Práce ze zahraničí a daně v roce 2026: Jak správně zdanit příjmy a neplatit dvakrát

I když pracujete za hranicemi, pokud v Česku máte rodinu, byt nebo se zde zdržujete více než 183 dní v roce, jste českým daňovým rezidentem. To znamená, že v ČR musíte přiznat své celosvětové příjmy. Na co si dát pozor? Jak neplatit daň z příjmů dvakrát? 

• Kdo je daňový rezident a proč je to důležité
• Návod: Jak postupovat při zdanění příjmů ze zahraničí
• Remote práce pro českou firmu ze zahraničí
• Jak se vyhnout dvojímu zdanění
• Příklad 1: Práce v Německu a výpočet daně
• Příklad 2: Příjem ze zahraničí a jeho vliv na efektivní daňovou sazbu
• Daňové přiznání 2026: Postup pro OSVČ
• Kdy se neplatí daně a limity pro přivýdělek

Kdo je daňový rezident a proč je to důležité?

Prvním a nejdůležitějším krokem v celém procesu je určení, kdo je považován za daňového rezidenta a proč na tomto statusu záleží nejvíce. Daňoví rezidenti mají v České republice takzvanou neomezenou daňovou povinnost, což v daňovém přiznání znamená povinnost uvést všechny své celosvětové příjmy, tedy ty z domova i z ciziny. Podle § 2 zákona o daních z příjmů jsou daňovými rezidenty pro daňové účely občané, kteří mají na území ČR bydliště nebo se zde obvykle zdržují. 

Podmínka obvyklého zdržování je ze zákona splněna, pokud poplatník pobývá v Česku alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to buď souvisle, nebo v několika obdobích dohromady. Naproti tomu daňoví nerezidenti v Česku zdaňují pouze příjmy, které jim plynou ze zdrojů přímo na území ČR. 

Vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí je věnováno § 38f zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb. Zdanění příjmů dvakrát brání příslušné mezinárodní smlouvy. V praxi tedy záleží, o jaký zahraniční příjem jde a v které zemi byla daň z příjmů zaplacena. 

Jak se daní příjmy ze zahraničí v českém daňovém přiznání?

Daňoví rezidenti s příjmy ze zahraničí musí počítat s tím, že nemohou požádat svého českého zaměstnavatele o roční zúčtování daně, i kdyby u něj pracovali po většinu roku. Musí si sami podat daňové přiznání. Pro přepočet zahraniční měny na české koruny se pak používá buď jednotný kurz vyhlašovaný Ministerstvem financí po skončení roku, nebo denní kurzy České národní banky platné k příslušnému datu transakce. 

Remote práce ze zahraničí pro českou firmu: Kde odvést daň?

Práce ze zahraničí pro českou firmu již není výjimečnou záležitostí. I pro české firmy tak pracují zaměstnanci, kteří fyzicky žijí v jiné zemi. Zaměstnanec české firmy, který je daňovým rezidentem v dané cizí zemi, zdaňuje v zahraničí své celosvětové příjmy. Na to je třeba pamatovat. Pracovat na dálku pro českou firmu automaticky neznamená, že se všechny daňové záležitosti řeší v Česku. 

Jak se vyhnout dvojímu zdanění: Metoda zápočtu a metoda vynětí

Čeští daňoví rezidenti uvádějí do daňového přiznání všechny své celosvětové příjmy. Ve většině případů se vyplňuje příloha číslo tři daňového přiznání, kde se uvádí částka zaplacené daně v zahraničí. Jestliže má ČR s příslušnou zemí uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění, tak se částka zaplacené daně v daňovém přiznání zohlední a příjem tak nepodléhá dvojímu zdanění. Seznam zemí, se kterými má ČR uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění, je k dohledání na stránkách MF (Přehled platných smluv | Ministerstvo financí ČR). 

Pokud by však smlouva uzavřena nebyla, musel by rezident zdanit příjem v obou zemích, přičemž zaplacenou daň v zahraničí by mohl uplatnit pouze jako daňově uznatelný výdaj, což by mu sice snížilo daňový základ, ale nikoliv přímo vypočtenou daň. S naprostou většinou zemí, ve kterých Češi nejčastěji pracují nebo podnikají, však má ČR uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění. 

V praxi se uplatňují dvě varianty zohlednění zaplacené daně z příjmů v zahraničí. První je metoda zápočtu, druhou je metoda vynětí. 

1) Metoda prostého zápočtu

Při uplatnění metody prostého zápočtu se zjednodušeně řečeno zaplacená daň v zahraničí odečte od daňové povinnosti v Česku, maximálně však do částky, která by se zaplatila v Česku. 

