Vyšší daň z nemovitostí přestává být pro vládu horké téma. Obce ale daň zvednou
Sjednocení nižších sazeb DPH, zrušení některých daňových slev nebo snížení státní podpory stavebního spoření na polovinu. To jsou návrhy, které se zřejmě objeví v úsporném balíčku, jehož pomocí chce vláda snížit schodek státního rozpočtu na příští rok o 70 miliard korun. Mezi šesti desítkami různých opatření, o nichž jednají experti koaličních stran, je také plošné zvýšení daně z nemovitostí. Zda se změna nakonec promítne do balíčku, není jisté. Plyne to z informací deníku E15. Důvodem jsou vysoké politické náklady či administrativní překážky.
V současnosti jsou veškeré výnosy ze zdanění bytů, domů, komerčních budov nebo pozemků, které se pohybují okolo 12 miliard korun ročně, příjmem obcí a krajů. Pokud by kabinet chtěl část inkasa získat, musel by prosadit novelu zákona o rozpočtovém určení daní, tedy o přerozdělování vybraných peněz mezi státem a samosprávami. Ty jsou však proti. Řada z nich už nárůst daně od příštího roku chystá.
„Úpravy daně z nemovitostí nepatří k horkým tématům, o nichž se jedná. Šance, že se objeví v balíčku, je padesát na padesát,“ řekl zdroj blízký vládě. Informace z ministerstva financí jsou podobné. „Zvýšení této daně určitě není tak aktuální, jako je například sjednocení nižších sazeb DPH nebo zvýšení spotřebních daní či odvodů z hazardu,“ uvedl nejmenovaný úředník z vedení rezortu.
Jednoznačný postoj zatím nezaujal ani šéf státní pokladny Zbyněk Stanjura (ODS). „Pokud by vznikla politická shoda a ke zvýšení daně z nemovitostí bychom přistoupili, podmínkou by bylo, že část výnosu skončí ve státním rozpočtu. Necítím potřebu zvyšovat příjmy obcí,“ řekl.
Ministr poukázal na skutečnost, že stát z této daně nemá ani korunu. Naopak na ni doplácí, protože její správa a výběr, o něž se stará, ročně stojí přes 1,2 miliardy korun.
Výše odvodu závisí na druhu a výměře té které nemovitosti a rovněž na vůli radnic. Ty mohou daň, jejímž základem jsou pevné částky platné celorepublikově, upravovat samy místními koeficienty. V tom však tkví zásadní problém.
„Řada samospráv už zvýšení koeficientů daně z nemovitostí od příštího roku připravuje. Bylo by velmi nepříjemné, kdyby nastal souběh s vládní novelou zákona, protože někteří vlastníci bytů a rodinných domů by takovou zátěž už neunesli,“ varoval předseda Svazu měst a obcí a náměstek hejtmana Jihomoravského kraje František Lukl s poukazem na nízkopříjmové skupiny obyvatel. Míní, že stát by se měl zaměřit na jiné odvody, z nichž mu plyne stoprocentní výnos.
Z(a)tracená čísla – Zadlužení státu:
Jako schůdnější řešení se v debatě s obcemi jeví vyšší daňové zatížení komerčních nemovitostí. „Jde nám zejména o logistické a další podobné haly postavené na polích, kterým obce platí za okolní infrastrukturu, jako jsou například silnice, a není jim to adekvátně kompenzováno jako v zahraničí,“ uvedl šéf Pirátské strany a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.
I Lukl by odvody více zacílil. „Mohly by to být právě oblasti, kde se nacházejí podnikatelské subjekty včetně nadnárodních společností, které by touto formou danou obec rády podporovaly,“ podotkl.
Piráti a STAN navrhují také progresivní zdanění majitelů více bytů nebo domů. Brzdou je však děravá evidence trvalých bydlišť, kterou by bylo nutné zpřesnit. Jinak nelze stanovit, v jaké nemovitosti vlastník bydlí a jaké pronajímá. Po zásahu státu by se navíc zvýšené náklady pravděpodobně přenesly na nájemníky, což odmítá KDU-ČSL.
Desítkami daňových a dalších změn z části navržených Národní ekonomickou radou vlády (NERV), které by obsahoval úsporný balíček, už se probrala třicítka zástupců jednotlivých koaličních stran a NERV. Tento měsíc jednání pokračuje ve formátu zúženém na předsedy poslaneckých klubů, případně na ekonomické experty partají. V závěru budou o balíčku rokovat šéfové pětikoalice. Konečné slovo bude mít vláda, která hodlá soubor opatření v dubnu nebo květnu poslat do parlamentu. Balíček má platit od ledna 2024.
Co navrhuje NERV u daně z nemovitostí
– Zvýšit parametry daně z nemovitostí, aby se její relativní úroveň vrátila ke stavu roku 2013, a to výrazněji s tím, že o tento dodatečný výnos obcí budou sníženy jejich příjmy z ostatních daní stanovených zákonem o rozpočtovém určení daní.
– Zároveň zavést automatickou každoroční valorizaci daně přinejmenším podle tempa inflace, případně podle nominálního růstu HDP.
– Daň z nemovitosti v Česku byla a je na extrémně nízké úrovni ve srovnání se zeměmi Evropské unie i OECD. Její reálný výnos v poslední době výrazně degradovala a degraduje inflace. Nárůst daně může snížit poptávku po investičním držení nemovitostí a oslabovat inflační tlaky.
Pramen návrh NERV na snížení výdajů a zvýšení příjmů veřejných rozpočtů v ČR
