovatelé z řad Ukrajinců. Už v půlce roku 2019 bylo podle studie poradenské společnosti Trexima vydáno 3706 platných povolení týkajících se zprostředkování zaměstnávání.
„Ve výsledku vzniká takzvané fragmentované pracoviště, kde se scházejí agenturní pracovníci z různých agentur a od různých zprostředkovatelů a kde nikdo nemá žádnou odpovědnost za bezpečnost práce. Výsledkem může být tragická událost podobná té, která se stala v roce 2017, kdy ukrajinského dělníka rozdrtil lis,“ upozorňuje Schreiberová.
V Česku podle statistik Úřadu práce pracuje téměř 36 tisíc řádně ohlášených uprchlíků, včetně těch, kteří mají podepsanou dohodu o provedení práce. Jak velké množství uprchlíků není na Úřadu práce nahlášeno, není známo.
„Podle zákona o zaměstnanosti zaměstnavatelé, kteří přijmou do pracovního poměru, včetně DPP a DPČ, občana Ukrajiny pod dočasnou ochranou, musejí o této skutečnosti informovat Úřad práce ČR,“ konstatuje mluvčí úřadu Kateřina Beránková a dodává, že ne vždy se to děje. Zaměstnavatelé tím porušují platnou legislativu a hrozí jim pokuta ve výši až sto tisíc, upozorňuje.
Vysokou frekvenci využití dohod o provedení práce vysvětluje vedoucí právního oddělení Sdružení pro integraci a migraci Klára Holíková tím, že zajišťují zaměstnancům slabší právní ochranu než pracovní smlouva. „Pokud to není sjednáno přímo v dohodě, neexistuje právní nárok na dovolenou a dohodu lze vypovědět bez udání důvodu v průběhu patnácti dnů. Většinou se tak zaměstnavatelé vyhýbají i povinnosti odvodů za zaměstnance,“ dodává.
Problém by mohl nastat i v případě, pokud by pracovnice nedostala za práci zaplaceno vůbec nebo v neodpovídající výši. „Jelikož ve smlouvě není uveden počet dohodnutých hodin práce, bylo by obtížné dokázat, že práci skutečně odvedla, i rozsah této práce,“ dodává Schreiberová. Nepřítomnost konkrétních údajů o rozsahu a místu provedení práce může navíc znamenat, že nebyla řádně nahlášená Úřadu práce.
Doporučením obou odbornic je podání podnětu k prověření na Státní úřad inspekce práce. Ten za první tři měsíce letošního roku dostal 140 nahlášených podnětu k prošetření nelegální práce vykonávané cizinci z mimoevropských zemí. „S příchodem uprchlíků jejich počet ovšem nijak výrazně nevyrostl,“ sdělil mluvčí Úřadu Richard Kolibač.
Indicie podle mluvčí Davidové nasvědčují, že se jedná o zastřené zprostředkování zaměstnávání, nikoliv o agenturu práce s platným povolením ke zprostředkování zaměstnání. “Je vysoce pravděpodobné, že základním motivem pro takové subjekty, které postavení zranitelných skupin využívají, je finanční motivace,” dodává.