2) Metoda vynětí

Při uplatnění metody vynětí s progresí se zahraniční příjem v Česku nezdaňuje, může však ovlivnit celkovou efektivní daňovou sazbu. Dle § 38f odstavce 4) zákona o daních z příjmů lze pro příjmy ze závislé činnosti, ze kterých byla odvedena daň v zahraničí, použít metodu vynětí místo zápočtu. Daň zaplacená v zahraničí se dle § 38f odstavce 5) prokazuje potvrzením zahraničního správce daně, v odůvodněných případech i potvrzením plátce daně nebo depozitáře. 

Zdanění akcií a dividend 2026: Kdy neplatíte nic a jak na daňové přiznání

Daňové přiznání

Příklad 1: Zaměstnání v Německu

Poplatník je daňovým rezidentem v Česku. Během roku pracoval převážně pro českého zaměstnavatele a jeho souhrnná roční hrubá mzda činila 600 tisíc korun, dále pracoval po část roku i pro zaměstnavatele v Německu a roční hrubá mzda činila po přepočtu rovněž 600 tisíc korun. 

Z hrubé mzdy v Německu byla daň z příjmů zaplacena. Poplatník podá v Česku daňové přiznání, kde uvede souhrnný roční zdanitelný příjem ve výši 1,2 milionu korun. Poté vyplní i přílohu č. 3 daňového přiznání, kde se uplatní v souladu se smlouvou metoda vynětí a příjem z Německa se v Česku nezdaňuje. Z příjmu v Německu tak daň v Česku platit nebude, ale musí tento příjem v daňovém přiznání uvést. 

Příklad 2: Jak zahraniční příjem ovlivní efektivní daňovou sazbu

Poplatník pracoval po celý rok 2025 pro zaměstnavatele v Česku s roční hrubou mzdou 1,1 milionu korun a současně měl roční hrubou mzdu od zaměstnavatele v Německu, pro kterého pracoval po část roku, rovněž ve výši 1,1 milionu korun. Celkový daňový základ je tedy 2,2 milionu korun. 

Do daňového základu ve výši 1 676 052 korun je sazba daně 15 procent, nad tuto částku 23 procent. Daň z příjmů je tedy 371 916 korun. Daň připadající na zahraniční příjmy je 185 958 korun (50 procent). Daň z příjmů po uplatnění vynětí je 185 958 korun (371 916 korun − 185 958 korun). Efektivní sazba daně před uplatněním slevy na poplatníka je tedy z důvodu uplatnění metody vynětí s progresí 16,9 procenta, a nikoliv „standardních“ 15 procent. 

Daňové přiznání 2026: Jak postupovat jako OSVČ

Podnikatelé a živnostníci, kteří jsou rezidenty v ČR a fakturují například do Německa, uvádějí v přiznání všechny částky z faktur. Pokud jim v zahraničí nevznikne tzv. stálá provozovna, daň tam obvykle neplatí a vše zdaňují klasicky v Česku. 

Pokud by však daň v zahraničí zaplatili (např. právě kvůli stálé provozovně), musí rovněž vyplnit přílohu č. 3. Je také třeba pamatovat na to, že neplátci DPH se kvůli fakturaci služeb do zahraničí zpravidla stávají identifikovanou osobou. Příjmy ze zahraničí se u OSVČ následně standardně uvádějí do přehledů pro OSSZ a zdravotní pojišťovnu, což znamená, že zvyšují nejen daň z příjmů, ale i odvody na sociální a zdravotní pojištění. 

Kdy se neplatí daně z příjmu a jaké jsou limity v roce 2026

Povinnost podat daňové přiznání v Česku má dle § 38g) zákona o daních z příjmů každý daňový poplatník s ročním zdanitelným příjmem vyšším než 50 tisíc korun, pokud za něj neprovedl zaměstnavatel roční zúčtování daně, přičemž se do limitu nepočítají příjmy podléhající srážkové dani z příjmů. Z hlediska platby daně záleží na konkrétní situaci daňového poplatníka, tj. zejména na množství uplatněných daňových odpočtů a daňových slev. 

Do souhrnného ročního daňového základu ve výši 205 600 korun se však daň z příjmů neplatí, protože sleva na poplatníka ve výši 30 840 korun, na kterou má nárok každý daňový poplatník, sníží vypočtenou daň z příjmů v těchto případech na nulu. 

VIDEO: Lidem se vyplatí být OSVČ. Švarcsystém je i v Poslanecké sněmovně, tvrdí Žítková z NeoTax v pořadu FLOW. 

FLOW: Lidem se vyplatí být OSVČ. Švarcsystém je i v poslanecké sněmovně, tvrdí poradkyně Žítková • e15