Povinnost podat daňové přiznání vzniká v některých případech i při zaměstnání pouze po část roku. Jak postupují osoby samostatně výdělečně činné, které ukončily samostatnou výdělečnou činnost v průběhu roku 2018?
Pozor na odevzdání daňového přiznání
Daňové přiznání za rok 2018 musí podat i zaměstnanci, kteří v některém měsíci roku 2018 pracovali současně pro dva zaměstnavatele a z obou příjmů jim byla odvedena zálohová daň z příjmů. Za rok 2018 si musí splnit své daňové povinnosti i osoby samostatně výdělečně činné, které po většinu roku vykonávaly závislou činnost.
Dohoda o pracovní činnosti
Studentka Hana pracovala pouze od června do září 2018, a to na dohodu o pracovní činnosti, ovšem pro dva zaměstnavatele současně. Hrubá měsíční odměna byla u obou zaměstnavatelů 15 tisíc korun. Ani u jednoho zaměstnavatele nepodepsala prohlášení k dani. Záloha na dani z příjmů činila měsíční z každé dohody o pracovní činnosti 3 015 korun (15 tisíc korun x 1,34 x 15 procent). Celkem na zálohách na dani z příjmů odvedla 24 120 korun (3 015 korun x 2 dohody měsíčně x 4 odpracované měsíce). Studentka v daňovém přiznání uplatní daňovou slevu na poplatníka a slevu na studenta a obdrží odvedenou zálohovou daň z příjmů v částce 24 120 korun zpět. Od obou zaměstnavatelů si musí k vyplnění daňového přiznání vyžádat potvrzení o zdanitelných příjmech.
Tip: Máme pro vás chytré formuláře daňového přiznání, včetně přehledů pro ZP a OSSZ. Stáhněte si je zde >>>
Daňové přiznání a ukončení živnosti
Pan Zdeněk vykonával v prvních dvou měsících hlavní samostatnou výdělečnou činnost, měsíční příjmy měl ale pouze deset tisíc korun, a proto od 1. března 2018 nastoupil do zaměstnání. Samostatnou výdělečnou činnost přitom ukončil. Od 1. listopadu 2018 je však v evidenci na úřadu práce a zaměstnání nemá. Přesto má pan Zdeněk povinnost podat za rok 2018 daňové přiznání.
Bývalý zaměstnavatel za něj nemůže provést roční zúčtování daně. K vyplnění daňového přiznání proto bude potřebovat od bývalého zaměstnavatele potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti za rok 2018. Pan Zdeněk bude muset vyplnit i přehledy o příjmech a výdajích pro příslušnou zdravotní pojišťovnu a místně příslušnou Okresní správu sociálního zabezpečení. I z nízkého hrubého zisku za první dva měsíce bude platit sociální pojištění a zdravotní pojištění.
Kdy nevzniká povinnost podat přiznání
Zaměstnanci pracující na plný úvazek obdrží po provedeném ročním zúčtování daně vratku v případě, že pracovali pouze část roku. Pakliže navíc pracovali jen u jednoho zaměstnavatele, nemají povinnost podat daňové přiznání. Roční základ daně ze závislé činnosti je roční hrubá mzdy plus povinné pojistné placené zaměstnavatelem (v souhrnu 34 procent, z toho 25 procent na sociálním pojištění a 9 procent na zdravotním pojištění zaměstnance).
Paní Veronika nastoupila do zaměstnání 1. března 2018. První dva měsíce roku byla vedena v evidenci na úřadu práce. Za rok 2018 měla tedy jen zdanitelné příjmy od svého zaměstnavatele. Hrubou mzdu měla ve všech měsících 25 tisíc korun. Při výpočtu zálohové daně z příjmů fyzických osob uplatňovala pouze daňovou slevu na poplatníka ve výši 2 070 korun. Měsíční záloha na dani z příjmů činila tedy 2 955 korun (25 tisíc korun x 1,34 x 15 procent - 2 070 korun).
Za rok zaplatila na daňových zálohách 29 550 korun (2 955 korun x 10 měsíců). Paní Veronika požádá mzdovou účetní o provedení ročního zúčtování daně, v němž uplatní slevu na poplatníka v plném rozsahu 24 840 korun. Roční daňová povinnost bude tedy 25 410 korun (25 tisíc korun x 1,34 x 10 měsíců x 15 procent - 24 840 korun). Po provedeném ročním zúčtování daně vznikne nárok na daňovou vratku 4 140 korun (29 550 - 25 410).
