Strmě rostoucí spotřebitelské ceny nafukují letos už druhou valorizaci důchodů a také základní parametry chystané penzijní reformy. Kvůli míře inflace jsou některé závěry důchodové komise minulé vlády už zastaralé. Týká se to především uzákonění minimálního zaručeného důchodu ve výši 10 až 10,5 tisíce korun oproti necelým pěti tisícovkám, které dostávají nejchudší senioři nyní. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) míní, že nejnižší státem garantovaná penze by měla být vyšší. Aktuální propočty dalšího možného navýšení se pohybují v rozmezí od jednoho tisíce do 1500 korun.
„Minimální důchod by se měl stanovovat podle objektivního ukazatele, který reflektuje ekonomickou situaci a vývoj včetně vyšších cen. Zároveň by měl znamenat automatickou valorizaci. Oním ukazatelem může být například průměrná mzda nebo medián mezd,“ řekl šéf lidovců, třetí nejsilnější strany vládní koalice.
Valorizace důchodů a nezkrotná inflace
Jurečkův záměr kopíruje pravidla, podle nichž rostou penze v současnosti. Ještě na podzim tehdejší ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) odhadovala, že mimořádná valorizace důchodů od letošního června dosáhne v průměru 670 korun. Jenže bobtnající inflace číslo katapultovala nahoru. Proto kabinet tento týden schválil zvýšení v průměru o 1017 korun, což je oproti podzimní predikci padesátiprocentní nárůst.
Očima guvernéra: Důchodová reforma
Současný minimální zaručený důchod činí 4670 korun. Skládá se ze základní výměry 3900 korun a z nejnižší možné procentní výměry 770 korun. Vláda Petra Fialy se ve svém programovém prohlášení zavázala, že tato penze bude alespoň dvakrát vyšší.
Za stávající inflace se to však zdá být málo. „Minimální důchod je pod hranicí chudoby,“ opakovaně uvedl šéf Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Stejný názor má i STAN s druhým největším poslaneckým klubem v koalici.
Zastánci růstu minimálního důchodu na 11 tisíc až 11 500 korun argumentují tím, že výrazně méně dostává kolem 110 tisíc lidí na odpočinku. Starobních penzistů přitom v Česku žije celkem 2,38 milionu, takže opatření by pomohlo pouze necelé dvacetině z nich.
Kalkulačka výpočet důchodu 2022 >>>
Podle odhadů by se nároky navrhovaného navýšení na důchodový systém pohybovaly v rozmezí od půl miliardy do 700 milionů korun. Přestože z pohledu výdajů státního rozpočtu nejde o nijak závratnou sumu, při snaze vlády šetřit pravděpodobně sehraje roli. Zejména pak v úvahách konzervativnějších formací, jimiž jsou ODS a TOP 09.
„Debata o minimálním garantovaném důchodu se nedá vést izolovaně od řady podstatných aspektů – stabilizací veřejných financí počínaje až po ostatní parametry penzijního systému, jejichž je tato věc nedílnou součástí,“ míní šéfka Poslanecké sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Dodala, že z těchto důvodů zatím nelze hovořit o přesné výši nejnižšího důchodu.
Mluvčí ministerstva práce Eva Davidová uvedla, že návrh zákonných úprav o posílení minimální penze předloží rezort příští rok. „Do jaké míry bude vycházet z parametrů připravených v minulém volebním období, v tuto chvíli nemůžeme předjímat,“ podotkla. O změnách bude nejprve jednat pracovní odborný tým složený ze zástupců všech pěti koaličních stran, ministerstva financí a ekonomických odborníků.
Co má obsahovat důchodová reforma
- Minimální zaručený důchod, který by podle současných odhadů dosáhl výše 10 500 až 11 500 korun. Nyní činí 4670 korun.
- Možnost přispívat jedno procento ze sociálního pojištění na důchody rodičů nebo prarodičů.
- Společný vyměřovací základ manželů, který by srovnal rozdíly mezi výší důchodů mužů a žen v rodině. Ženy by dostávaly o něco více, jejich protějšky o něco méně. Opatření by platilo i pro registrované partnery.
- Zřízení státního či veřejnoprávního fondu pro dobrovolné spoření, který by tvořil třetí pilíř penzijního systému. Zavedeno by mohlo být například i dobrovolné soukromé spoření ve formě účtu dlouhodobých investic. Daný člověk by tak snáze dosáhl na vlastní bydlení, což vláda považuje za další pilíř zajištění na stáří.
- Snížení hranice pro získání nároku na důchod. V současnosti je nutné hradit sociální pojištění minimálně 35 let, do budoucna by mohlo stačit 25 let. Daný člověk by však měl nižší penzi. Podmínkou by také nadále bylo dosažení důchodového věku.
- Pracovníci ve fyzicky náročných či ze zdravotního hlediska rizikových profesích by dříve odcházeli do důchodu, přičemž jejich zaměstnavatelé by jim část penze hradili.
