Sjednocení nižších sazeb DPH, zrušení některých daňových slev nebo snížení státní podpory stavebního spoření na polovinu. To jsou návrhy, které se zřejmě objeví v úsporném balíčku, jehož pomocí chce vláda snížit schodek státního rozpočtu na příští rok o 70 miliard korun. Mezi šesti desítkami různých opatření, o nichž jednají experti koaličních stran, je také plošné zvýšení daně z nemovitostí. Zda se změna nakonec promítne do balíčku, není jisté. Plyne to z informací deníku E15. Důvodem jsou vysoké politické náklady či administrativní překážky.
V současnosti jsou veškeré výnosy ze zdanění bytů, domů, komerčních budov nebo pozemků, které se pohybují okolo 12 miliard korun ročně, příjmem obcí a krajů. Pokud by kabinet chtěl část inkasa získat, musel by prosadit novelu zákona o rozpočtovém určení daní, tedy o přerozdělování vybraných peněz mezi státem a samosprávami. Ty jsou však proti. Řada z nich už nárůst daně od příštího roku chystá.
„Úpravy daně z nemovitostí nepatří k horkým tématům, o nichž se jedná. Šance, že se objeví v balíčku, je padesát na padesát,“ řekl zdroj blízký vládě. Informace z ministerstva financí jsou podobné. „Zvýšení této daně určitě není tak aktuální, jako je například sjednocení nižších sazeb DPH nebo zvýšení spotřebních daní či odvodů z hazardu,“ uvedl nejmenovaný úředník z vedení rezortu.
Jednoznačný postoj zatím nezaujal ani šéf státní pokladny Zbyněk Stanjura (ODS). „Pokud by vznikla politická shoda a ke zvýšení daně z nemovitostí bychom přistoupili, podmínkou by bylo, že část výnosu skončí ve státním rozpočtu. Necítím potřebu zvyšovat příjmy obcí,“ řekl.
Ministr poukázal na skutečnost, že stát z této daně nemá ani korunu. Naopak na ni doplácí, protože její správa a výběr, o něž se stará, ročně stojí přes 1,2 miliardy korun.
Výše odvodu závisí na druhu a výměře té které nemovitosti a rovněž na vůli radnic. Ty mohou daň, jejímž základem jsou pevné částky platné celorepublikově, upravovat samy místními koeficienty. V tom však tkví zásadní problém.
„Řada samospráv už zvýšení koeficientů daně z nemovitostí od příštího roku připravuje. Bylo by velmi nepříjemné, kdyby nastal souběh s vládní novelou zákona, protože někteří vlastníci bytů a rodinných domů by takovou zátěž už neunesli,“ varoval předseda Svazu měst a obcí a náměstek hejtmana Jihomoravského kraje František Lukl s poukazem na nízkopříjmové skupiny obyvatel. Míní, že stát by se měl zaměřit na jiné odvody, z nichž mu plyne stoprocentní výnos.
Z(a)tracená čísla – Zadlužení státu:
Jako schůdnější řešení se v debatě s obcemi jeví vyšší daňové zatížení komerčních nemovitostí. „Jde nám zejména o logistické a další podobné haly postavené na polích, kterým obce platí za okolní infrastrukturu, jako jsou například silnice, a není jim to adekvátně kompenzováno jako v zahraničí,“ uvedl šéf Pirátské strany a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.
I Lukl by odvody více zacílil. „Mohly by to být právě oblasti, kde se nacházejí podnikatelské subjekty včetně nadnárodních společností, které by touto formou danou obec rády podporovaly,“ podotkl.
Piráti a STAN navrhují také progresivní zdanění majitelů více bytů nebo domů. Brzdou je však děravá evidence trvalých bydlišť, kterou by bylo nutné zpřesnit. Jinak nelze stanovit, v jaké nemovitosti vlastník bydlí a jaké pronajímá. Po zásahu státu by se navíc zvýšené náklady pravděpodobně přenesly na nájemníky, což odmítá KDU-ČSL.
Desítkami daňových a dalších změn z části navržených Národní ekonomickou radou vlády (NERV), které by obsahoval úsporný balíček, už se probrala třicítka zástupců jednotlivých koaličních stran a NERV. Tento měsíc jednání pokračuje ve formátu zúženém na předsedy poslaneckých klubů, případně na ekonomické experty partají. V závěru budou o balíčku rokovat šéfové pětikoalice. Konečné slovo bude mít vláda, která hodlá soubor opatření v dubnu nebo květnu poslat do parlamentu. Balíček má platit od ledna 2024.
Co navrhuje NERV u daně z nemovitostí
– Zvýšit parametry daně z nemovitostí, aby se její relativní úroveň vrátila ke stavu roku 2013, a to výrazněji s tím, že o tento dodatečný výnos obcí budou sníženy jejich příjmy z ostatních daní stanovených zákonem o rozpočtovém určení daní.
– Zároveň zavést automatickou každoroční valorizaci daně přinejmenším podle tempa inflace, případně podle nominálního růstu HDP.
– Daň z nemovitosti v Česku byla a je na extrémně nízké úrovni ve srovnání se zeměmi Evropské unie i OECD. Její reálný výnos v poslední době výrazně degradovala a degraduje inflace. Nárůst daně může snížit poptávku po investičním držení nemovitostí a oslabovat inflační tlaky.
Pramen návrh NERV na snížení výdajů a zvýšení příjmů veřejných rozpočtů v ČR
