OSVČ na vedlejší činnost: Jaké změny budou platit v roce 2026?
Samostatnou výdělečnou činností si v praxi přivydělávají nejenom zaměstnanci, ale i studenti, penzisté nebo příjemci rodičovského příspěvku. Ve všech těchto případech se jedná o výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti, u které je při nižším zisku nižší odvodová zátěž.
Výhodou výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti je, že při výpočtu ročního sociálního a zdravotního pojištění nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ. Při nižším zisku to znamená značnou souhrnnou úsporu na pojistném. Na výpočet daně z příjmu však nemá výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti žádný vliv, základním vstupním údajem pro výpočet roční daně z příjmu je souhrnný roční daňový základ.
„Ze zaměstnání pochopitelně odvádí podnikající zaměstnanci sociální a zdravotní pojištění standardním způsobem jako ostatní zaměstnanci,“ doplňuje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars.
Skutečný vyměřovací základ
Při výkonu vedlejší činnosti se zdravotní pojištění vypočítá vždy ze skutečného vyměřovacího základu, který je pro výpočet zdravotního pojištění ve výši 50 procent daňového základu.
Skutečný vyměřovací základ pro výpočet sociálního pojištění činí 55 procent daňového základu, ale nesmí být nižší než minimální vyměřovací základ pro vedlejší činnost, který bude pro rok 2026 přibližně 64 632 korun.
Při nižším zisku tak může být úspora na souhrnném pojistném placeném z podnikání z vedlejší činnosti i několik desetitisíců korun ročně, naproti tomu při vysokém zisku k žádné úspoře nedochází, protože skutečný vyměřovací základ je vyšší než minimální vyměřovací základ.
Sociální pojištění se nemusí vůbec platit. Limit pro rok 2026 se zvýší
Když je hrubý zisk z vedlejší samostatné výdělečné činnosti do zákonného limitu, tak se dokonce sociální pojištění z podnikání vůbec neplatí. Pro celý kalendářní rok 2026 je limitem hrubý zisk do 117 521 korun, což je o necelých šest tisíc korun více než pro rok 2025.
Vedlejší činnost tak bude v roce 2026 ještě výhodnější, když bude možné mít vyšší zisk bez nutnosti placení sociálního pojištění. Pokud je však vedlejší samostatná výdělečná činnost vykonávána pouze několik měsíců během roku, tak se limit pro neplacení sociálního pojištění poměrně snižuje, to je případně potřeba si pohlídat. Zdravotní pojištění se u vedlejší činnosti platí i z nízkého zisku.
Podnikající zaměstnanci podávají daňové přiznání
Zaměstnanci přivydělávající si vedlejší samostatnou výdělečnou činností nemohou svého zaměstnavatele požádat o roční zúčtování daně a sami si musí podat daňové přiznání, současně vyplňují i přehledy pro OSSZ a zdravotní pojišťovnu. K daňovému přiznání přikládají podnikající zaměstnanci i potvrzení o zdanitelných příjmech od zaměstnavatele.
Kvůli příjmům ze zaměstnání nemohou podnikající zaměstnanci být účastni v paušálním daňovém režimu. „Podnikající penzisté si sice mohou daňové povinnosti dobrovolně plnit formou měsíční paušální daně, ale při nižším zisku to není daňově výhodné a při vyšším zisku je vhodné si provést důkladný propočet,“ sděluje Gabriela Ivanco.
VIDEO: Delší zkušební doba chrání víc zaměstnavatele, flexi novela zákoníku práce je spíš evolucí, ne revolucí, říká právnička Valíčková v pořadu FLOW
